Smrt Alexandra Velikého: záhada rozluštěna?

Alexander III. Makedonský známý také jako Alexander Veliký zemřel v červnu 323 před Kristem v Babylonu ve věku 32 let, na vrcholu sil a slávy, když si podmanil území sahající od Jónského moře přes Egypt po Himálaje - v době své smrti ovládal většinu světa známého tehdejším Řekům. Otázku, kdo nebo co zabilo velkého vojevůdce dosud nikdo úspěšně nezodpověděl, ačkoli teorií existuje spousta. Doktor Leo Shep, toxikolog z Národního centra pro jedy Univerzity v Otago na Novém Zélandu nyní tvrdí, že našel tu správnou odpověď. Alexander Veliký se narodil v Pelle v roce 356 př. n. l. a byl až do věku 16 let žákem Aristotela. Stal se králem Makedonie, státu v severním starověkém Řecku a ve věku 30 let vytvořil jednu z největších říší antiky. Je považován za zřejmě největšího a nejúspěšnějšího velitele dějin, který nebyl poražen v žádné bitvě. Alexander Veliký si podmanil perskou říši a jako ambiciózní bojovník se snažil dosáhnout "konce světa, " - v roce 326 př. n. l. , napadl Indii, ale později byl svými vlastními generály donucen otočit se zpátky. Založil na 20 měst, které nesly jeho jméno, včetně Alexandrie ve starověkém Egyptě. Alexander Veliký zemřel po 12 dnech utrpení záhadnou smrtí, když dokončoval plány na invazi na Arabský poloostrov. Podle historických záznamů se Alexander účastnil vzpomínkové slavnosti na počest zemřelého blízkého přítele. Zhruba v polovině večera dostal intenzivní bolesti a zhroutil se. Byl přenesen do své ložnice, kde po několika dnech agónie, vysokých horeček, křečí a deliria upadl do kómatu a zemřel.

Hlavními klinickými příznaky byly neklid, třes, tuhost krku, a ostrá bolest v oblasti žaludku, intenzivní žízeň, horečka a delirium, křeče a halucinace. V závěrečných fázích nemoci nemohl mluvit, i když mohl ještě pohnout hlavou a rukama. Nakonec nastaly potíže s dýcháním a zemřel.

Čtyři nejpopulárnější teorie o jeho smrti jsou: malárie, tyfus, otrava alkoholem a otrava jedem.
Tři lze zřejmě vyloučit. Malárii přenášejí komáři, kteří nežijí v pouštních oblastech centrálního Iráku, kde Alexander zemřel. Břišní tyfus je přenášen kontaminovanými bakteriemi v potravinách nebo vodě, které způsobují epidemie a ne jen jednotlivé případy. Takové ohnisko se podle historických pramenů v Babylonu tehdy nevyskytovalo. Hlavním příznakem otravy alkoholem je nevolnost a neustálé zvracení, ale ten prameny nezmiňují.

Podle antických historiků Justina a Curtia Rufa otrávili Alexandra Antipatrovi synové Kassandros a Iollas, zatímco Plútarchos a Arriános se přidržují názoru, že Alexandr nebyl otráven, nýbrž zemřel přirozeným způsobem. Této teorii by nahrávala skutečnost, že Alexandrovo zdraví bylo vážně podlomeno léty nezřízeného pití, což společně se zraněními utrženými ve válkách přivodilo celkovou slabost jeho organismu.

Takže co zabilo Alexandra Velikého? Podle historických svědectví Alexandrovo tělo neprokázalo žádné známky rozkladu ani šest dní po smrti, i když bylo drženo na horkém, dusném místě. Jedním z možných vysvětlení je smrtelná dávka toxické látky, která prostupuje mrtvolu a zpomalí rychlost rozkladu. To naznačuje, že Alexandr Veliký byl otráven. Ale čím?

Dr. Schep tvrdí, že použití jedů jako arsen a strychnin není pravděpodobné - smrt by nastala daleko rychleji. Totéž platí i pro další jedy, jako ty připravované tehdy z jedlovce, oměje, pelyňku, blínu či podzimního šafránu.

Deset let trvající výzkumy provedené Dr. Leo Schepem z Národní středisko pro jedovaté látky na Novém Zélandu publikované v lékařském časopise Clinical Toxicology (Klinická toxikologie) tvrdí, že Alexander umřel, když vypil otrávené víno připravené z neškodně vypadající rostliny, která ale, když zkvasí, je neuvěřitelně smrtící. Podle Dr. Schepa, kterého podpořil i odborník na antiku Dr. Pat Wheatley, je nejpravděpodobnějším viníkem veratrum album, bíle kvetoucí rostlina česky zvaná kýchavice bílá, známá starým Řekům jako léčivá bylina. Z té kdosi uvařil víno, které bylo podáno vojevůdci. Chutnalo by "velmi hořce", ale mohlo být doslazené - a Alexander byl pravděpodobně na hostině dosti opilý. Příznaky způsobené konzumací této rostliny souhlasí s popisem toho, co Alexander zažil během 12 dnů před tím, než zemřel. Kýchavice byla Řekům dobře známá jako rostlina, která vyvolává velké potíže, ale nezabíjí hned. Alexander tak posledních dvanáct dnů svého života prožil v mukách, navíc nemohl mluvit a nebyl schopen chůze.

Nicméně, podle autorů této teorie, i kdyby byl Alexander otráven, neexistuje žádný důkaz, že šlo o spiknutí generálů. V Babylonu byly přitom mnohokrát zaznamenány případy lidí, kteří se kýchavicí otrávili náhodně.

V roce 2010 zveřejnil časopis Clinical Toxicology článek, že se takto otrávili čtyři lidé ve střední Evropě, když si mysleli, že jedí divoký česnek. Na rozdíl od Alexandera ale všichni přežili.
V minulosti se kýchavice využívala jako léčivá bylina. Sušený oddenek se rozemlel na jemný prášek a používal zejména ke snížení vysokého krevního tlaku, také proti bolestem nervů, při svalové únavě, revmatismu či astmatu. Prášek se přidával do šňupacích tabáků; při vdechnutí vyvolává silné kýchání, odtud jméno. Od využívání kýchavice však vždy odrazovala její velká jedovatost.
Zdroj: Ancient Origins