Smrť sa vola Engelchen
Obyvatelia osady, pasekari - najchudobnejsi z chudobnych, ochotne pomahali partizanom 1. csl. partizanskej brigary J. Zizku. Inu moznost ani nemali, nakolko odopretie pomoci partizanom znamenalo v tej dobe smrt (bezne aj celej rodiny). Ked nasledne dna 19.4.1945 vyrazilo SS-Einsatzkomando pod velenim SS-mana a buduceho spolupracovnika csl. STB do akcie proti Plostine, partizani zbalili iba najnutnejsie veci a isli kade lahsie.
Obyvatelia zostali a dufali, ze im to prejde. Ale nepreslo. Nemci isli na isto, osada bola prezradena. Zapalili domy a ich zurivost sa este zvysila, ked v domoch zacala vybuchovat municia schovana partizanmi po domoch. 27 obyvatelov osady bolo zavrazdenych resp. upalenych, obec vyrabovana a zrovnana so zemou. A partizani z okolia pozorovali a pocuvali, co sa v obci deje. Pekne potichu, aby ich nahodou niektpo nezbadal. Ruski partizani sa na tom dokonca este zabavali.
Dodnes sa vedu spory o tom, co by bolo najlepsie riesenie. Nemci boli nepopieratelne v znacnej presile, ale tak ako Mnacka aj inych neruskych partizanov trapilo, ze obyvatelov osady, sa o nich starali po niekolko mesiacov, prenechali bez ochrany ich osudu. Nazor si kazdy musi vytvorit sam.
Pre mna osobne je Plostina symbolom zrady, kolaboranstva a ludskej zloby hlavne z 2 dovodov:
1. Dvaja ceski plateni konfidenti Gestapa Odlrich Bata a Frantisek Machu (jedneho obyvatela rovnakeho mena a priezviska zavrazdili v Plostine) zili niekolko dni v Plostine medzi partizanmi a nasledne utiekli a vyzradili vsetko, co len mohli zistit. Je zaujimave, ze nevyzradili ani tolko o partizanoch ako o tych chudakoch obyvateloch osady.
2.Dvaja slovenski chlapci z POHG boli Einsatzkomandom vyslani dna 18.4.1945 na prieskum k osade, ale strach im dovolil prist iba na zaciatok lesa, dalej radsej nesli. Tam stretli podla vlastnych slov krasne dievca, ktoremu povedali, ze chcu ist k partizanom. Ta im povedala, ze im pomoze a dovedie ich za nimi. Este im dala jest ale oni nasledne neriskovali a povedali jej, ze sa este vratia pre ich veci a potom pridu na Plostinu. Aj prisli - ale uz s kompletnym Einsatzkomandom a ked uvideli tu krasnu zenu, ktora im chcela predtym ochotne pomoct, tak ako prve ukazali prstami na nu a tym jej podpisali rozsudok smrti. Pritom ju mohli jednoducho prehliadnut a dat jej sancu zit. Ale ani tu sancu jej nedali!
Tak taketo svine boli a su medzi nami, preto v zivote nedokazem povedat, ze som hrdy Slovak, aj ked Slovensko ako krajinu milujem nadovsetko!!!
BLONDI
Přispívat do diskuze a hlasovat pro vybrané komentáře mohou jen registrovaní. Prosíme, zaregistrujte se nebo se přihlašte!
Komentáře
avers
10. 04. 2014, 09:52Jako by to v hodně věcech kopírovalo osud Javoříčka. Tam to stihli 5.5.1945 a i kolem těch partyzánů je dost podobného
Rossy
10. 04. 2014, 09:54To je zajímavý pohled i když dnes vůbec ne ojedinělý. To místo velmi dobře znám a znal jsem přímo i pamětníky z blízké obce. Tímto pohledem, který jsi uplatnil, bychom, podle mne, měli problem i s atentátem na Heydricha a následnými obětmi z řad obyčejných civilistů.
Neříkám ovšem, že to co jsi napsal nemá pravdivé jádro. Jde o úhel pohledu.
Rossy
10. 04. 2014, 10:10Tady jeden odkaz na to jak se vytváří fámy o ploštině.
http://www.hyenyvakci.cz/plostinakp.php
Rossy
10. 04. 2014, 10:20Ta paní o které je řeč v tomto úryvku provázela dlouho návštěvníky v muzeu na Ploštině......... Oba muži, zřejmě motivováni penězi, přivedli okupanty na Ploštinu a vyzradili jim chlebodárce partyzánů, kteří se, byť proti přesile, chystali k obraně osady. "Moje matka klekla na kolena a prosila je, aby odešli. Říkali jsme si, že když Němci nic nenajdou, seberou se a odejdou. Ale nevěděli jsme, že to je zrada. Jeden ze zrádců pak při výslechu řekl, že kdyby Němci u nás zastihli partyzány, vypálili by i Vysoké Pole a Drnovice, " vzpomínala jedna z posledních žijících pamětnic události Božena Húšťová, které tehdy bylo 16 let. Při následném masakru přišla o bratra, jehož spolu s ostatními muži nacisté zaživa upálili. Sama tehdy vyvázla, když ji z hořícího domu pustil důstojník SS.
easton
10. 04. 2014, 15:18Rossy máš naprostou pravdu. Dnešní soldateska překroutí dějiny a ze lži udělá pravdu. Mají k tomu veškeré prostředky a podporu médií. Potřebují velice důkladně vymýt mozky nové generaci, aby ji náhodou nenapadlo dělat nějakou revoluci. Přesně v tom duchu probíhá masáž o Rusku. Určitě byly i nějaké excesy, Ale tomu se nedá zabránit. Podstatné je uvádět je jako obraz doby a nepřipustit pravdivé informace. ! Mám rád objektivitu a ta dnes fakt není ke koupi
DFC
10. 04. 2014, 18:11Blondi: svině jsou v každém národě. Příležitost jim dá vyniknout. Příležitosti byl zrudny nacistický systém. Cest hrdinům a ostré vidle do řiti zradcum!
Sajda
11. 04. 2014, 09:54Pokud jednáš s jedním člověkem, můžeš hodnotit jeho vlastnosti snadno. Pokud je jakákoli skupina složena z více lidí, musíš počítat s více možnostmi lidských vlastností, které se vzájemně prolínají. Můžeš mít deset rovných lidí a pokud jeden trochu zakolísá, vrhá to stín na celou partu. To samé je i naopak, jeden třeba vyčnívá a zbytek se veze. Pak se řekne, že "tahle" parta je dobrá. K partizánům se dávali lidé z různých příčin a pohnutek, někteří z nenávisti k nepříteli, někteří ale z existenčních důvodů, z dobrodružství, někdo třeba hledal i "alibi" apod. Povrchní hodnocení a unáhlené závěry nelze dělat. Jinak doporučuji k přečtení i ostatní díla spisovatele Mňačka, jsou velmi poučná a jakoby stále živá...
lizin
13. 04. 2014, 18:54Osobně jsem mluvil s paní Huštovou, tech němcu bylo kolem 300-400 vojáku, to je síla na valečný stav, okolo praporu, měli kolem 30 psu, vše bylo zrazené, co by udělalo 30 partyzánu, proti takové síle, nic, dnes se z tepla pokoje dobře mudruje, nikoho nesoudím, pani Huštová nedala dopustit na ruské partyzány, prý to byli sekáči. A kdyby se partyzáni postavili na Ploštině němcum, tak pomsta němcu by byla strašná, nato byli němci mistři
Pišinger
23. 12. 2016, 14:41Historiii je někdy (dle mě) složitějších posuzovat, než se na první pohled zdá. Když je tak dlouho po válce a většina s těch, který s to týkalo, už je po smrti a nemůžou se bránit...