Sokol: SOUTĚŽ 1918 - 1938

Sokolská jednota fungovala v letech 1918–1920, mimo své tělovýchovné činnosti také jako polovojenský sbor a v prvních dnech po převratu sehrál Sokol jednu z nejvýznamnějších rolí. I když byla spolupráce Sokola a Ministerstva národní obrany oficiálně potvrzena zákonem o vzniku sokolských stráží až v roce 1919, přesto vlastnili sokolové zbraně již mnohem dříve. V září 1918 se konala tajná porada starostů pražských jednot, na které se probírala možnost brzkého převratu a zapojení Sokola. Ten byl znovu obnoven v podvečer 28. října 1918. Vedení ČOS ustanovilo 28. října 1918 „Ústředí sokolské stráže” a ještě ten den se po dohodě s DTJ, studentstvem a pražským policejním ředitelstvím zakládaly po celém území Čech a Moravy „Národní stráže”. Členové katolického Orla do Národních stráží nebyli připuštěni. Starosta ČOS Josef Scheiner se stal členem Národního výboru a v listopadu 1918 byl jmenován vrchním správcem Československých vojsk (od 1. ledna jejich generálním inspektorem). Členové Sokola se podrobovali zdravotním prohlídkám a někteří podstupovali dobrovolný vojenský výcvik. Sokolové měli v nové republice demonstrovat: „…železnou ukázněnost a pohotovost před celým světem a hlavně před nepřáteli našimi a před nepřáteli naší svobody a republiky. "
Depesak