Součást střeleckého řetězu

Dobrý den,
nález, který zasílám do soutěže, zdánlivě nesouvisí s I. světovou válkou, ale při podrobnějším zkoumání je souvislost zřejmá. Nález jsem publikoval na detektorwebu již v roce 2010 a v roce 2013 se mi dokonce ozvali pracovníci Muzea Města Brna, kteří hodlali nález i mnou vypátrané informace použít k připravované výstavě konané u příležitosti vypuknutí Velké války. Dle jejich sdělení se jedná o součást střeleckého řetězu a není známo, že by se dochoval jiný exemplář. K setkání a ke spolupráci z důvodu zaneprázdnění uvedených pracovníků nakonec nedošlo.
Posílám podstatnou část mého někdejšího příspěvku.
Pod vrstvou bukového listí, jehličí, kamení a lesního humusu jsem v hloubce asi 20cm nalezl níže uvedený stříbrný, ručně rytý odznak. Jednalo se o prostor bývalého lomu, kde snad bývala v dobách dávno minulých nějaká střelnice místního střeleckého spolku. Následně jsem pátral v dostupných pramenech, zejména na internetu o původu odznaku a zjistil následující : Odznak, jak vyplývá z ručně rytého nápisu XIII. Mähr. Landesschiessen Brünn byl vydán u příležitosti XIII. Moravských zemských střeleb v Brně, které měly proběhnout ve dnech 28. června až 6. července 1914. Střelecký sport byl tehdy velmi populární, kromě spolkových střeleb s celostátní působností se periodicky konaly i tzv. zemské střelby v jednotlivých zemích bývalé monarchie. Brno mělo s konáním těchto akcí již zkušenosti, v roce 1892 na střelnici v Pisárkách proběhly IV. rakouské spolkové střelby za přímé účasti císaře Františka Josefa I. Předešlý, XII. ročník moravských střeleb se konal pod patronací knížete Reimera v roce 1899 v Jihlavě. Patronem XIII. moravských zemských střeleb se stal arcivévoda Karel, v té době sedmadvacetiletý major 39. pěšího pluku ve Vídni. O akci jako takové se bohužel mnoho informací a dokumentů nedochovalo, pouze v olomouckém archivu, se prý nachází propozice střeleb. I internet je na informace velmi skoupý a kromě pamětní známky vydané u příležitosti konání akce, nacházející se v katalogu jedné rakouské aukční síně, nenabízí nic podstatného. Proč zůstává tato akce na okraji zájmu historiků i laické veřejnosti? Jedním z důvodů bylo bezesporu to, že střelecké klání i přes svůj význam zůstalo ve stínu větší a veřejností více sledované akce – sokolského sletu, který byl v uvedený den v Brně rovněž zahájen. Daleko závažnějším důvodem je však skutečnost, že v první den konání akce, tedy v neděli 28. června 1914 došlo k historicky nesrovnatelně významnější události, která měla neblahý vliv na celý svět a krutým způsobem zasáhla do života miliónů lidí… V 11.15 uvedeného dne došlo v metropoli Bosny a Hercegoviny Sarajevu k atentátu na následníka rakouského trůnu arcivévodu Františka Ferdinanda d´Este a jeho choť, jak je známo oba následkům atentátu podlehli.
Přibližně kolem 18. hodiny byl úředně ukončen sokolský slet, jakým způsobem byly ukončeny 13. moravské zemské střelby historické prameny neuvádí. Řídící a patron závodů arcivévoda Karel je pravděpodobně neodkladně povolán do Vídně a chvatně opouští Brno. Jeho význam ve struktuře monarchie se rázem mění, z majora pěšího pluku se stává následníkem rakouského trůnu. S největší pravděpodobností se smutně vrací do svých domovů i účastníci závodu.
honza51