Spona, známka

S tou robotou se dá myslím souhlasit.

No, nejprve je dobré vědět co byla robota a z toho nám vyplyne jak taková robotní známka vypadala. Nevolnictví, jehož součástí byla i robota se Evropou začalo hlavně šířit kolem 10.století. Většina lidí byla poddanými nějakého panství, poddanské grunty zůstávaly vlastnictvím vrchnosti a jejich držitelé robotovali. Byla to forma úhrady pronájmu. To nezměnil ani patent Josefa II. o zrušení nevolnictví (1781). Stále tu bylo poddanství. Teprve roku 1848 po zrušení poddanství se poddanské grunty staly skutečným vlastnictvím sedláků a jednalo se tedy o jejich vyvlastnění vrchnosti. Tím pominul nájemní vztah mezi sedlákem a vrchností, čímž zároveň odpadly všechny formy úhrady pronájmu, zejména robota. Roboty se týkalo několik patentů. Nejdůležitější byl patent z 13.8.1775, který robotu odstupňoval podle výše berně placené poddanými. Od tohoto roku uvádějí někteří autoři také zavedení robotních známek. Ty ovšem nevydávala všechna panství. Robota byla také rozdělena na práci pěší "Sigillum MANUÁL" a robota se zvířaty, "Sigillum iugale"Tato práce byla vyjádřena hodnotou pěněžní. Ovšem těmito penězi z robotní práce vlastně splácel rolník povinně pronájem půdy a to množstvím, které měl určeno podle jednotlivého statku. Poddaní, kteří již splnili všechny povinné roboty, dostali za každý den odpracovaný navíc plat. Robotní známky nebyly vydávány na konkrétní osobu nebo číslo domu a zúčtování, tedy splnění robotních povinností se provádělo na konci roku. Tehdy musel poddaný prokázat, /jestli-že panství vydávalo robotní známky/, těmito známkami, že robotu odvedl. Protože známky byly anonymní, mohl si například sedlák najmout někoho, kdo za něj robotní práci odvedl, nebo si přímo robotní známku koupil. Možnost zaplacení roboty dávala někdy i sama vrchnost.
Jak by měla klasická robotní známka vypadat. Zaprve nezáleželo na materiálu. Jsou známy známky skleněné, kovové, papírové........ atd. A co by měla známka obsahovat. Jak jsem psal, byla robota rozdělena na práci pěší "Sigillum MANUÁL" a robota se zvířaty, "Sigillum iugale". Na robotní známce by tedy mělo být písmem nebo znakem uvedeno o kterou z těchto dvou prací se jedná. Známky se tvarem/u stejného typu/ mohly lišit v případě, že se jednalo o dny celé nebo například půldny... atd. Dále bylo možné, aby známka obsahovala znak nebo iniciály panství, ale nebylo to podmínkou.
A na ukázku něco o robotě z Valašska z roku 1585. a co do roboty spadalo.... -......
"Na panství Vizovském dávali r. 1585 platy o sv. Jiří a
o sv. Václave za hlásku a za ponůcku, o sv. Šimonovi a Judě
za odúmrf, platy robotní o vánocích, kromě toho k setí osypy
režné, pšeničné a ovesné, vejce, slepice, husy; platili také
z nově vzdělaných kopanic, chodili na hony vrchnostenské, robo
tovali k zámku a k rybníkům, vozili na zámek vino, každý usedlý
napředl za zimu dva lokte příze, k čemuž len, koudel nebo
konopi dávala vrchnost. Ženy všech poddaných pracovaly při
konopí : plely, trhaly, třely, potíraly, hachlovaly. O vánocích každý poddaný dovezl k zámku vůz dřeva. Týdně robotovali potahem 2 dny, pěší 4 dny. "...........

Takto například robotovali v roce 1750, tam si můžete všimnout, že někdo mohl místo roboty platit.........
... za robotu platili: v Březové mlynář 7 zl. a sousedé v Slušovicích 12 zL, ostatní robotovali týdně od sv. Václava do sv. Jana : z lánu s koni 3 dni a z pololánu s voly 2 dni dvojspřežně, z odsedku pěšky 3 dni, se čtvrtlánu 2, chalupníci 2 dni, ostatní dvojnásobně.......

Na odkazu robotní známky papírová, skleněné, kovové. Kolo značilo robotu se zvířaty, srp, ruka práci pěší. Ale mohly být i jiné symboly v místě obvyklé.
http://www.detektorweb.cz/images/stories/upload/2014/61905/obr1b. jpg

Rossy, paráda a hodně poučné. Z toho plyne, že obecně používaný výraz na kdejaký plíšek "robotní známka" ve skutečnosti robotní známky vůbec nejsou.

No, tak jsem uvedl proč, podle mne, tato presentovaná známka není známkou robotní. Nabízí se velmi často presentovaná možnost, že se jedná o známku barvířskou. Je třeba vědět k čemu a jak se známka barvířská používala. Bylo to vlastně označení zakázky, kterou barvíř přijal. Barvíři vlastnili tak zvané barvířské knihy, kde byly v řadách pod sebou přišity totožné dvojice kovových známek opatřené číslem a různými symboly. Při přijetí zakázky byla jedna ze známek přišita na barvený materiál a druhá zůstala v knize jako identifikace pro výdej materiálu a zpětnou kontrolu. To co jsem napsal je doloženo nálezy barvířských knih přímo v historických barvírnách. K zákazníkovi se tak dostala jedna z dvojice známek, kterou odtrhl a zahodil. Je to stejné značení, jako když si z čistírny přinesete kabát. V Německu, kde se barvířským známkám věnují asi víc, dokáží už u některých známek identifikovat i barvíře. A ještě jedna poznámka. Jestliže najdeme u nás typově totožnou známku jako se nalézají v Německu, nemůžeme tvrdit, že se jedná o známku robotní, protože nevolnictví a poddanství probíhalo v západní Evropě v jiných časových intervalech než v našich zemích /zaniklo daleko dříve i s robotou/ a je naprosto mimo logiku, aby totožné známky ze stejné doby u nás /nedoloženě/sloužily jako známky robotní a v západní Evropě doloženě jako barvířské.

Další možností, na kterou se často zapomíná, jsou známky chmelové /například chmelové kovářské/. Které jsou mnohdy velmi podobné známkám barvířským/ mají číslice i iniciály/, jen nebyly vyráběny v totožných dvojicích.
Každopádně bychom známku, u které si nejsme jisti k čemu sloužila, měli nejlépe nazývat známkou účelovou. To se nikdy nespleteme, protože tam spadají i ty mnou dříve jmenované.

Díky Rossymu za krásný a poučný příspěvek!!!

To:bruno. To k té robotě a robotním známkám je napsáno jen velmi jednoduše. Samotné zrušení poddanství nebylo tak jednoduchou záležitostí a to vyvlastnění a zístní práv ke statkům nebylo bezúplatné. Nepsal jsem také o všechny formách úhrady pronájmu mimo robotu. To, že někde nevydávali robotní známky neznamenalo, že se nevedla všude písemná evidence. Ty známky byly spíše kontrola pro robotující, kteří si dříve například zaznamenávali odpracované dny zářezy do holí. Také se stejně jako dnes u zákoníku práce všude nedodržovalo to co vyšlo v patentech vydaných k robotě. Byly rozdíly v půdě rustikální a dominikální. Byli sedláci, majitelé půdy na které se robota nevstahovala.............. atd