Srpy a kosáky

husitský krkosrp -

Zdar Rossy : tie zuby sú od kladivka, pri rozťahovaní ostria. Kujec, čo to kul chcel určite zúžiť najhrubšiu časť konca ostria aby neostala omoc širšia než najviac brúsený stred.

Ja som sa doteraz domnieval, že český názov je srp a slovenský kosák. A, že použitie je rovnaké: kosenie (trávy, obilia, kopřivy atd... ).
Mám sa ešte čo učiť.

Podle mě je to jen obyčejnej srp né starší než 100 let.

Podle mě je to jen obyčejnej srp né starší než 100 let.

Starý srp hodně opotřebovaný. Nejen kosy ale i srpy se klepáním ( vytahováním ostří ) brousily aby lépe sekaly. Malý dodatek pro Rossyho a ostatní co nevěří na kroužkové platidlo : WWW. lovecpokladu.cz/home/ ERA doby bronzové 2000_700 lpk. Zveřejněno na lovci 27 července 2008 Vče o bronzových předmětech používaných při obchodování k placení. Stať psaná Masarykova Universita.

No ono se to krajově nažávalo různě. U nás se srp říkalo tomu uzavřenému, jak máš na fotce 4. tomu rezavému se říkalo žabka, s tím se žnulo proutí v prutníkách, sekal chrást na řepě a podobně. Srpem se žnula tráva. Ty středověké jak je vidět na fotce kosíře byly na delší násadě, tenkráte ještě nebyly kosy, tak s tím žnuli obylí, pohanku a tak. I to se ale měnilo letá, seřezávli se nejdříve klasy a pak zvlášť sláma. Až příchodem kosy se žnulo najednou, vázalo do snopů a stavělo do panáků.

To:krokohot. Díky za odkaz. Článek jsem si přečetl a stojí tam vlastně to co jsem tu několikrát sám napsal. A to že KOV PŘEVZAL FUNKCI PLATIDLA. Jestli tedy z něj byly vyrobeny kroužky, nebo hřivny nebo třeba bronzové sekyrky dalo se s nimi platit. Bylo to vlastně jen různé množství kovu. Ale nebyly to mince. Tak to alespoň chápu já.

U nás na Slovácku jsou 3 podobné nástroje a říká se jim srp. Jeden je na řepu. Je takový útlejší a lehčí. Jeden je na trávu(viz obr. 4). A třetí má špicu protaženou do takového zobáku a je zubatý. Ten se používal při odebírání hrstí, když se seklo kosou hrabicí. Když půjdete směrem ke slovenským hranicím, tam je to uplně stejné, akorát se tam tomu říká kosák.

foto č. 1- už tam chybí jen to kladivo, potřeba jít dohledat

u nas na slovacku tomu taky rikame kosak... a dela se s tim vsecko, od repy az po travu, koprivy, proste universalni nastroj na sekani cehokoliv,

krokohot
Odbočím od srpu k těm platidlům.
Nejsem žádný archáč, jsem obyč koukač a pamatovač.
Ty různé broz kroužky mohou být arche i novota. Vyráběly a používaly se celá staletí, vlastně i tisíciletí. Takže pak už záleží-kde, s čím, v čem....

Také ještě odbočím k těm bronzovým platidlům. Dalo by se to pochopit pokud by někdo prokázal, že se ty kroužky, hřivny, smotky drátů už dále nepoužívaly jako surovina a nebo třeba i k jiným ůčelům. Jinak je to stále jen převedení platební schopnosti na kov jako takový ať už má formu třeba kroužku nebo hřivny, která v dané době byla populární.
Ale je to můj názor a třeba se pletu.

A k tomu srpu. Nepředpokládal jsem, že bude nějak starý, ale zaujaly mne ty zuby na patě čepele která v tom místě má šířku 50mm. Jak ale napsal dabelhorny, je docela možné, že je to způsobeno kutím. Někde jsem právě četl název zubák a myslel si, že to může být ono. Takto pojmenovaný srp se používal právě ke sklizni obilí takřka do konce 19.století. Myslel jsem si, že ty zuby mají nějaký význam.

Nepletieš sa Rossy.

To:kelt12.Ten rozdíl je, jak jsem se dočetl, v tom, že obilním srpem se neseče ale klasy se odřezávají. Naopak kosou a kosákem se seče/žne/. To ovšem klade jiné nároky jak na tvar ostří/třeba právě i ty zuby u obilních srpů/ i celkový tvar nástroje.

Tady jeden odkaz který se týká rozdílů mezi srpem a kosákem. Je sice ve slovenském jazyce ale vlasně někteří autoři v tomto významu s názvy srp a kosák pracují i u nás.
http://www.ludovakultura. sk/index.php? id=947

pořád mi tam chybí ta žabka, na Mělnicku jsme je fasovali normálně do lesa, už i nově dělané s umělou rukojetí, někde ji tu doma ještě mám, tak nafotím je jako srp, jen míň zavřená a silnější materyál.

I když jsem u nás na odbornou práci, podobné té slovenské, týkající se srpů a kosáků, nenarazil, myslím, že slovenské poznatky o rasantním nástupu kosáku v zemědělství/18.století/ se týkají i nás. Přinejmenším v části moravy sousedící se Slovenskem. Vždyť i v Národopisných listech se můžeme dočíst, že sklizeň obilovin, ještě bez použití kosy, se v této době přesunula do nočních hodin nebo rána kdy byla v porostu rosa. Nově nastupující kosák totiž nepracoval na stejném principu jako obilný srp. Také teprve od 18.století jsou srpy a kosáky uváděny jako samostatné nástroje při soupisu majetku zesnulých hospodářů. V bývalém Sovětském státním znaku se naproti tomu ještě v počátku 20.století objevuje srp což souvisí s pozdějším příchodem kosáku do Ruska. Teprve v pozdějších dobách se objevuje v symbolu srpu a kladiva kosák. Ať už se jmenují varianty kosáku nebo srpu krajově různě myslím, že rozdělení na srp a kosák je základní. Z toho co jsem napsal a na základě uvedených odkazů se domnívám, že tvar mého nálezu jej řadí mezi srpy v pravém slova smyslu.

Ahojky, máš to hezky zpracované, jako vždy. Mohl by ses mi, prosím, ozvat na mail? Potřeboval bych s něčím poradit. Předem díky. Cybork

Kosák a srp
http://www.ludovakultura. sk/index.php? id=947
http://www.ludovakultura. sk/index.php? id=1043

Citace z práce: Zuzana Borzová: Žatva obilným kosákom z obdobia včasného stredoveku.
Národopisné štúdie upozorňujú na skutočnosť, že v regiónoch so spoločným výskytom srpu a kosáka, ženci kosákom žali najskôr spôsobom ako so srpom, čiže hrsťovali, no neskôr začali obilie sekať ako trávu, čo im pripadalo efektívnejšie (Urbancová 1973