Story s nevybuchlým granátem

V pátek odpoledne po práci jsem se rozhodl, že si odskočím do lesa vypípnout něco z druhý světový. Mám to asi hodinu cesty na kopec, který je plný kráterů a dají se tam vykopat stabilizátory z minometných střel. Je to sice celkem dost práce, protože se musí kopat každý větší železo, ale nakonec to stojí za tu námahu. Hledal jsem už víc jak hodinu a vytyčený cíl – vrtulka – byl stále nesplněn. Začal jsem přemýšlet o tom, že to zabalím, že mi dneska prostě není přáno. Tak jsem usoudil, že prohledám ještě jeden kráter a skočím si na pivečko. Vlezl jsem do kráteru, mávnul jsem holí a do uší mi zazněl dost silný signál – železo větších rozměrů. Hned mě napadlo, že cíl bude úspěšně splněn a budu mít další dekoračku do vitrínky. Zaryl jsem lopatku do země a  hned na to mi ztuhl úsměv na rtech. Na lopatce jsem měl nevybuchlý sovětský útočný granát z WWII. To se člověku začnou hlavou honit nejrůznější myšlenky. Opatrně jsem vytáhl lopatku ze země a chvíli na něj koukal. Naštěstí mám tyto fujtajbly nastudovaný, jak vypadají, takže když na něco takovýho narazím ihned poznám, o co jde. Jenže, co teď s ním? Nechat jsem to tam nemohl, zakopat zpět jsem to taky nemohl – dřív nebo později by tam na to narazil někdo jinej, takže jsem nažhavil linku 158. Za hodinu přijeli dva policajti a pyrotechnik a tu plechovku si odvezli. Za pár dní jsem našel ve zpravodajství Ministerstva vnitra, že nález byl ohlášen a byl potvrzen nález nevybuchlé munice z druhé světové války.

Takže ponaučení: když na něco takového naleznete, neváhejte a vždy to oznamte na linku 158. Je to zadarmo a s pyrotechnikem i s policajtama byl super pokec. Hlavu Vám neutrhnou, naopak mi několikrát poděkovali, že jsem nález ohlásil.

Zasílám 4 fotky a pokud by jste nepoznali o jaký granát šlo, tak poslední fotka je z internetu.