Středověké hřeby v obrazech a iluminacích

ROSSY stále mě dokážeš překvapit tím, že sáhneš po něčem, co ostatní snad ani neberou vážně. Většina z nás obvykle ladí diskriminaci, aby se hřebíků zbavila a ty tohle téma zajímavě uchopíš. Také mi prošla řada hřebů přez ruky, ale neskladuji je, muzeum je nechce, jen v případech konkrétní lokality a tak většinou končí v propadlišti dějin. Člověk si alespoň uvědomí nepostradatelnost těchto artefaktů pro život.

Pro lepší orientaci v názvech

https://html2-f. scribdassets.com/47sx7xioow4rjzmb/images/5-d599405b68.jpg
Středověké hřeby v kresbě: 1: Hřeby s horizontální vypouklou hlavou; 2–3:hřebíky s horizontální křídlovitoutou hlavou-laťové;
4: Hřebíky bez hlavy-bezhlavicové; 5: Hřeby s vertikální, tenkou hlavou -šindeláky
Na tomto odkazu hřeby z nálezu od jajana -laťové, šindelové i s vypouklou hlavou/doufám že mi to promineš/
https://www.lovecpokladu.cz/artefakty/nalez/stredoveke-hrebiky-16560/

kurnik, taky dluhy komentář jsem psal a než jsem ho odeslal tak mě to odhlásilo

Tak ještě raz. Rossy, máš to moc hezké, ty iluminace jsou perfektní, jen se trochu hanbím, když vidím jaký mají pořádek v dílnách
Jinak co se týče těch centrických a excentrických hřebů (nechci tady rozumovat, nepsal jsem ani žádnou typologickou brožuru), ale takových hřebů už jsem se poměrně dost nakoval a to, že jeden je centrický a druhý excentrický, nemusí být typologický rozdíl, ale pouze odkaz na ruční výrobu. Když ještě přihlédnu na hodnotu kovu v té době, tak si nemyslím, že kováři posílali do oběhu jen ty echt top hřebíky s dříkem na střed, to že hřebík uteče, je totiž poměrně běžné, ve dřevu to nepoznáš a na funkci to nemá vliv, navíc hlava může být ok. Ono, když hřebík pěchuješ na nemáš na hřebovnici naseklý nějaký kříž, nebo nějaké značky, podle kterých se můžeš nějak orientovat, tak úplně lehce ztratíš orientaci, kde je díra, navíc výroba hřebíku není žádné sraní ( když chytneš grif, tak to jde udělat na jeden náhřev) já už to včil dělám tak, že když začínám pěchovat hlavu, tak si ji prvně naženu trochu na druhou stranu, protože, když pak valím kolmo z vrchu nevědomě mi to někdy stahuje kladivo směrem ke mě (možná je to zlozvyk, ale doporučil mi to jiný kovář, takže bych řekl, že je to běžný jev, který ma mimochodem často za následek typologicky excentrické hřebíky) no těžko se mi to popisuje, domluvil bych se líp rukama, nohama ( jinak, když už melu tak v kostce postup je takový, že kovář osadí o hranu kovadliny kousek materiálu ze kterého se vytáhne dřík pak se za osazením nechá kousek matroša na hlavu, nasekne se se to na útince po obvodu( útinka je na první iluminaci v  druhé řadě druhá zprava ta "střížka" vedle kovadliny), narveš to do hřebovnice( v první koláži, druhý řada, ten největší obrázek to hezky popisuje, za ten palec hore) no a rozkoveš tu masu matroša na hlavu. Jak nad tím teď tak uvažuju, z těch fotek je to vlastně úplně jasné

To:1942.Zdravím. Nejprve k těm hřebům s excentricky nasazeným dříkem. No, použil jsem vlastně citaci z odborné práce. Není tam uvedeno, že určitě sloužily, ale...... "Ty MOHLY sloužit, například, k zavěšování předmětů"...... On ten materiál asi byl dost drahý a někdo ty hřeby také musel koupit. Určitě požadoval i nějakou kvalitu. Osobně, když najdu hřeb, který má dřík na samém okraji hlavy, jako když polotovar někdo jen roztepal do strany, tak si také řeknu, že to byl spíš úmysl než flákárna. Nebo třeba jen výroba bez hřebovnice přez okraj kovadliny/to je jen úvaha/Jinak máš určitě pravdu, že při ruční výrobě si nejde hrát na nějakou universální přesnost.
Jinak jsem se snažil vybrat takové obrázky, které zachytí ve výrobě hřebů co nejvíc. Aby bylo vidět jak se měnily kovadliny. Aby byly vidět hřebovnice, útinky a vlastně jde rozeznat i sortiment hřebů/ten nebyl ve středověku nijak široký/. Že ne vždy se používaly k výrobě hřebů hřebovnice/obrázky - hřeby k ukřižování Krista/
Těch obrázků jsem postahoval hodně a vybral jen to, co pomůže udělat si základní představu o výrobě hřebů a hřebíků ve středověku.

To:1942.Na tomto odkazu jsou hřeby, které se pokoušel vyrábět autor anglicé práce o hřebech. Těch excentricky nasazených dříků je tam hodně. Asi budeš mít pravdu, že se snažíme mnohdy zařadit do typologie zmetky.
http://www.spaco. org/Blacksmithing/Nails/Nails2.jpg

To:1942.A ještě jeden zajímavý postřeh z toho článku a to souvisí s Tvou větou...... "ve dřevu to nepoznáš a na funkci to nemá vliv, navíc hlava může být ok. "...... Jestli jsem to z anglického textu dobře pochopil, autor ty hřebíky i prodával a když nasadil nižší cenu byly ty nepovedené prodány dřív než kvalitní.

A ještě naposledy. On ten prodej různě chybných hřebíků v citovaném článku byl také součástí určitého projektu. I v historii byli lidé chudí a bohatí. Takže ty vadné, myslím tím i různě křivé, kupovali chudí stavebníci. Možná bychom podle množství takto vadných hřebů na určité lokalitě mohli usoudit na movitost stavitele. Ale to je jen taková moje hloupá úvaha .

děkuji za takovou vyčerpávající odezvu, ty iluminace jsou perfektní a obdivuju tě, že jsi si dal tu mravenčí práci a tolik toho nastřádal, už jsem tu od tebe viděl minule nějaký článek s iluminacemi a moc se mi líbil a mám taky dojem, že byl taky o cvočkách nebo tak něco. taky je pro mě docela zajímavé, že většina kove v sedě, o tom že se kdysi kovalo v sedě vím, ale myslel jsem si že to končí někde po slovanech

Tak to je zajímavý postřeh s tím sezením u práce. Díval jsem se na videa, kde vyrábí hřeby a toto jsem si vůbec neuvědomil.
Jen jsem si všiml, že na těch videích někdy používali svěrák místo hřebovnice. Ono i v historii zase byl, myslím dobu hodně vzdálenou, někdy místo hřebovnice jen otvor v kovadlině.

Pekný rozbor Rossy - teraz sa môžeš zamerať na ich dĺžkové parametre, lebo aj v tomto meradle je spústa variácií, či už klincov s hlavou alebo bez nej. .

.. ahoj... Rossy a 1942... děkuji vám za krásný osvětlení v rámci hřebíkologie... sám jsm kovář, hřebíky až hřeby kovu většinou pro památkáře, takže (jak nahodil 1942), je normální, že vám ten hřebík občas uteče s hlavou mimo střed... stane se to každýmu... ale, (to už taky nadhodil 1942), když opravdu musím hřebíky mít s vrcholem uprostřed, potom mám jednu hřebovnici s křížem, který mi to zaručí... jinak, krásný čtení a krásný iluminace... Rossy, dík...

No, ještě jen tak pro zajímavost. Strojní výroba hřebů začíná po roce 1800.Protože se s nimi při hledání určitě setkáváte, tak na odkazu je tabulka, ve které je jednoduchou formou prezentováno, kdy se ty které typy hřebů objevily, jak se strojně vyráběky a jak jdou zhruba rozeznat.
http://2.bp. blogspot.com/-rglStc6tU7g/TzJ7DWLUkNI/AAAAAAAAAQ8/XnF3OsEmpkk/s1600/nailchron. jpg

Jsem taky kovář a s hřebíky mám docela zkušenost, dělal jsem jich za odpoledne i 150 ks. Jen mě docela zarazilo na těch kresbách že u toho kovář sedí to si v realu vůbec neumim představit...

To:kovarradek. No, ono je to asi i o tom, co jsem dohledal a co z toho v přízpěvku použil za obrázky. Tak na těchto odkazech, které mám v záložkách, se u práce stojí.
Hřebíkář 1500
https://s-media-cache-ak0.pinimg.com/736x/28/7e/e1/287ee15a6078e1e2cb206eebfa4b5531.jpg
Hřebíkáři 1568
https://upload. wikimedia. org/wikipedia/commons/3/3b/Nagler-1568.png? 1487443618159
Hřebíkáří 1847
http://www.crdp-strasbourg. fr/data/albums/metiers-wenzel/img_hr/image08.jpg
Asi je problem i v tom, podle mne, že se na obrázích nejedná o klasické kováře, ale přímo o specializované hřebíkáře. Ta práce mohla být organizována jinak. Například na tomto odkazu to vypadá, že měl takový hřebíkář pomocníka.
http://m. cdn. blog. hu/wu/wunderkammer/image/nhb-022-nagelschmied. jpg

Mimo jiné na historickém videu výroba hřebů v kovárně.
https://www.youtube.com/watch? v=ual0LgNzKsM