Středověké klíče v obrazech a iluminacích

Jak jsem tu už jednou psal, jedním z důležitých prvků poznání je ikonografie. Na několika dobových kresbách a iluminacích bych Vám rád ukázal, jak vypadaly některé středověké až raně novověké otočné klíče.
Tvary oka otočných klíčů časem vycházely z architektury slohu, který v době jeho vzniku byl dominantní. Samotné zuby zase vypovídaly o dveřních zámcích a technické vyspělosti té které doby. Od raného středověku se vyráběly dva druhy otočných dveřních klíčů. S dutým nebo plným prodlouženým trnem. Ty s dutým trnem byly vyrobeny i s okem z jednoho kusu plechu. Oba druhy byly vybaveny prostou obdélnou ploténkou bez zubů. To právě souviselo s tehdy používanými jednoduchými dveřními zámky. Klíč pouze pohyboval závorkou se dvěma výstupky pro pohyb tam a pak zpět. Od vrcholného středověku se začínají na obdélné ploténce klíče objevovat zuby. Zprvu hlavně na spodní horizontální části. Souviselo to s dovybavením zámku zábranami /roubením/na protilehlé straně od klíčové dírky. Dalším vylepšením bylo doplnění zámku samočinnou odpruženou závorkou s přítlačnou pružinou ve 14.století. Ta blokovala závorku v otevřené poloze vzpříčením zubu klíče. To mělo samozřejmě vliv i na tvar a sílu zubů klíče. Mnohdy speciálním zesílením vertikální strany zubu klíče. Uvedené zámky byly jen na jeden západ a klíče v nich po odemknutí zůstaly vězet. Zámky jsou dále dovybavovány bočními zábranami a na klíči se to projevuje dalšími zuby po celém obvodu ploténky. Klíče jsou často pájeny mědí a mnohdy mají klíčové zuby i vnitřní, různě tvarované otvory. Klíč dveřního zámku neprováděl otočení o celých 360 stupňů, pouze tři pětiny otáčky, pokud tedy tento otvor v zubu nebyl jen ozdobný, pak zábrana pro vnitřní otvor zubu klíče byla v zadní části zámkového mechanismu a ne po celém obvodu. Až na některé dílčí detaily fungovaly takto dveřní zámky pro otočný klíč po celý pozdní středověk. Do poloviny 16. století byly zámky umísťovány na vnější straně dveří a to mělo vliv na délku klíče. V době renesance se výrobci zámků soustředili spíše na estetický vzhled nebo složitost zábran v mechanismu zámku. Proto, i když jsou některé klíče této doby mnohdy vybaveny velmi složitě prořezávanými zuby, plní v mechanismu zámku stejnou práci jako ty jednoduché. Některé typy jednoduchých tvarů zubů otočných klíčů tak přetrvávají do raného novověku.
Jen ještě něco k výzdobě, která se hlavně projevovala na oku klíče. Pomineme-li prostý kruh, známý ze všech údobí i když s různým způsobem výroby, pak se do výzdoby klíčů středověku až raného novověku nejvíce zapsala gotika. Nejsou to jenom ony známé hlavy klíčů ve formě kosočtverců, ale i tvaru čtyřlístku a objevuje se také klíč s hrotitým výčnělkem vybíhající ze spodní báze kruhového oka odděleného od trnu objímkou. Právě posledně jmenované se objevují již ve 14.století.
V drobných kresbách i v honosných obrazech se nám tak zachovaly doklady o klíčích a jejich vývoji v průběhu staletí.

ROSSY