Středověké srpy

Pekne! Tiez som ich uz zopar nasiel. Od kosakov sa lisia celkovym tvarom, hrubkou a tym, ze ich ostrie tvori akasi pilka. Rad kratkych drobnych rovnych ostnov. Sluzili skor na odrezavanie stoniek, ako na sekanie.

Já si myslím, že takovéto nástroje mohly sloužit právě jen k tomu ručnímu sklízení obilí a na nic jiného. Proto ten delší oblouk. Jednou rukou chytíš co nejvíc stonků obilí a druhou rukou srpem odřízneš. Terén byl tenkrát všelijaký, pole malá a hrbolatá, obilí nízké a řídké. Sklizeň srpem minimalizovala ztráty. Takhle si to představuju já. Ale je to jen moje představa, třeba se pletu.

Je to tak, na vyobrazení polních prací ze středověku až do? se takto sklízí obilí.

První srp bych opravdu viděl na středověk ale ten druhej plechovej je mladší.

Burchinal má naprostou pravdu, i když kosy existovaly, používaly se jen na trávu a na požnutí vysokých stébel obilí, která zůstala stát na poli po odřezání klasů srpem. Tato sláma se následné používala na podestýlku, na doškovou krytinu, ale také npř. na výrobu ošatek a nebo kabátů proti dešti

Burchinal nevim jak u vás, ale u nás je to obilí furt nízký.

U nás se pěstuje jak vysoký, tak moderní nižší, po kterém není tolik slámy, která dnes už nemá využití. Asi bychom přepvapeně koukali jak vypadala tehdejší políčka a tehdejší obilí. Žádné vyšlechtěné odrůdy, žádné chemické ošetřování. Obilí bylo nejspíš nízké a s maličkými klásky, spousta plevele. Obrovská dřina a z našeho pohledu žalostný výsledek.

Protože pěstujete Mironovku

Opravdové obilní kosy vznikly až v 18.století. Do té doby se sklízelo srpy.
http://www.detektorweb.cz/index.4me?s=show&i=42279&mm=1&vd=1
za příspěvek

Stoper: copak je Mironovka? Hledal jsem, nenašel...
A díky za odkaz o kosách, zase jsem chytřejší.

Mironovka je odrůda pšenice, jinak je to město na Ukrajině.

Burchinal :No je to jak píšeš. A pak je ještě dodatek od Backwood.
No a za mne bych dodal že se tedy sláma nesekala až dole u kořenů ale když to bylo možné tak se uchopili klásky co nejvíce v horní části a nesekalo se ale spíše odřezávalo v nejvyšším místě jak se dělí stonek s klasem. Prostě se to rukama shrnulo k sobě co nejvíce klásku a uřízlo. Přeci jen praxí se člověk učí i když je to pro nás celkem nepochopitelné jak to asi dělali. Přeci jen optimalizace oddělování při čistění od nečistot proně byla prvořadá a i sláma se ušetřila před jako by znehodnocením. Ještě bych dodal že kosy byli sice známi a to už v raném středověku někde kolem 14 století ale používali se vyhradně jen na sekání trávy. Obilí se žalo hlavně srpem. A to vše kvůli optimalizaci stráty zrna z klasů. Pak tam sice zbylo vysoké strniště ale to bylo posléze poměrně slušně zužitkované v dalším provozu. Také by stálo dodat to že nebyl jen jeden druh srpu. V tomto příspěvku od Vitava mne to připadá že jeden je na trávu. Rozdíl je v nich že na trávu srp travní porost odsekává a na obilí odřezává. Jde vlastně o změnu pohybu. Jeden je sečný a druhý přímočarý spětně vratný v konextu na jeho tvaru. No jinak obilí se mlátilo cepy a nebo vláčením dřevených desek které tahal dobytek. No ale to bylo značně ekonomicky a materiálně strátové tak se používal cep. No a pak byla fáze oddělování zrna od plev. No tak co známe to je síto no a také odělování pomocí větru. Ty lehké části se oddělili vlivem proudu vzduchu. No a potom se muselo obilí také uložit. Je tedy paradoxní že ukládání zrna se od např. doby Halštatské nijak nezměnilo. Vyhloubená díra v nějakém patřičném tvaru např. kuželové, hruškovité a nebo válcové. Ty vyhloubené díry se předtím značnou dobu vypalovali slamou. Tyto sípky mnohdy dosahovali hloubky 3 metrů. Třeba ty kruhové sípky byli široké kolem 2až 3 metrů a to naplnit bylo asi zřejmě dosti obtížné. V mnoha přápadech se jámy opětovně použivali. Znova se vymazala a vypálila a popřípadě v nedostatku vymazala hlínou. Oni tyto zákroky jsou velmi patrné při odkrytí této sípky. Tak že je opravdu z čeho vyčíst tyto informace. No možná dodat ještě o obilí které nebylo vymláceno tak to se ukládalo do velmi praktických stohovacích kůlových staveb. Lidově se jim říkalo oborohy nebo také brah. Je to tedy taková čtyřkůla stavba s pohyblivou střechou s možností přidávání jednotlivích bočnic tak aby otépky nepadali ven. Jinak mlelo se na kruhovém mlýnu. Jedna točná se středovým vrtem a madlem a druhá byla pevná ve středové časty díra na středovou osu. Lidově se tomuto mlýnu říkalo žernov. No tak to je asi tak vše. Omlouvám se za gramatiku.

Diskuze docela vyčerpávající, přesto bych zdůraznil důležitost slámy-střechy, potrava pro dobytek a stelivo/spíš zbytky po krmení/, stlalo se listí, smrkové větve... Na střechy se nejspíš používala žitná sláma, která byla nejdelší. Ta se také specielně sklízela co najdelší. Sláma se také mohla používat na podlahu polozednic, nebo na lože. V neposlední řadě se ze slámy vyrábělo mnoho užitných předmětů. Ale to pro Vás není nic nového. Ale spíš pro ty nejmladší.

To Icap-ten druhý není plechový, je nalezen na stejné lokalitě jako mten první a je ze stejného kovaného železa. Jenom ten tvar je trochu jiný. Nalezené srpy z archeologických lokalit se liší právě v těchto detailech.

Vitav ano přesně tak. Ono je to právě o tom pro ty mladší. Přeci jen míti detektor není vše. Také nějaké to okrajové vedění není špatné.

Dutman-už jsem to sem jednou psal. Není jenom zážitek z nalezení. Další zážitek sebou přináší i čištění, identifikace nálezu s datací a hledání souvislostí s místem nálezu, případně s dalšími nálezy v okolí. Někdy mám dojem, že někteří tyto souvislosti ignorují.

Burchinal: obilí se pěstuje s kratším stonkem ne že by nebyla potřeba, ale kuli polehání, dlouhé stonky polehají a špatně se sklízí.

No jo, to je pravda.

Srpy se nepoužívaly pouze na sklizeň trávy nebo obilovin. Těžko jen tak z nálezu bez bližších znalostí určit k čemu byly určeny. Různé tvary srpu mohou také znamenat použití pro různé druhy rostlin.

To:DUTMAN. Nezdá se mi tvé tvrzení, že se obilí sklízelo tak, že se odsekávaly pouze klasy. Naopak si myslím že se obilí odsekávalo srpem ve středověku co nejbíže u země. Vždyť zvyk vytváření snopů právě z této doby pochází.

Rossy:No tak tvary jsou snad evidentní ne? Tady je to zcela jasné. Podívej se na krezebné podklady a tam je to dosti jasně patrné. S té doby jsou už poměrně slušně dochované dobové krezby právě stouto výjevovou tématikou sklizně obilovin.

Pokud se jedná o pokrývání střech došky ze slámy nebylo to zase v období o kterém se bavíme zase tak jednoznačné. Na tyto došky se nehodily všechny typy slámy. Tomu které se na došky používalo se říkalo doškařské žito a to bylo speciálně pěstováno.

Rossy:Ono jde o to co šlo na uložení a co do sýpek. Asi bych to zde musel patřičně rozepsat aby mne někdo nebral za slovo. Ale prostě podle dobového zdělení to bylo tak že se obílí stáhlo rukama pokud možno co nejvíce v horní části a uřízlo.
No víš co upřímně řečeno přeci jen nebylo to včera a jaká koli zpráva je občas někdy i skreslená tak že i já mohu nakládat značně se skreslenými údajy které mne byli předány. A jak pokaždé píšu i tato doba je plná omylú doměnek a mítů.

Rossy:Ono jde o to co šlo na uložení a co do sýpek. Asi bych to zde musel patřičně rozepsat aby mne někdo nebral za slovo. Ale prostě podle dobového zdělení to bylo tak že se obílí stáhlo rukama pokud možno co nejvíce v horní části a uřízlo.
No víš co upřímně řečeno přeci jen nebylo to včera a jaká koli zpráva je občas někdy i skreslená tak že i já mohu nakládat značně se skreslenými údajy které mne byli předány. A jak pokaždé píšu i tato doba je plná omylú doměnek a mítů.

To :DUTMAN. Ale v té době se nesklízela pouze tráva a obiloviny. Myslím tím, že se mohou vyskytovat různé tvary srpů pro dané období.

Ale ano to jo. Ale přeci jen jaký pak jiný tar by mohl ještě být.
Možná zakřivení atp. Tak víš co. Příští týden mám zase seminář tak pokud tam bude p. Martin tak se ho zeptám jestli při archeo výzkumu byli nalezeny nějaké jiné tvary které jsou něčím odlišné od zaběhlého tvaru srpu.

Rossy:Někdy mne připadá že se v tom už moc rýpem a píšem nesmysly.

Chlapci-ať sekali jak sekali, nenechali slámu na poli. Takže se přikláním k Rossymu, že vždy co nejvíc u země.

TO:DUTMAN. Jen podle toho co jsem se dočetl byly oblasti kde se například střechy zhodovovaly z orobince a na ty byly speciálí typy srpů. To už nezmiňuju srpy na osekávání větviček jehličnatých stromů.. atd. Když se vrátím k tomu odsekávání pouze klasů.... sláma byla v té době významným krmivem pro dobytek a jako stelivo se vůbec nepoužívala, ale k tomu účelu se schrabovalo v lese listí.

To :Dutman. Máš pravdu.

Ještě Vám to doplním-hlavní zeleninou bylo zelí. Na to se používaly také-specielní srpy. A na rákosí...

Nechci se v tom už víc"rýpat", jak říká DUTMAN, ale obilí v té době mělo stonky vysoké. Právě ty dnešní nízké formy jsou šlechtěné.

Jde se spat, zítra razíme hledat!

Každopádně parádní pokuk. Obdivuju hledače, který to vykope, ještě přečistí a pošle tady. Já když mi pípne náhodou rezavé FE jdu od toho. Asi to je i o pohodlnosti. Ale je vidět, že i FE nálezy jsou pěkné!!