Střenka jídelního nože vypovídá

Končím další procházku lesem a z posledních sil mávám před sebou holí ukončenou kulatým nesmyslem napájeným z malé baterie. Patřím ke skupině milovníků přírody, turistiky a hledání ztracených věcí ukrytých před našimi zraky v zemi. Nejsem nadšen z toho, co se tam ukrývá odhozeno vědomě či nevědomě a s čím se příroda snaží bojovat svými prostředky. Něco z toho odnáším a končí ve sběrně, jiné se snažím zahrnout před zraky okolí. Tak tomu je i v tento den kdy přicházím na okraj lesa a obcházím malou tůni vytvořenou přírodou či špatnou kanalizací blízké cesty na okraji lesa s přilehlou obcí. Krátké pípnutí mne probouzí z myšlenek a vrací k realitě, kopnout nebo jít dále? Přinutím se rozhrnout listí a v malé hloubce snad 5 cm na mne vykouknou celé nůžky nějaké švadleny. Zahrnu je zpět k odpočinku, ale obřad se opakuje a tentokrát rozlomená lžíce z mědi. Beru ji a obřad pokračuje vytažením střenky jídelního nože celé od hlíny kde prosvítá žlutá barva mosazi. Mám toho dost a po obvyklém odfocení nálezů končím dnešní procházku, abych nenesl domů celé vybavení kuchyně. Klasicky po příjezdu ukládám věci do kbelíku s destilovanou nebo dešťovou vodou, kde budou odpočívat než na ně přijde řada. Opláchnu střenku a zaujal mne krátký vyražený nápis v němčině, který zněl: RATSKELLER ELBING a to je vše. Právě tyto nápisy, firemní značky, reliéfy a jiné anomálie mohou o věci něco napovědět z hlediska jeho minulosti. Dělám fotku detailu a večer se k tomu vrátím hledáním na internetu. Mé znalosti němčiny stačí na první slovo tedy RADNIČNÍ SKLEP, ale co je Elbing? V tomto směru je internet vyjímečný a odpovídá hned. Elbing je staré pruské město založené 1237 současně s hradem německých rytířů a v letech 1642-1648 zde žil J. A. Komenský. Důležité je, že dnes je město v Polsku v Varmijsko-mazurském vojvodství a nazývá se od r. 1945 Elblag. Historii netřeba popisovat, je komplikovaná a každý koho zajímá ji najde. Pro mne je zásadní, že město Elbing mělo restauraci s názvem Radniční sklep. Je běžné i dnes, že si lepší podniky nechávají svými logy značit kde co patří k inventáři. Tak si zřejmě i tento pruský lokál označil své příbory. A nyní trochu dedukce. Takto používané věci si přece kupuji pro sebe a své použití z reklamních důvodů, pokud mi to někdo nesebere nebo nepřinutí mne to odevzdat pro použití v tomto případě armády. Rozhodně takto značené zboží nenabízí obchodník třeba v Rakousku-Uhersku? Jediné období kdy zde bylo Prusů spousta je po prohrané bitvě u Hradce Králového u Sadové. Pruská armáda tehdy zaplavila celé území Čech i Moravy. V kronice sousední vesnice lze načíst obsazení tisíci vojáky, které ves živila včetně koní. Je všeobecně známé rčení z této doby ŽERE JAKO PREIS a tak to mohlo být i tímto nožem z restaurace Radniční sklep v Elbingu-Elbangu, které mohly být pruské armádě dodány v rámci pomoci.