SU 76 a jeho trosky

Tak jsme zase jednou dostali zakázku na stěhování jedné mé tetičky z tetiny strany po prababičce mého strýce. Říkám jí teto a vůbec nevím co má s naší rodinou,.... není důležité. Při stěhování nábytku jsem nenarazil na žádné zajímavosti vyjma šicího stroje (už je doma) a staré vzduchovky (stejný osud). Stěhování tedy proběhlo k oboustranné spokojenosti a já slíbil druhou návštěvu spojenou s odvozem železa. Při odkrývání hromady šrotu jsem si odložil jen tak vyhozeného sádrového, povrchově lesklým emailem upraveného andílka a nějaké jiné drobnosti. Úplně na spodu hromady,..... KUS železa tloušťky tak 20mm,.... to bude tržba!!! Jenže při bližším ohledání ostatků mě trkl spoj který je nýtovaný,... UPS!! To bude snad z nějakého obrněnce,... začínal jsem mírně vyšilovat,.. Otočím to a podávám se na druhou stranu,... ONO TO MÁ KLADKU!!! Ty vo! e to je z tanku,.... Ze strojů co jezdily po okolí měli kladky pouze PzIV a Su76! Je to ale moc tenké takže Su76. Běžím za dědou (nějaký bratr té tety... asi??) s otázkou kde se to tam vzalo. No že to prej přinesl z místa kde měli pole když tank rozřezávali na kusy a odváželi. A že si to mám vzít, oni to měli na studni jako poklop. Byl jsem velice rád!!,... a děda se tak ležérně otáčí a prej že jestli chci i ten druhý kus... CO?,..... Prej tam u plotu. Nikdo neběhá tak rychle jako já!! V trní leží kus bočního pancíře tentokrát 100% ze Su76!! Krása. Doma jsem rezavé plochy ihned očistil, odrezil a natřel. Odstín sice není autentický, ale mě vyhovuje.