Sudety 2009

Můj report z akce Sudety 2009 (jaro)

Akce Sudety je, jak už víte, sraz hledačů v Jetřichovicích. Bývá komornějšího rázu hlavně kvůli omezené kapacitě ubytování. Což ho dělá z mého pohledu rodinnější a člověk má šanci si pokecat se všemi zúčastněnými (a navíc si člověk většinu lidí pamatuje už z minula). Michal jakožto pořadatel to má opravdu dobře zmáknuté. Když se jde bavit, tak všichni. Když se jde hledat, tak taky všichni. . Čímž mají všichni právě stejnou šanci..
I letos byla připravena soutěž, o pro nás hledače hodnotné ceny. Za nejvíce nasbíraného šrotu tu byl krásný RAD set. ID známka, přezka, čepičák a odznak za zranění (plecháč). No a pak tu byla i cena za nejkurióznější nález. Záslužný křiž bez mečů. Ale abych nepřeskakoval, tato soutěž se týká až sobotní akce.
Pro mě akce začala až v pátek, na rozdíl od některých, kteří do Jetřichovic dorazili už ve čtvrtek večer. Vzal jsem si dovču a dohodl se se Salmem, že ho naberu v Praze.
Jak už to znáte, takové akce začínají dnem, kdy se o nich dozvíte a moc se těšíte. V mém případě je to tak vždy. Těším se jako blázen, ale nedám to na sobě znát. Holt jsem taková herečka, abych si to nezkazil, což se málem stalo, páč se blížilo hnusné počasí.
Ale vraťme se k pátku ráno. Z původního plánu, že do Jetřichovic dorazím po deváté hodině, sešlo a dojel jsem až po desáté. A to jen díky tomu, že jsem se zakecal a přestal sledovat navigaci. Kluci z Litoměřic už nás telefonem naháněli, Michal totiž zařídil prohlídku minimuzea našeho opevnění. A hlavně už měli detektorářskej absťák (no to já vlastně taky).
Jakmile jsme dorazili do Jetřichovic a ubytovali se, hned se jelo na zmíněnou prohlídku muzea. Pánovi, co muzeum vlastní, musím vyseknout poklonu, je to holt profik a bunkrař kovanej. Dozvěděl jsem se pár novejch věcí a tuším, že i klukům se prohlídka líbila. Během ní se ale bohužel zatáhla obloha, začalo pršet a vypadalo to, že do neděle nepřestane. Ale zdání klame a počítám, že tak do hodinky bylo po dešti.
Kvůli malejm technickejm detailům jsme se museli vrátit na místo ubytování. A teprv odtud razit na hledání. Bylo dohodnuté jet na místo prusko-rakouské potyčky a zároveň místo pádu německého letadla. Pár drobností, co jsem tam našel, obvyklý šrot, ani nestojí za řeč.
Po návratu jsme si dali večeři a přesunuli jsme se do dolní hospody, do které jsme se vešli všichni (klasický scénář dobré zábavy u piva nebudu rozebírat).
Sobota pro nás začala snídaní v 8 hodin a pak hned hromadným odjezdem na místo další prusko-rakouské potyčky a zároveň na místo německých pozic a ustupovky. Toto místo je na soukromém pozemku a dobře hlídaném a opět jako loni pro nás zařízené povoleni na hledání. Akce byla na celý den, takže nebylo kam spěchat. Trošku nám zapršelo, ale jen chvilku. Pak už bylo jen a jen (pro detektoráře) krásné počasí, jak říkal Michal - na objednávku. I v sobotu se mi až na prstýnek z ruského zlata, který byl snad 30cm hluboko, a krásnou dělovou kouli (pokud je dělová) moc nedařilo. No teda nedařilo z pohledu člověka, co měl chuť na nějakou cetku z druhé války.. Celkově na  cca 40 hledačů dobrý úlovek (viz foto) ukázal, že se dá stále najít dost zajímavých věcí. A navíc dobrá zábava při hledání s dobrou partou je nad všechny nálezy.
Nasbíraný šrot z polí, lesů a luk se snášel k autům a řádně převažoval do soutěže. Mezi šrotem se hledala zmíněná kuriozita, na kterou jsme byli všichni zvědaví. A zase návrat na pension, večeře a těšení se na večerní pivko a pokec…. Po vyhlášení soutěže tu byla ještě malá burza věciček. No a pak již nenucená zábava.
Neděle na tu jsem se těšil moc od sobotního večera, co jsme se dohodli že pojedeme na tábor vlasovců u Děčína a na ustupovku. Můj sen najít si  něco po vlasovcích je holt asi moc velkej, bohužel ani tady se mi moc nedařilo a jediná záplata na můj zatím nesplněný vysněný kop bylo aspoň krásné počasí, které nás doprovázelo celej den až do večera. Tady jsme hledali už v o dost menši partě, neboť mezi námi bylo dost vzdálených přespolních a ještě je čekala dlouhá cesta domů. Nálezy kolegů (opět viz foto) na mne to holt ještě musi počkat. No a  na večer už jen dlouhá cesta domů.
Abych to shrnul, akce byla opět skvělá zábava s nádechem zamrzlé puberty, což je přesně v mém duchu. Děkuji Michalovi, akci zvládl na jedničku, klukům von Leitmeritz za kopec srandy a všem Moravákům, klukům ze Slovenska a zkrátka všem za super společnost.
A doufám že se na podzim sejdeme ve zdraví a stejném počtu.

Kim

(Tento report jsem původně chtěl hodit pod něčí příspěvek z akce Sudety 2009,ale nikdo se ktomu neměl. Fotky jsou od  Mikiho von Leitmeritz. Spousty věcí tam napsáno není tak že dodejte v případném diskusním okénku. Fotek je jen zatím pár a náhodně daných. A abych předešel dotazům kde jsou fotky z neděle, tak na ty teprve čekám s váma. )