Tajemné hlavy hřebů

Parádní příspěvek. Díky za rozšíření obzorů. Gratulace

Kolego, díky. Mám jich také několik a nevěděl jsem, co to je.

Několik takovejch hřebů je aktuálně k vidění na výstavě Keltové ve východních Čechách ve VČ muzeu v Pardubicích, samozřejmě kromě dalších nálezů.

Velice pěkný a poučný článek. Jen tak dál.

přínosné pojednání.

Velmi dobrý článek. Taky už jsem přemýšlel proč se ty hřeby tak často ztrácely. Že by ráfek dokázal hřeb ustřihnout, to si nemyslím, to by pak dříky chyběly úplně. Spíš docházelo k rychlému reznutí dříků viklajících se hřebů (cesty bývaly bahnité, vozy jezdily prakticky neustále blátem a loukotě byly nasáklé vodou a vymačkané otvory pro hřeb byly plné bláta. Tehdejší klima bylo mnohem studenější a hlavně bylo mnohem víc srážek, než dnes. Viz tzv. Malá doba ledová), až časem došlo kombinací nárazů volných hřebů o zem a nárazů ráfku ke zlomení dříku narušeného korozí, případně se ulomila (uhnila, nebo se umlela) špička hřebu zahnutá na vnitřní straně loukotě a hřeb už nic nedrželo. Proto má každý hřeb vždy i kousek dříku. Takhle si to představuju já. Ale jsou to jen představy. Jak to bylo doopravdy...

Pěkný článek. Jsem rád, že jsou lidé kteří si všímají pro někoho tak obyčejné věci jako jsou hřebíky a hřeby. Dovolím si jen pár poznámek.
Ještě k těm kolům vozů, které tu zmiňuješ. Naprostá většina kol vozů v raném středověku a v mnoha případech i v novověku nebyla vůbec okována. Kování hřeby nebo pásky se provádělo pouze u robustních válečných vozů nebo těžkých vozů kupeckých a pozděj se používala kovová obruč nasazována za tepla. Ty pásky byly jen spojnice loukotí a železné obruče, které jsou celkem nového data, na kolech byly zajištěny hřebíky a ne tak masivními hřeby. Používání těchto velkých hřebů bylo omezeno. Např. v Anglii zakázáno už roku 1300, kvůli tomu že ničily cesty v městech které tou dobou vznikaly. Města pak nedovolovala vjezd kupeckým vozům které měly kola těmito hřeby pobity. Hřeby se neprobíjely přez loukotě a jejich dřík se neohýbal. Ten základní tvar je krátký tupý dřík a hřibovitá hlava.
Na ukázku jeden hřeb, který měl dokonce speciálně upravenou hlavu proti pootočení na dřevěné loukoti.
http://www.detektorweb.cz/index.4me?s=show&i=38090&mm=1&vd=1
Na tomto odkazu je muzeum ráfových vozů. Všimněte si jak jsou uchyceny obruče kol.
http://www.chmelar-diorama.cz/povozy-muzeum/

Na odkazu si všimněte také jak vypadala brzda takového ráfového vozu. To přímo vylučovalo aby byly kola takovými hřeby pobity. Té brzdě se také říkalo krajově čuba a zůstaly nám po ní v krajině první dopravní značky. Jsou to patníky na kopcích kde byla tato brzda vytesána. Dřívější vozy brzdy neměly. Po nich nám v kravině a zase na kopcích zůstaly pomístní názvy osmek. Byl to stromek který voska usekl, zapříčil ho mezi nápravu a kolo a na tenším konci stál a dobržďoval.
ALE TO JEN TAK NA OKRAJ.

Oprava... v krajině

A jaké jiné použití tyhle hřeby mohly mít? Takovéhle hřeby se nacházejí poměrně často a to podél cest. Souvislost s dopravními prostředky mi přijde evidentní a použití v kolech logické. Ale třeba je to opravdu jinak.

Poměrně přesný popis výroby kol jsem teď našel tady:
http://www.curiavitkov.cz/prace43.html

Cituji: Protože loukoťový věnec při jízdě trpěl, opotřebovával se a na špatném terénu snadno klouzal, objevují se někdy snahy zesílit jej kovem. Mohlo jít například o hřeby s masivní vystouplou hlavou, zaražené do obvodu kola. Ty však poškozovaly cesty, což časem vedlo místy dokonce i k jejich zákazům (např. v Anglii ve 13.st. ). Jiný způsob kování představovaly krátké kovové pásky překrývající a zesilující pouze spoje loukotí. Nejpevnější řešení představovala kompletní uzavřená železná obruč kryjící a zesilující celý obvod kola. Na kolo se nasazovala za tepla, aby se po vychladnutí kov stáhl a přilnul k povrchu. Tyto obruče se však objevují až mnohem později a faktem zůstává, že naprostá většina kol vozů v raném středověku (a v mnoha oblastech až do novověku) zřejmě vůbec nebyla okována. I kování hřeby nebo pásky lze asi očekávat pouze u robustních válečných vozů.

Ano, opravdu to jsou hřeby z kol vozů. S tím souhlasím. Ale nepoužívaly se u všech vozů a nejistily se jimi obruče loukoťových kol/alespoň takové obruče které známe z posledních 200let/. Podle mne byly v mnoha případech osazeny přímo v dřevěné loukoti kola a plnily funkci která tu byla v článku posána. Chránily kolo proti opotřebení.

To:Burchinal. Tak jsi ocitoval to, co jsem tu zhruba napsal já.

Rossy: Myslíš, že kvůli opotřebení by obvod kola byl pokryt hřeby víceméně hřeb vedle hřebu? Nebo s párcentimetrovou mezerou?

Jinak to přibití ráfů k loukotím hřeby mám přímo od kováře: http://www.lidovaremesla.cz/files/nositele/2010/Alfred_Stawaritsch.pdf

Ne, ne, to učitě ne. Mezery tam učitě byly. Většinou se tímto způsobem upravovaly kola o velkém průměru a neslo to sebou značnou úsporu materiálu, železa. Vlastně lidé byli zvyklí takto úsporně podkovávat i obuv.

To:heteropteryx. Pozorně si prohlédni můj odkaz na museum ráfových vozů. Ano ty obruče jsou přibité. Dokonce jsem to i psal. Ale ty hřeby jsou jakoby zapuštěné. Jejich hlavy nejsou na povrchu.

To:heteropteryx. Tak jsem si ten odkaz přečetl. Celkem je tam popsáno co tu uvedl Burchinal i já. Učitě ale měli na mysli jiné hřeby než které nacházíme my. Zvlášť mne zaujalo to ohýbání dříku hřebíku. Znovu vzpomenu můj odkat z muzea. Pokud jsem si dobře všiml tak tam hřebíky zahnuté nejsou ale pokračují do paprsku kola, nebo lépe řešeno, jsou jimi přibity paprsky kol.

Takže pánové Rossy a Burchinal, děkuji za podnětné opravy a připomínky. Opravdu to vypadá, že tyto hřeby byly přímo v loukotích. Člověk by nevěřil, jakou diskuzi vyvolá takové "bezvýznamné nic", jako je hlava hřebíku

Takže pánové Rossy a Burchinal, děkuji za podnětné opravy a připomínky. Opravdu to vypadá, že tyto hřeby byly přímo v loukotích. Člověk by nevěřil, jakou diskuzi vyvolá takové "bezvýznamné nic", jako je hlava hřebíku

Ano, ono to stojí za tu diskusi. Když člověk zhruba pozná na co se takový hřeb používal, myslím tím konkrétně na jaké typy vozů, může si udělat lepší představu jak důležitá mohla být dnes už třeba zaniklá cesta.

No co se té cesty týká, tak spojovala místo, kde se těžila cca od 16. nebo 17. až do 19. století povrchově železná ruda s místem, kde byly hamry. Takže si tu dopravu představuji jako masivní dřevěné vozy, které rudu vozily. Jedná se o polní/lesní cestu, která v další vesnici končí na křižovatce s kapličkou. To znamená, že to před několika staletími musela být důležitá spojnice nejméně lokálního významu, když na jejím křížení postavili tuto sakrální stavbu. Navíc se mi na této cestě už podařilo najít dva fragmenty podkovy s klínovým ozubem, tedy její používání bude výrazně starší. Z nepotvrzeného zdroje mám informaci, že snad už tato spojnice je uvedena v jakémsi pramenu z doby husitské. Autor informace je ale bohužel po smrti a její zdroj jsem zatím nedohledal. Snad časem odhalím ještě víc

Děkovat myslím není třeba a v mém případě ani není za co. Já takovéhle aktivní diskuze beru jako dobrou příležitost rozšířit si obzory a líbí se mi, když se sejdou informace a znalosti z víc hlav a zdrojů.

To:heteropteryx. Když jsem si přečetl nálezové okolnosti u tvých hřebů, mohl bych to vzít přes kopírák a vynechat pouze to 19.století. Už by se pomalu daly ty hřeby i zadatovat. 17.století a níž.

Ahoj kámoši. To : Rossy - s tým zapustením hlavičky máš pravdu, kovová obruč má do 4 mm a keď je otvor upravený do kužeľa hlavička tam pekne sedí a nepretŕča cez obruč. Medzery alebo odstupy závisia od obvodu kolesa. Napr. malé s priemerom 45 cm má 4 až 5  dierok ( aspoň na vozíku, ktorý mám doma). A k tomu brzdeniu z kopca, osobne som používal reťaz prevlečenú cez zadné koleso, rýchlejšie sa dala povoliť než spomínaný papek. Ale aj ten má svoje výhody : tož medzi rečou.

Za článok .
Za príspevky .

Ahoj kámoši. To : Rossy - s tým zapustením hlavičky máš pravdu, kovová obruč má do 4 mm a keď je otvor upravený do kužeľa hlavička tam pekne sedí a nepretŕča cez obruč. Medzery alebo odstupy závisia od obvodu kolesa. Napr. malé s priemerom 45 cm má 4 až 5  dierok ( aspoň na vozíku, ktorý mám doma). A k tomu brzdeniu z kopca, osobne som používal reťaz prevlečenú cez zadné koleso, rýchlejšie sa dala povoliť než spomínaný papek. Ale aj ten má svoje výhody : tož medzi rečou.

Za článok .
Za príspevky .

Opakovanie = matka múdrosti. No klince nemuseli byť všetky len z obručí.

To:dabelhorny. Zdravím. S tím, že všechno to nemusí být hřeby z kol souhlasím. Nebo i to, že to nejsou včechno hřeby z jednoho období. Já považuju vždy za nejstarší řeby které mají dřík vystředěný. Vlastně když je při jedné straně hlavy. Například jako tady na obrázku č. 3 ve spodní řadě druhý zleva nebo jako na tomto mém odkazu.
http://www.detektorweb.cz/index.4me?s=show&i=41100&mm=1&vd=1

http://www.detektorweb.cz/images/stories/upload/2011/41100/obr3b. jpg
Myslel jsem konkrétně tento.

Re. Pravdepodobne z dôvodu, ľahšieho a jednoduchšieho ohybu na obyčajnom kuse kovu. Oválne tvary sa používali ( povedľa hranatých ) skôr ako ozdoba ( môj názor ).

To:dabelhorny. Vždy si říkám.. co kdyby...
http://boii.cz/oppidum/fotogalerie-archeologicke-nalezy. oppidum

Na hřeby z vozových kol to moc nevypadá. Pár žebřiňáků jsem rozebral a otvory v obručích byly vždy kulaté a hřeby zapuštěné bez hlav. Možná jsem zdědil moc moderní modely.

No jak tak koukám do svého "hřebíkária", tak těch vystředěných je tam nezanedbatelný počet. Souvislost se stářím mě nenapadla. Spíš jsem předpokládal nesouměrnou korozi nebo nesouměrné opotřebení. Zítra nafotím a pošlu. Dnes už ne, protože na zítra už jsem jeden příspěvek poslal. Zase to nemůžu přehánět

Mne matou ty neopotřebené hrany dříků. Na tak namáhaném místě by mělo dojít při průchodu obručí k opotřebení.

Aby nedošlo k nedorozumění. Vystředěný = centrický, uprostřed. Ale Rossy nejspíš myslel ty, které mají dřík u kraje, excentrické, mimostředné.

fagin: Já už si též myslím na základě této diskuze, že to nebudou hřeby, které jistily ráf, ale že byly natlučené v loukotích loukoťových kol bez ráfů...

Ok, též jsem tedy použil nesprávný termín a též jsem myslel dřík excentrický vůči hlavě.

To:Burchinal. Děkuju za opravu. Já to píšu takto blbě celkem pravidelně.

Zdar kucí, pár rozlámanejch železnejch ráfů s probitejma čtvercovejma otvorama jsem už našel, a tyhle hřebíky tam přesně pasujou, tak myslím není co řešit.. A až taková vzácnost to tedy není, nacházím to docela často, včetně kil podobnejch hřebíků.

Pokud sem dá někdo jeden jediný odkaz na loukoťové kolo s železným ráfem od žebřinových vozů/ráfových vozů/s těmito velkými hřeby pak uvěřím.
Jinak nejde o nic vzácného a nevěřím, že ten kdo občas vypne diskriminaci, že by ho nenašel.

Su to bezne nalezy, ale nachadzaju sa aj mimo polnych, alebo lesnych ciest! Mozno pochadzaju z vozov, urcenych na zvazanie dreva. A este jeden postreh - Okrem takychto, ake tu vyobrazil Heteropteryx, su pomerne caste aj s dlhym driekom! Myslim ze to spravne pripomenul Dabelhorny, ze nie vsetky mozu byt iba z kolies vozov! Pobite, alebo spajane nimi, mohli byt aj ine casti vozov! Inak za clanok -

3 fotka, první řada, druhý z leva-přesně takové hřebíky ted kovu já jsem prvním rokem na SŠ obor Umělecké kovářství a na praxi ted cvičíme ruku právě tím, že kovem hřebíky apod. To, že jsou hranaté je úplně normální, ale věř mi, pro začínajícího kovářeje pěkná fuška, trefit ho na střed, nejde to totiž vidět je to jen o odhadu Časem, až budeš už hledat déle, určitě sbírku zkoryguješ a signály taky, jinak by ses v těch hřebíkách apod. brzy utopil. Mnoho zdaru! 1942

To:1942.No, ono ani tak nejde o to tyto hřeby sbírat jako spíše vědět o co se jedná. Například tyto hřeby z kol pomohly zaměřit středověkou cestu, kterou archeologové oběvili na dně vypuštěného Jordánu.

Omlouvám se... objevili. .

Rossy, já je bohužel z lesa běžně netahám, poněvadž se to pronese, kdo je železňák, tak zná , ale až to zas nahrábnu, tak to donesu a vyfotim...

1492: Diky za příspěvek. Ja je kopu ne proto, že bych neuměl diskriminovat, ale protože mě zajímá okolí bydliště ve všech aspektech... nejen v barevných kovech. Ani je nepovažuju za vzácnost, jak vyplývá z příspěvku SunTzu. Spíše mě naopak zaijal jejich častý výskyt a nenáhodnost výskytu vzhledem k cestám. Každopádně ještě jednou díky všem za diskuzní příspěvky!

1492: Mohl yby ses mi prosím ozvat na mail? Mám několik kovářských otázek, kterým nerozumím. Děkuji

jo jo hoši to chápu Je to super, že mapuješ okolí
Rossy: to mě zajímá ten Jordán-už je vypucovany? co se tam našlo?

To:1942.Já četl pouze článek, že se tam našlo místo kde stávala středověká cihelna a severně od ní procházela ta středověká cesta. Právě z ní pocházely hřeby z kol vozů a podkovy. Ty místa se celkem dobře datují když si člověk uvědomí jak dlouho byla pod vodou.

http://www.kismeta.com/diGrasse/images/PolCannonCarriage. jpg
To je zatím jeden z odkazů kde byly do železné obruče loukoťového kola zapuštěny hřeby/nebo něco podobného-možná nýty/.
Zhruba konec 17.století

Rossy díky

Jen tak na ukázku dobový obrázek ze 14.století/Anglie/. Kupecký vůz s koly pobitými hřeby.
http://upload. wikimedia. org/wikipedia/commons/thumb/5/51/Horse_shoes_and_horse_shoeing-114.jpg/800px-Horse_shoes_and_horse_shoeing-114.jpg

Takhle jsem si to na kole bez ráfu představoval... prakticky hřeb vedle hřebu.
Díky za odkazy!

To:heteropteryx. No, ale ber to s rezervou. Je to z vebu který se zabývá koňmi a podkovami 14.století a  i ty podkovy koní mají nějak moc ozubů.
Jak zjišťuju dohledat nějaký obrázek kol okovaných hřeby není vůbec jednoduché.

Rossy: jasně, beru. Jiná doba, jiný kraj, jiný kulturní okruh, jiný kovářský mistr a "totéž" funkčně vypadá velmi odlišně.

Jen ještě něco k těm železným obručím kol. I když celistvé železné ráfy kol znali i římané a vozy po technické stránce dovedli k dokonalosti. Došlo k takovému úpadku vědění, že se celistvé železné ráfy začaly objevovat zase až v 18století.