Taky něco z Francie pro dlouhé zimní večery

Well přátelé,
počasí nám nepřeje, a tak je čas mimo třídění a čištění darů země, ležení v mapach a plánování kam vyrazit až zem roztaje i čas zplodit nějaké to literární dílko. Inspirovali jste mně svými články o Normandii a když jsem si opět prohlédl své fotky z toulek po Francii, myslím, že se nebudu opakovat a jako pravověrný kolečkožrout potěším tu zvláštní odrůdu hledačů zvanou válkaři :-)). S detíkem jsem sice mincožrout, ale jinak také již 35 let vášnivý plastikový modelář (technika i letadla WW2, převážně Německo), takže po otevření hranic jsme v létě 1992 vyrazili ve čtyřech s autem a stanem na cesty po Francii. Původní plán byl - Verdun, Normandie, Dunkerque, Ardeny, Arnhem. Vše dopadlo trochu jinak...

Cestou Německem jsme plánovaně navštívili technické muzeum v Sinsheimu, tady je pár fotek jen druhoválečné techniky, součástí expozice je i pěkná kolekce osobních automobilů, návštěvu vřele doporučuji. Kde na jedné ploše najdete Panthera, StuG III se 150 mm houfnicí (Sturmhaubitze 42), FW 190, Pz IV s krátkou i dlouhou hlavní, Nebelwerfer a Hummela, válečnou lokomotivu, miniponorku Biber a desítky dalších pěkných kousků.













Další zastávkou byl Verdun, místo jedné z nejkrvavějších bitev WW1, ráj pro bunkrology, kde můžete vidět vývoj pevnostního stavitelství od Vaubana po WW 1.









A teď vsuvka pro ty, co by třeba uvažovali o výpravě s detíkem, je to pietní místo, kde zahynuly statisíce lidí, všude v oklolí Verdunu jsou památníky, muzea, hřbitovy, když už vás neodradí sama atmosféra tohoto místa (na fotce vlevo dole je např. slavný "bajonetový zákop", kde jsou dodnes výbuchem zasypaní vojáci, ze kterých je vidět jen špičky bajonetů), je to samozřejmě všude zakázáno a když to porušíte, máte pár let co dělat (vydělávat na zaplacení pokuty). Jak vidíte, krajina dodnes nese stopy bojů, je to jeden kráter vedle druhého - tady je to upravené, ale zajdete-li do lesů kdekoliv, vypadá to všude stejně. Zem je doslova nasycená železem (opravdu by to byla prověrka kvality každého detektoru) a dá se nalézt a stále nalézá i bez detektoru - ten granát asi ráže 150mm jsme nenašli my, ten jen tak ráno stál na patníku, pak přijelo auto správy areálu, naložili, odvezli... zřejmě to je místní folklór, odkládat u silnice nalezenou munici :-)
Ta fotka s ostnatým drátem, 75 kou a kostí není žádná fotomontáž - kempovali jsme kdesi na okraji oblasti ve volné přírodě a na obzoru jsme viděli kupku bílého kamení, když jsme dorazili blíž, byla to napadrť rozstřílená pevnůstka a takhle to tam leželo (a leží dodnes, pro ty šťouraly), jen jsme tiše odešli (rád bych věřil, že to je lopatka z vepříka. Takových míst mimo hlavní památníky, která jsou ponechána osudu je všude spousta, třeba podrážky vojenských bot s cvočky najdete téměř všude... , v každé vesnici mají své malé muzeum...
V závěru jsou fotky z pevnosti Douamont a Vaux a centrálního hřbitova, ten Fokker Eindecker je v centrálním památníku, můžete si tam i projít kousek zákopu se simulací hluku bubnové palby a otřesy země... Tenkrát jsem detektor ještě neměl, ale i kdyby, tady bych ho nikdy nevytáhl...































Po Verdunu jsme původně chtěli přímo do Cherbourbu a pak na invazní pláže, ale cestou jsme potkali poutač na "jakési" tankové muzeum v Saumuru a tak jsme neplánovaně udělali menší odbočku, dodnes děkuji té "síle" co nás osvítilu tuhle zajížďku udělat, tohle je povinnost pro každého postiženého bojovou technikou... V muzeu bylo prázdno (proč, to jsme pochopili později) a po pokecu s mladíkem v pokladně nás nechal fotit (jinak zakázáno) i lézt po exponátech (taky zakázáno) - jóo tenkrát "czechoslovakia" a "havel" otvíralo dveře.
Pz III, Panther, Tiger (kdyby se vám posez kamaráda zdál povědomý, najděte si fotky Wittmana :-)), Sherman, Pz IV F2 nebo snad G a další stroje v pozadí.









Jagdpanzer IV/70A s křáplou věží, asi po výbuchu uvnitř a detail čelního pancíře. něco prošlo skrz, něco uvázlo... Marder III na povozku českého LT38, PAK 76.









Jagdpanther, M3 Lee, T34/76, Churchill s probitým čelním pancířem, Su 100









Pěkný Pz II L, Schwimmwagen, Brummbar pozdější verze i s zimmeritem, Stug III









No a pak přišel "zlatý hřeb", sháněli jsme se po Konigstigerovi, který měl být mezi exponáty, to si přece nenecháme ujít, že? . No a tak jsem se dozvěděli, že v Saumuru je také francouzská tanková akademie a zrovna dnes je slavnostní vyřazování kadetů a rámci této akce spousta exponátů akčně jezdí venku!!! vč. námi hledaného Konigstigera. Rychle jsme vyrazili a stálo to zato, přímo na tribuny jsem se sice nedostali, ale tady vidíte v plné jízdě pohromadě Konigstigera, Pz II L, T34/85, Shermana a Hetzera, no kdy se Vám tohle poštěstí?? vidět najednou.











A pak přišel vytoužený závěr, tanky parkovaly za tribunami, bylo to obehnané plotem a hlídané vojáky, no ale když tam zaparkoval "královský tygřík", řekli jsme si - líná huba, holé neštěstí a oslovili jsme strážného, ten se sice chvíli tvářil odmítavě, pak zavolal vyšší šarži a zase jsme opakovali svou prosbu podívat se blíž a něco si nafotit a po odpovědi odkud že to jsme na "czechoslovakia" zareagoval odpovědí "ááááá havel" a "prague", bylo nám odpuštěno, že mluvíme anglicky a ne francouzsky, bylo vyřešeno a my připuštěni!!! Tady je důkaz...









Plně ukojeni jsme pokračovali na pobřeží a po zastávce na Mt. Saint Michel jsme dorazili do Cherbourgu, tam jsem si poseděl nejprve v "kadibudce" a pak za 20 mm flakem a pokračovali jsem po invazních plážích.









Pár fotek z pláží, baterie, přístav mulberry, také pohled na Anglii z mysu Cap Gris Nez (kdopak se tam takhle díval před 50 lety??)

















Doporučuji navštěvovat tahle místa mimo data oficiálních oslav a výročí, vše si v klidu prohlédnete, všude se dostanete, není problém s ubytováním, opakoval jsem návštěvu Normandie v roce 1994 na oslavy 50. výročí invaze, óóóó hrůza, již nikdy více!!! , zajeďte taky mimo pobřeží do vnitrozemí, bojovalo se po celém poloostrově (falaiský kotel) a v každém městečku je muzeum, památník apod. , tady by se asi na venkově dalo i hledat, je tu nepřehledný terén a spousta pusté krajiny, přímo pláže a blízké okolí jen v noci, samozřejmě na vlastní riziko.... Jestli se někdo podiví, že na Verdunu bych měl zábrany hledat a na plážích ne, je to prostě pocitová věc daná atmosférou každého z těchto míst. Kromě tradičních míst doporučuji také návštěvu muzea v Bayeux a třeba místo slavné Wittmanovy akce - Villers-Bocage... a místo kde skončil i se svou posádkou.







Vzhledem k tomu, že než jsme všechno tohle absolvovali, uplynul čas dovolené, zastavili jsme se ještě u Kresčaku, kde padl r. 1436 Jan Lucemburský (žádné grošíky tam nezůstaly) a v Belgii u Waterloo a tak Ardeny a Arnhem zůstal na "někdy příště"







Koneckonců Ardeny i Market Garden tu sliboval někdo jiný.

Petr "butcher"