Tankán a Marsch Getränk

Zdravím všechny krtky,
tak jsem vyrazil pohledat na další políčko sklizené po bramborech, přešel jsem políčko asi pětkrát podélně a najednou koukám, sjíždí se traktory na sekání kukuřice, co rostla vedle. Jdu za klukama, co přijeli s traktorama, jsou to kamarádi z práce, říkám jim pacholci, takový kukuřice všude máte a zrovinka teď jedete sekat tuhle nudli kukuřice, co roste vedle políčka. Je jasné, že se za nima táhnou myslivci, kdyby vyběhl nějaký divočák. Pokecal jsem s klukama a říkám, jdu hledat jinam, na své políčko, kde se už kolikrát zadařilo, než tady chytnu nějáký brok do zadku, od těch mysliveckých draků. Tak jsem odpíchnul autem a koukám zrovinka mi moje políčko zoral další kluk pluhem. Říkám to je šance, když převrátil hlínu. Moc se nedařilo, samé plíšky, jen německá vroubkovaná světlice po smrti.

U konce políčka pěkný signál a vyskočila na mě ta bezhlavá orlička s moc pěknou zachovalou zadní jehlou, pod ní větrník. Tak jsem začal opět kroužit kolem, samá šepleť, říkám si tedy aspoň toto, nedá se svítit. Pouze opodál pípnulo to hliníkové víčko. Koukám německé nápisy, šup s tím do kapsy. Dohledával jsem asi hodinku a už se začalo šeřit, říkám pro dnešek konec.

Doma jsem zjistil, že je to víčko od německého pochodového nápoje. Neví někdo, z čeho se skládal, vitamíny, cukr nebo i něco jiné! ? A v jaké formě byl? V tabletách nebo prášku?

Doma jsem opláchnul tu orličku s jehlou a porovnal jsem to s puškosponami a tankány, co mám doma a zůstal jsem koukat, na puškosponu byla ta orlička moc malá, seděla na tankána a tady u nás?

Druhý den, když zbyla chvíle, vyrazil jsem tam znovu, tentokrát jsem začal chodit podélně, asi po desátem kopu, o hodně výše a šejdrem, než byla včera ta orlička, na mě vyskočil známý tvar tanku, zařval jsem si a poděkoval hledačskému božstvu. Byl tam, i když hodně poničený. Je to div tankán u nás. Hledal jsem dál asi půhodinku a najednou koukám, kamarád co bydlí naproti nám, tam jede John Deerem sít. Tak jsem ho pozdravil a říkám, to jste si kluci pospíšili, včera zorat a druhý den hned sít. Ale hřál mě pocit, že to, pro co jsem tam přišel, mám v kapse. Zamával jsem mu a vyrazil domů.
Doma říkám manželce, mám ten tank, a když jsem ho opláchl ukazuju jí ho a ona to, že musíš mít představivost ho v tom poznat, vytahuji druhý zachovalejší kompletní tankán a přikládám ho vedle, aby měla představu. Je teda po smrti, ale radost je i tak.
Jinak přeji o víkendu hezké nálezy všem a děkuji za případné kommenty a trpělivost při čtení a zdar.
Krmi83