Unikátní objevy amatérských archeologů

Největší zlatý poklad, jaký kdy byl v Izraeli objeven - téměř dva tisíce zlatých mincí - nalezla skupinka amatérských potápěčů v lednu tohoto roku ve starém přístavu Caesarea. Podle odborníků se zřejmě jedná i o největší nález tohoto druhu ve Středomoří.



Depot mincí váží devět kilogramů a k jeho odhalení zřejmě přispěly zimní bouře, které pohnuly nánosy na dně přístavu.



Izraelský památkový úřad minulý měsíc upřesnil, že poklad obsahuje nominály z doby fátimovské dynastie, která vládla v Egyptě v 11. století. Patrně se jedná o peníze z vybraných daní, která loď vezla do centra fátimovského chalífátu Káhiry, nebo peníze mohly být určeny jako žold pro vojenskou posádku, kterou si egyptská dynastie držela v Caesareji. Je rovněž možné i to, že peníze pocházejí z velké obchodní lodi, která křižovala mezi přístavy na středomořském pobřeží.



Mince mají různou peněžní hodnotu: dinár, půldinár i čtvrdinár a tedy i různou hmotnost a velikost. Podle Jaakova Šarvita, vedoucího úseku mořské archeologie Izraelského památkového úřadu, je nejstarší mincí z nalezeného pokladu čtvrtdinár ražený v sicilském Palermu v druhé polovině 9. století. Většina mincí však náleží fátimovským chalífům Al Hákimovi (996-1021) a jeho synu Al Záhirovi (1021-1036) a byly raženy v Egyptě a severní Africe. Jejich chalífát zanikl roku 1171.



Podle numismatika Roberta Colea je většina mincí v perfektním stavu navzdory tomu, že ležely na dně moře asi tisíc let a nevyžadovaly ani zvláštní zásahy restaurátorů. „Některé mince dokonce nesly stopy po zubech, což značí, že byly kousnutím kontrolovány svými vlastníky nebo obchodníky, “ dodal Cole.

Nález to byl nečekaný. Pětice potápěčů narazila na mince, když prozkoumávala ruiny starého přístavu v Caesareji. Několik mincí sebrali a vrátili se na břeh a o nálezu informovali instruktora svého klubu.



Potápěči vzápětí nález oznámili úřadům. Přivolaní archeologové pak vyzvedli ze dna přístavu téměř dva tisíce mincí.

Podle izraelských zákonů je nález majetkem států, vyvážení archeologických památek nebo ilegální obchod s nimi se trestá až pětiletým vězením.



Archeologové očekávají, že nedaleko nálezu se patrně bude nacházet i vrak ztroskotané lodi a že by se na dně přístavu mohlo nacházet pokladů více.



Další významný objev učinili amatérští výzkumníci v Izraeli zhruba o měsíc později na severu země: členové Izraelského jeskyňářského klubu na jedné ze svých expedic našli v jeskynním výklenku skrýš, v které byly ukryty stříbrné mince a šperky z dob Alexandra Velikého – tedy staré 2,3 tisíce let.



Zbytky plátěného sáčku ukrývaly dvě mince ražené koncem 4. st. př. n. l. a dále prsteny, náušnice a náramky – vše ze stříbra či bronzu. Na jedné minci je portrét makedonského vládce Alexandra Velikého a z druhé strany je sedící Zeus zvedající ruku - jako by chtěl ovládat své hrůzostrašné blesky.



Kromě mincí a šperků našli vědci později v jeskyni i několik keramických nádob a opracované acháty.
Některé artefakty mohou být podle nich staré až šest tisíc let.

Archeologové předpokládají, že předměty ukryli ve stalaktitové jeskyni místní obyvatelé, když tudy prchali během nepokojů, které zavládly po smrti Alexandra Makedonského v Babylóně v roce 323 př. n. l.

Přesnější poloha jeskyně zůstává tajemstvím, neboť zde archeologové plánují další výzkum. Jde o vůbec první poklad z daného období, který byl nalezen na území moderního státu Izrael.
Kasander

Zdroj: Israel Antiquities Authority, Reuters, Xinhua News Agency, Ancient-Origins. Net, ztis.cz