Úspěchy podmořské archeologie

U řeckého ostrova Kefalonia v Jónském moři objevili archeologové pomocí sonaru 34 metrů dlouhý dřevěný vrak římské lodě s nákladem asi šesti tisíc mimořádně zachovalých amfor. Loď se zřejmě potopila někdy mezi 1. stoletím př. n. l. a 1. stoletím n. l. Vrak leží nedaleko přístavu Fiskardo tehdy hojně využívaným starověkými Římany k přepravě zboží a podle řeckých vědců by tak objev mohl přinést nové informace o dávných obchodních trasách ve Středozemním moři. Hlavními komoditami, se kterými se tehdy v oblasti obchodovalo, byly olivy, olej, víno a obilí. Náklad většinou mířil do Říma. Přístav Fiskardo je znám nálezy antických památek - domů, lázní, amfiteátru a hrobky z přelomu letopočtu. Velká část vraku s nákladem je ponořená do sedimentu, a tak vědci plánují další výzkum, který by měl odkrýt celý trup lodi. Detailnější zkoumání pomocí sonaru by mohlo přinést i odpověď na otázku, proč loď ztroskotala. Zda bude vrak vyzdvižen z mořského dna, zatím není jasné. Pokud by se tak stalo, mohlo by to odhalit více o jeho původu.

Pět let pátrali archeologové po vraku bitevního křižníku německé Kriegsmarine Scharnhorst, pojmenovaném po pruském generálovi Gerhardu von Scharnhorstovi, který před 105 lety potopili Britové v bitvě u Falkland. Impulzem k pátrání bylo tehdejší 100. výročí od jeho osudné bitvy 8. prosince 1914. Hledání trvalo tak dlouho mj. proto, že britští navigátoři neměli po vítězné bitvě jasno, kde přesně jsou. Vedoucí pátrací akce Mensun Bound přiznal, že „velkou ironií celého objevu je, že Scharnhorst našli vlastně náhodou”: Archeologové si nejprve vytipovali předpokládanou oblast, kde se měl bitva odehrávat, a pak si rozdělili mořské dno na sektory, které pak prohledávali pomocí autonomních podvodních zařízení mapujících dno po lineárních liniích. Vrak však ležel těsně mimo ně, ale silueta křižníku se krátce ukázala v záběru, když se zařízení obracelo, aby nabralo směr k jiné paralelní linii. Vrak se archeologům podařilo lokalizovat v hloubce 1,6 km ve velmi dobrém stavu, na trupu lodi našli i původní, jasně čitelný štítek s vyraženým jménem lodi a objevili i lodní děla.

SMS Scharnhorst, vlajková loď Východoasijské flotily německého císařského námořnictva, byla potopena 8. prosince s více než 800 muži na palubě včetně viceadmirála Maximiliana von Spee samého následkem palby britských bitevních křižníků Invincible a Inflexible. Přitom ještě měsíc před tím, než šel ke dnu, slavil Scharnhorst 1. listopadu velké vítězství, když potopil britský křižník Good Hope a spolu s dalšími loďmi eskadry drtivě porazil britskou flotilu v bitvě u Coronelu u chilského pobřeží. Bitva u Falklandských ostrovů měla trvalý efekt na první světovou válku, protože v důsledku toho východoasijská flotila, jediná německá stálá zámořská námořní formace, fakticky přestala existovat. V bitvě zahynuli rovněž dva synové viceadmirála Spee, Heinrich na palubě SMS Gneisenau a Otto na palubě lehkého křižníku SMS Leipzig. Mimochodem jméno viceadmirála Maximiliana von Spee nesla za německé okupace Československa dnešní Uruguayská ulice na pražských Vinohradech: Graf-Spee-Strasse, česky Hraběte Spee.
Jméno pruského generála Scharnhorst nepřineslo německému válečnému námořnictvu štěstí – jméno Scharnhorst podědil v roce 1936 další německý bitevní křižník, který spojenci potopili při bitvě u Severního mysu o sedm let později. Přežilo jen 36 námořníků. Jeho vrak archeologové našli v roce 2000.
(Zdroj: Journal of Archaeological Science, dailymail.co.uk, Ioniam Aquarium, bbc.com/news, Bundesarchiv, Wikipedia. org)