Útok na Kisku: Nedotčené památky na kuriózní bitvu z WW II.

Kiska, jeden z Aleutských ostrovů patřících k Aljašce, není příliš pohostinné místo. Po většinu roku zde panuje velká zima. Nad ostrovem se výhružně tyčí sopečný kužel. Nejbližší lékařská pomoc je vzdálená 1600 km. Nikdo zde trvale nežije a máte-li dost kuráže sem zamířit, v přístavu vás uvítá děsuplný vrak lodi: svědectví smrtící bitvy z WWII. , polozapomenutého kuriózního střetu, ve kterém bojovala jen jedna strana. Zde je jeho příběh. V časných ranních hodinách 7. června 1942 zaútočilo na americký ostrov 1200 japonských vojáků. Nesetkali se s velkým odporem. Na ostrově žilo pouze deset Američanů, kteří obsluhovali meteorologickou stanici. Dva z nich japonští vojáci zabili, osm putovalo do zajateckých táborů. Japonci obsadili ostrov a zůstali zde přes rok, hloubili tunely, stavěli bunkry a dokonce třeba založili zahrádky se zeleninou.

Do dvou týdnů po okupaci ostrova zahájila americká armáda sérii bombardovacích kampaní a potopila několik lodí a ponorek, Japonci přitom ztratili stovky vojáků. Ale hlavní útok přišel až 15. srpna 1943. V ten den zaútočilo na ostrov 35 tisíc spojeneckých vojáků, připravených na tuhý odpor nepřítele a těžké ztráty ve vlastních řadách. Když se bleskově vylodili na plážích, stalo se něco neočekávaného – nikdo neopětoval palbu. Poté co Američané zaútočili na japonskou základnu na dalším Aleutském ostrově Attu totiž Japonsko stáhlo všech 5400 vojáků z Kisky právě tam. 14 dní před tím, než se Američané vylodili na Kisce.

Spojenecká vojska prohledávala necelých tři sta čtverečních kilometrů ostrova přes týden. Nalezla jen podezřele ztichlé pláně, dělostřelecká hnízda či vraky ponorek. V té době byla Kiska sužována hustou mlhou a vojáci občas vystřelili neúmyslně jeden na druhého. Další velké ztráty si vyžádaly nástražné japonské miny. Celkem tak přišli Spojenci asi o sto vojáků. Pro zajímavost: Boje na Aleutských ostrovech byly jedinou pozemní operací WW II. , kterou vedli Američané v Severní Americe.

Ostrov je stále plný předmětů, které zde zanechali Japonci, když ho v roce 1943 ve spěchu opouštěli. Ale vzhledem ke své odlehlosti a drsným přírodním podmínkám není Kiska populárním cílem těch, co pátrají po reliktech z WW II. Navíc zde stále hrozí nevybuchlá munice. Kromě toho vkročit sem můžete, pouze když oficiálně provádíte vědecký výzkum. A k tomu potřebujete povolení od Alaska Maritime National Wildlife Refuge a US Fish and Wildlife Service. Pokud ho obdržíte, pak už je to „jen“ otázka, jak se sem dostat: letecky do Anchorage, odtud létá dvakrát týdně spoj na ostrov Adak a zde si můžete „stopnout“ americkou výzkumnou loď od US Fish and Wildlife Service. Budete si ale muset vzít sebou vlastní jídlo, vodu a vše ostatní, co budete k pobytu na ostrově přeplněném úžasnými válečnými relikviemi potřebovat. Některé ze zde zveřejněných fotografie pořídil Brendan Coyle, který strávil na Kisce celé léto jako terénní asistent jednoho profesora biologie, který zde zkoumal účinky norských krys na místní populaci ptáků. Krysy se sem dostaly v 18. st. na norských rybářských škunerech.

Hlavním cílem Coylovy cesty však byla dokumentace toho, co tu zůstalo většinou nedotčené po japonské okupaci. (Z tohoto důvodů Coyle konstatuje, že profesor, jemuž asistoval, si přeje raději zůstat v anonymitě, aby mu někdo nevyčítal, že "peníze z grantu na ptáky a krysy šly i na rezavějící vraky“. ) Během 51 dní pobytu na ostrově Coyle fotografoval rezavějící zbraně a munici, rozpadající se tunely, plynové masky, boty, vybombardované ponorky… Mezi fotografováním a výzkumem ptáků trávili s profesorem čas ve stanu vařením jídla na propan-butanovém vařiči, psaním vědeckých zpráv a spíláním častým bouřím, které je nezřídka na dlouhou dobu uvěznily ve stanu. Na ostrově nefunguje internet, tak si čas krátili především sledováním seriálu Dr. House, jehož všechny díly měli nahrané v laptopu poháněném malým agregátem.

Brendan Coyle zde také začal pracovat na kníže „Kiska: japonská okupace aljašského ostrova“, která má vyjít v říjnu a je plná úžasných fotografií tohoto nevšedního místa, na němž se odehrála jedna z podivných a tragických epizod Druhé světové války.
Kasander

Zdroj: www.curiositas.com, www.warhistoryonline.com