V Karibiku nalezen vrak holandské válečné lodi

Vrak holandské válečné lodi Huis de Kreuningen, která se potopila během námořní bitvy s francouzskou válečnou flotilou v roce 1677, objevil takřka náhodou tým profesora námořní archeologie Krouma Batchvarova z University of Connecticut v zálivu Rockley na karibském ostrově Tobago. Pro evropské kolonisty byl ostrov v této části světa strategicky nesmírně důležitý a taky od okamžiku přistání Kryštofa Kolomba v Novém světě změnil třicetkrát své koloniální vládce.
V době bitvy v roce 1677 ostrov ovládali Holanďané a bránili se snaze Francouzů jej obsadit. Huis de Kreuningen se potopila ve střetu s lépe vyzbrojenou francouzskou lodí Glorieux. Aby zabránil zajetí svého plavidla, rozhodl se holandský kapitán Roemer Vlacq vyhodit Huis de Kreuningen do povětří. Výbuch a plameny však zasáhly i francouzskou Glorieux a ta nakonec šla ke dnu a s ní 370 lidí.
Navzdory velkým ztrátám Holanďané vedeni komodorem Jacobem Binckesonem ostrov udrželi. (Zajímavostí je, že dříve tentýž Jacob Binckes dobyl pro Holanďany zpět New York, i když krátce poté se opět vrátil pod nadvládu Angličanů. )
Podle profesora Batchvarova by stručná charakteristika bitvy v zálivu Rockley mohla znít takto: „Všichni zemřeli, všechny lodě šly ke dnu. “ V bitvě zahynulo na dva tisíce lidí, včetně dvou set holandských žen a 300 afrických otroků, potopilo se čtrnáct lodí. Vrak žádné z nich nebyl dosud nalezen. Potápěči vyzdvihli „pouze“ několik předmětů pocházejících z lodí, například 72 hliněných dýmek, několik kusů nádobí či pivní džbán s portréty vojenských generálů antického světa.
„I když se o bitvě zachovaly nějaké záznamy, detailní plány těchto válečných lodí ze 17. století nemáme, “ říká profesor Batchvarov. „Takže jediným zdrojem informací jsou pro nás vraky samé. Najít pozůstatky lodi, která ležela nedotčena na dně moře přes tři sta let, je nesmírně vzrušující zážitek. Tím spíš, že jsme ji našli náhodou, ležela mimo oblast, kde se odedávna předpokládalo, že by se mělo pátrat. “
Na základě dálkového průzkumu dna a studia historických pramenů zpracovávali archeologové mapu míst, kde by se měli potápět.
Jednoho dne, když ostatní vyhodnocovali další údaje získané z GPS, rozhodl se Batchvarov spolu s jedním kolegou se mezitím podívat pod hladinu: „Doslova první, co jsme na dně uviděli, bylo lodní dělo, “ vzpomíná Batchvarov. „A během prvních dvaceti minut potápění jsme našli dalších sedm, z nichž některé byly obrovské – osmnáctitiliberní. Vzhledem na takovou velikost kanonů archeologové usoudili, že vrakem by mohla být 40 metrů dlouhá Huis de Kreuningen, vyzbrojená 56 děly. Pouze jediná z ostatních lodí holandské flotily – vlajkové plavidlo Bescherming - mohla být takto vyzbrojena, ale ta bitvu přestála.
Archeologové dále našli několik předmětů, které bylo možné dát do souvislosti s holandskými válečnými plavidly 17. století, jako například dýmky se značkami dílny fungujícími v Amsterodamu v  letech 1650-1680. „Byl to jeden z  nejúžasnějších zážitků mého archeologického života, “ říká profesor Kroum Batchvarov. A to pracuji jako archeolog téměř dvacet let. “ Archeologové se hodlají na místo nálezu vrátit v příštím roce a budou se snažit zachránit a zakonzervovat z lodi, co bude možné. Předměty budou vystaveny na Trinidadu a v Tobagu.
Kasander

Zdroj: archeology. org, msn.com