Vojenští vysloužilci

Spolky vojenských vysloužilců začaly v našich zemích (zemích koruny české), vznikat převážně po Prusko-rakouských válkách. Jelikož války přinesly mnoho bídy, vznikla potřeba aby se někdo postaral o oběti těchto bojů, jak pozůstalé, tak i zmrzačené vojáky. V každém městě i vesnici se dáváli váleční kamarádi jak si říkaváli dohromady, sdružovali se ku vzájemné pomoci. Z příspěvků pomáhali členům v době jejich nemoci, přispívali na pohřby a podobně. Postupně získávali finanční prostředky i založením vzájemné pojišťovny, pohřební pokladny i vydáváním vlastního tisku. Některé spolky mívali i vlastní pohostinství buď v nájmech, nebo si postavili vlastní v klubovnách. Takovou zvlášností bylo i prodávání crému ústředního výboru. U spolku vojenských vysloužilců bylo velké vlastenecké cítění. Kupříkladu brandýští vysloužilci dvacet let usilovali, než se jim podařilo prosadit na svůj prapor českého lva. Sbory vojenských vysloužilců byly ve svých uniformách ozdobu všech městských akcí a tito veteráni válek užívali i náležitou úctu obyvatel. Později se mohli členy spolku stát všichni ti kteří prodělali vojenskou službu v c. k. armádě aniž se zúčastnili nějakého boje. Často dostávali vojenští vysloužilci možnost přivýdělku v obci, nebo tzv. státní trafice. Kupříkladu v mé rodné obci vyučoval v nově založené škole právě vojenský vysloužilec. Odznáčky ze setkání vojenských vysloužilců, jakožto i medaile k příležitosti svědcení praporu patří mezi mé oblíbené kousky sbírky. Pokud se i vám líbí a zajímáte se o tyto spolky budete moct navštívit v květnu stálou expozici v šluknovském zámku a to muzea vojenských vysloužilců, kterou připravuje náš spolek vojenských vysloužilců http://svazvyslouzilcu. sweb.cz/o%20nas. html. pliza27