Vraždy v pohraničí

V nakladatelství Epocha v loňském roce vyšla kniha spisovatele Emila Hrušky "Vraždy v pohraničí". V této knize v kapitole "Kolik je tam neznámých mrtvých" je také popsán příběh ze článku "Hledači poznání", který jsem zveřejnil na Detektorwebu letos v květnu (https://www.detektorweb.info/index.4me?s=show&i=73890&mm=1&vd=1) a je tam i řada dalších zajímavých příběhů, které by mohly čekat na rozuzlení. V kapitole "Letec a smrt" je jeden takový příběh. Autor popisuje zřícení poškozené stíhačky po náletu bombardérů na letiště u Plzně 17. dubna 1945. V tomto příběhu spisovatel Emil Hruška zná jméno pilota, zná místo, kde byl pohřben, ale neví, kde se jeho stíhačka zřítila. Rád by na tom místě udělal pomníček. Možná, že to bude někdo vědět. Na snímku je stíhačka P-51 D č. 44-14387, se kterou nadporučík Robert O. Davis naposledy letěl, než z ní vyskočil padákem na pole v prostoru statku Manský dvůr na Chebsku. Pilot Harold H. Frederick, který letěl druhou stihačkou vypověděl, že viděl unikat pěnu chladící kapaliny. Kapalina potom začala stříkat ven a letadlo se převrátilo na pravobok a padalo. Za několik vteřin pilot vyskočil a po chvíli se otevřel padák. To se odehrálo asi v 8 000 stopách. Kroužil jsem kolem něho a viděl jsem, jak přistál na poli. Odepnul padák a utíkal na západ k lesem zarostlým kopcům. Měl ale smůlu. V tom lese byla strážní jednotka RAD, která zajišťovala ochranu statku Manský dvůr Konráda Henleina a jeho rodiny.
Podle dokumentu vraždu amerického letce provedl člen RAD (Reichsarbeitsdienst), který prý byl pak po válce popraven.
Nadporučík Robert O. Davis byl pohřben na hřbitově v Dolním Žandově a byl exhumován Amečany v červnu 1945. Jeho ostatky převezli na americký vojenskýhřbitov u francouzského městečka Saint Avold. Spisovatel Emil Hruška na tom hřbitově hrob Roberta O. Davise vyhledal. Robert O. Davis a jeho hrob na Lorraine American Cemet

Statek Manský dvůr byl v době války v majetku Konráda Henleina. Konrád Henlein, vedoucí Sudetoněmecké župy trávil většinu času v Liberci, hlavním městě Sudet. V Manském dvoře bydlela jeho rodina s hospodyní, správcem a na chodu tak velkého statku se podíleli francouzští a ruští váleční zajatci.
Dnešní podoba Manského dvora. V penzionu v Manském dvoře se nalézá zajímavé muzeum. Návštěva je možná po domluvě v recepci Manského dvora. Pan Zdeněk Buchtele byl nadšený badatel a hledač. Podle jedné informace měl z této budovy vést telefonní kabel k nějakému bunkru v lese. Už dříve mi zde virgule telefonní drát zachytla. Udělal jsem malou výpravu zjistit, kam vedly telefonní dráty. Od vily mne virgule zavedla úvozem přes hráz rybníka a za hrází zatočila vlevo po cestě. Parta hledačů telefonního drátu. Od leva Zdeněk Buchtele, Antonín Roll a Jaroslav Kubíček. Nevzali jsme si detektory a tak jsme nezjistili, zda se v místech, kam nás zavedla virgule, se něco nenachází. Virgule nás zavedla na dvě místa. Na prvním místě je vidět prohlubeň, kde v ní za stromem někdo stojí. Na druhém místě nás virgule zavedla do označeného prostoru. Na tomto místě nad rybníkem, odkud je pořízen tento snímek, měl podle virgule skončit telefonní drát. Na povrchu tohoto místa bylo vidět, že tam bylo nedávno kopáno. Vlevo asi 3 metry od tohoto místa je prohlubeň, z které vytéká voda. Už jsem ale neměl sílu se tam podívat. Mohla tam být štola nebo studánka.

Je možné, že hlídky RAD na těchto dvou uvedených místech mohli mít úkryty. Velká rokle zde končí a otvírá se pohled do volné krajiny.

Malý dodatek.
Podle jedné neověřené zprávy, kolem devadesátých let dělali někde na "Kladské" meliorace. Při kopání strouhy na položení odvodních trubek vody, prý narazili na zbytky nějakého letadla. Slyšel někdo o tom?

Nixe