Vyráběli neandertálci před 130 tisíci lety šperky?

Vodítko k odpovědi na tuto otázku nabízí soubor osmi opracovaných drápů orla mořského, které našli archeologové v chorvatské Krapině, na jedné z nejvýznamnějších lokalit pobytu neandertálského člověka.

Drápy vykopal v Krapině spolu s dalšími třemi tisíci paleontologickými pozůstatky pralidí již v roce 1899 paleontolog a geolog Dragutin Gorjanovič Kramberger.
Náčrtek Gorjanoviče Krambergera ukazuje, jak se svým asistentem odkrývali od roku 1905 naleziště v Krapině vrstvu po vrstvě – místo nálezu drápů ukazuje šipka.


Ale teprve předloni začali vědci z Chorvatska, Kanady a kansaské univerzity zkoumat vrypy a zářezy na jejich povrchu a došli k závěru, že byly vytvořeny lidskou rukou s cílem zhotovit estetický předmět – zřejmě náhrdelník nebo náramek.

Čtyři drápy mají na svých okrajích vyhlazené značky, osm navíc nese známky leštění a broušení. Tři největší drápy mají malé zářezy zhruba na stejném místě.


Drápy mohly být součástí nějakého většího šperku používaného jako symbol. Někteří vědci ale dosud argumentovali, že neandertálci schopnost myslet v symbolech ještě neměli vyvinutou.


Spektrální anylýza, kterou provedli kanadští vědci, datuje drápy do doby před 130 tisíci lety – šperky neandertálců by tedy měly být o dvacet tisíc let starší než ty dosud považované za nejstarší, které byly nalezeny na území dnešního Izraele. A neandertálci je měli zhotovit 80 tisíc let před tím, než se anatomicky moderní člověk objevil v Evropě.
Kasander

Zdroj: sci-news.com, journals. plos. org, livescience, ancient-origins.net