Výzkum hradní studny na hradě Bouzově

archeologický průzkum na hradě Bouzově 1993 - 1996

Jaroslav Šimeček, Ing. Roman Váňa, Foto: Hana Sládková

V letech 1993 až 1996 byl prováděn průzkum a čištění hradní studny za pomoci speleoalpinistické a potápěčské techniky. Odborné potápěčské práce zajišťoval Ing. Jan Šimeček (vedoucí potápěč) a Jaroslav Šimeček (potápěč). Pomocné práce na povrchu zajišťovali brigádnicky studenti, organizováni vedoucím akce Ing. Romanem Váňou.


Ing. Jan Šimeček kontroluje potápěčskou výstroj svého bratra Jaroslava před ponorem na dno hradní studny.

Po průzkumných pracích v roce 1994 započaly hlavní práce v červenci 1995. Na hladinu vody ve studni byla spuštěna plovoucí pracovní plošina, do studny byl nainstalován výkonný ejektor na odčerpávání bahna a rozrušených sedimentů. Bylo postaveno lešení jako závěsná konstrukce na spouštění těžkého materiálu a vytahování košů (pro tento účel zvlášť zkonstruovaných a vyrobených) s odtěženým materiálem.

Po započetí prací se zjistilo, že pod tenkou vrstvou jemného sedimentu byl sediment velmi hrubý, který nebylo možné odsávat ejektorem. Veškeré nabírání materiálu ze dna studny bylo tedy nadále prováděno pouze ručně. Materiál byl nabírán do košů, které byly vrátkem dopravovány na povrch, kde byl materiál ihned tříděn.

Jan Šimeček při vytahování nalezené části gotického portálu na povrch.

Během dvou dnů byl zarovnán osypový kužel dna. Poté bylo započato s odkrýváním první vrstvy. Třídění materiálu i jeho odkrývání probíhalo dle instrukcí Dr. Josefa Bláhy, vedoucího úseku archeologických památek Památkového ústavu v Olomouci, který je odborným garantem celého výzkumu.

Jan Šimeček se chystá k ponoru, Jaroslav asistuje.

Hloubka ponorů činila 25,7m a délka hyperbarické expozice byla na hranici efektivity. Proto bylo přistoupeno ke snížení hladiny vody ve studni pomocí ejektoru o 4 m. Nová hloubka 21 m umožňovala lepší využití času k práci na dně. 13. 7. byly ukončeny práce na 1. vrstvě.

Následující den začaly práce na vrstvě druhé. S postupujícími pracemi se stále zvětšovala hloubka a tak 21. 7. byla znovu snížena hladina, tentokrát o 3 m. Z povrchu tedy bylo k hladině asi 20 m, ke dnu pak dalších 19 m. Týž den byly dokončeny práce na druhé vrstvě.

Odkrývka třetí vrstvy byla odstartována 26. 7. a pracovalo se na ní do 4. 8.

Na čtvrté vrstvě se pracovalo od 5. 8. až do ukončení potápěčských prací 10. 8.

V následujících dnech byla demontována všechna technická zařízení a vyzdvižena na povrch, plovoucí plošina byla zavěšena na zeď studny, kde byla připravena pro další použití. Práce byly zcela ukončeny 18. 8. 95.

Stav studny k 18. 8. 95: hladina byla v hloubce 21 m, zasedimentované dno ve 41 m. Výška vodního sloupce 20 m. Na dně se nachází blátivý rosol o vysoké specifické hmotnosti, který potápěče nadlehčuje velkou vztlakovou silou. Po usazení bude vhodné toto bahno odstranit a pokračovat v odhalování dna.

V průběhu prací bylo uskutečněno celkem 48 ponorů V. stupně náročnosti.

Jan Šimeček u hradní studny.

S průzkumem hradní studny bylo započato vlastně už v roce 1993. Tehdy Jan Šimeček podnikl první průzkumné ponory na její dno, zmapoval hloubku, tvar stěn, nalezl a vytáhl také první předměty - rubínové poháry z českého skla, anglický kameninový talíř asi 150 let starý nebo míšeňské zlacené talíře. Při dalších ponorech v průběhu dalších let bylo stále jasnější, že dno hradní studny skrývá ještě tajemství.

Celkem se v létě roku 95 potápěčům Janovi a Jaroslavovi Šimečkům podařilo dostat se zhruba 4m pod původní dno.

Bylo vytaženo cca 100kg převážně soudobých mincí, stovky střepů skleněných i porcelánových, mnoho kusů celých (džbánky, konvičky, šálky a podšálky, talíře, mísy, vázy, poháry).

Bedna s částí nalezených mincí.

Bylo nalezeno mnoho předmětů současných (brýle, knoflíky, odznaky, fotoaparáty apod. ). Byly vytaženy kamenické prvky - části gotického portálu apod. , řetěz, vědra, nejstarším nalezeným kusem je část nádoby (zásobnice) ze třináctého století, byly nalezeny předměty ze všech století poté.

Část nálezů - užitkový pocelán.

Celkem bylo vytaženo asi 20 metrů krychlových materiálu. Toto vše se do studny dostalo ale až po roce asi 1890.

Jeden z desítek dalších nálezů - neporušený džbánek.


I mísy na ovoce byly nalezeny na dně hradní studny.

Na podzim roku 95 Jan Šimeček tragicky zahynul při objevení nových jeskynních prostor v Moravském krasu. Dokončení prací na Bouzově provedl jeho bratr a spolupracovník Jaroslav Šimeček. Spolu s dalším potápěčem Fraňo Travěncem sestoupil v roce 1996 zhruba třicetkrát na dno studny, aby mohl být průzkum ukončen. Nepotvrdily se tedy údaje z některých pramenů, že dno studny je v 52 metrech pod povrchem, ale dno studny se nachází 43 m pod povrchem. Práce již nepřinesly žádné další mimořádné nálezy. Bylo vyčištěno dno studny od bahnitého nánosu a bude na něj umístěna tabulka z nerezového plechu, do které bude vyražena stručná zpráva o celém průzkumu.