„We also served!“

„My rovněž sloužili. “ Tato slova jsou vepsána do památníku těch, kteří se v tajném dešifrovacím centru v Bletchley Park v britském hrabství Buckinghamshire zasloužili za II. světové války o prolomení kódu Enigma. Slova odrážejí fakt, že lidé zde - vyjma menšího počtu vojenských specialistů – byli civilisté a možná si někteří mysleli, že by měli spíše bojovat na frontě po boku tisíců ostatních britských vojáků, ať už v Evropě či na Dálném východě.

V našich kinech má právě premiéru další film mapující tuto jednu z nejúžasnějších kapitol válečných her zpravodajských služeb - Kód Enigmy - autobiografické drama o britském matematikovi a kryptoanalytikovi Alanu Turingovi a jeho úspěšném pokusu prolomit německý šifrovací stroj Enigma. Příběh matematického génia, který díky svému úžasnému talentu podle samého Winstona Churchilla pomohl spolu s dalšími pracovníky Centra X zkrátit 2. světovou válku až o dva roky a zachránili tak sta tisíce lidských životů, nepřestane asi nikdy fascinovat… Tajné operace v Bletchley Park navazovaly na práci polské kontrarozvědky, která ve Varšavě vyvinula ještě před válkou první přístroj na dešifrování produkce německého šifrovacího stroje. I po prolomení kódu Turingem to ale byla nikdy nekončící úmorná práce – nastavení šifrovacího stroje Němci měnili každé ráno, a tak v Bletchley Park museli pod velkým časovým tlakem vlastně šifru luštit každý den znovu a znovu.

Rozluštit kód Enigma nepomohly Alanu Turingovi jen jeho genialita a dešifrovací stroje, ale také formální styl, kterým Němci psali své zprávy. Turing si třeba mohl být prakticky jistý, že posledních deset písmen každé depeše znamená Heil Hitler.

Někdy zachycovala britská odposlouchávací služba až dva tisíce německých telegramů denně. Proto se tým kryptologů a analytiků rozrostl na několik stovek lidí, kteří pracovali ve čtyřech směnách. A postupně přicházeli čerství studenti univerzit a absolventi, kteří se na problémy dívali novýma očima – a tím napomáhali luštit nové problémy. Němci totiž šifrovací systémy neustále zdokonalovali a měnili, byť zůstávaly založené na přístroji Enigma.

Poslední Hitlerův denní rozkaz, který britští specialisté vyluštili, byl z 15. dubna 1945: „Bolševiky znovu stihne osud Asiatů. O hlavní město říše si zlomí vaz. Berlín zůstane německý, Vídeň bude znovu německá a Evropa nikdy nebude ruská. “ Samotný Bletchley Park známý také jako Centrum X, ležící ve vesnici Bletchley vzdálené pětasedmdesát kilometrů severně od Londýna, je rozsáhlé sídlo se zámkem, který pochází ze začátku 20. století. Před 2. světovou válkou ho koupil admirál Sinclair, který byl ředitelem námořního zpravodajství a kontrarozvědky MI6. Už v roce 1938 zde pošta položila tajné kabely a vláda tam založila výuku šifrovacích operací.

Během války dešifrovalo v centru nacistické zprávy na deset tisíc mužů a žen. Do Centra X byli povoláni odborníci z univerzit v Oxfordu a Cambridgi, ale třeba i tým šachistů, který se právě vrátil ze světového mistrovství, špičkoví křížovkáři, matematici, lingvisté, elektroinženýři a mnoho lidí z dalších oborů. Bydleli povětšinou u obyvatel vesnice a v okolí.

Podle dnes už nemnohých pamětníků byl Bletchley něco jako lepší vězení s nekonečnou pracovní dobou, přísnými bezpečnostními kontrolami a špatnou stravou. Práce ve skupině zvané „Ultra“ byla vyčerpávající. Mnohé její členy poznamenala na zdraví.

Zámeček byl plný, a proto na zahradě postavili množství dřevěných podlouhlých dřevěných baráků, ve kterých panovaly extrémní klimatické podmínky i bezpečnostní předpisy. Ačkoli členové týmu seděli odděleni od sebe třeba jen slabou příčkou, nikdo nevěděl, na čem osoba vedle pracuje. Nesměli mluvit o své práci nejen doma s rodinou, ale ani s přáteli v práci. Mnozí o tom nepromluvili nikdy a vzali si své tajemství do hrobu. O existenci střediska neměli Němci, přesvědčení o dokonalosti svých šifrovacích strojů Lorenz a Enigma, ani potuchy.

Jak to v Bletchley Park vypadalo za války, lze dnes vidět přímo v jeho prostorách přeměněných v muzeum. Nedávná pečlivá rekonstrukce hlavní budovy i ostatních „provizorních“ baráků za 10 ml. liber vrátila tomuto místu věrný válečný vzhled z 40. let minulého století. Tvůrci muzea se snaží přiblížit návštěvníkům nejen to, jak byl kód rozluštěn, ale především ukázat, co to pro tisíce lidí znamenalo pracovat zde, v izolaci, utajení a ve sparťanských podmínkách a co pro jejich osobní život znamenalo být zatažen do jednoho z největších tajemství své doby. Muzeum stojí za návštěvu nejen třeba kvůli největší sbírce strojů Enigma na světě, či unikátní soše Alana Turinga, kterou vytvořil sochař Stephen Kettle z velmi malých úlomků břidlice, ale třeba možnosti pro děti si interaktivně zahrát na kryptoanalytiky. Jako ve válečných letech se tu návštěvníci mohou cítit i díky zvukové kulise ozývající se parkem: směsici dobových zvuků navozujících atmosféru všedního dne v Bletchley Parku: vzrušené rozhovory, výkřiky hráčů tenisu o polední přestávce, svist přelétávajícího Spitfiru či hukot motorky přijíždějícího kurýra...
Jen archiv Centra X je uzavřen – pouze jeho malá část je přístupná vědcům a historikům.
Koho zajímají válečná tajemství a zavítá do Londýna, rozhodně by si návštěvu muzea neměl nechat ujít. Dostat se tam je velmi jednoduché: z Londýna je to do Bletchley 50 minut z nádraží Euston a pak z místního nádraží pět minut pěšky. Počet vyrobených strojů Enigma se odhaduje na 100 tisíc. Po konci druhé světové války spojenci záměrně rozprodávali ukořistěné stroje především do rozvojových zemí. Jelikož se Britům podařilo utajit, že jsou schopni Enigmu luštit, byla šifra a její modifikace používány ještě v 50. letech, a to nejen v rozvojových zemích, ale například i v SSSR, což poskytlo britské špionáži velké výhody. Třicet přístrojů Britové v roce 1948 darovali také nově vzniklému státu Izrael. Díky britsko-židovskému matematikovi z Turingova týmu, který po válce do Izraele přesídlil a jemuž bylo známo, že Britové dokáží šifru prolomit, však nebyly v armádě nikdy nasazeny.
Stanice X byla v činnosti po roce 1945 až do dob studené války.
Kasander

Zdroj: alanturing.net, britannica.com, warhisrotyonline.com, wikipedia