Zajímavá středověká podkova s hmatcem

První podkovy nebyly ještě vybaveny tak mohutnými ozuby a měly tři, zřídka čtyři čtvercové otvory pro hřeby na každém rameni. Ozuby byly nízké, vlastně se mnohdy jednalo jen o zesílené patkové části ramen. Funkci mnohočetných ozubů, až do období vrcholného středověku, zastávaly hřeby podkováky s velkou hlavou osazenou do otvorů s hlubokými zápustkami. Ve středověkých iluminacích jsou to ty jakoby "vlnkovité" spodní okraje podkov. Pravděpodobně z oblasti dnešní Francie se začínají šířit podkovy s většími ozuby a význam hřebů jako jejich náhrady se vytrácí. Od druhé poloviny 13. století se začínají používat pouze tyto velké ozuby, i když u nás bylo podkování koní až do tohoto století poměrně vzácné.
Používání hmatce u podkov se všeobecně datuje do 14. století, i když někteří autoři jdou do historie i dále. U podkov bez hmatce se také občas navařoval do přední části plátek kvalitnější oceli. Někdy se snažíme u středověkých podkov rozlišovat jezdeckou a pracovní podkovu. Z dnešního hlediska by se u podkov s ozuby a hmatci jednalo, až na malé výjimky například u parkurových koní, o podkovy pracovní pro tažné koně. Někteří autoři také uvádějí, že kování koní má právě souvislost s těžkou potažní prací a zavedení chomoutu. Jezdečtí koně se u nás většinou ve 13. a 14. století, až na výjimky, nekovali a kování koní nabylo důležitost až v 15. století s rozvojem hospodářství, vojenství a dopravy. Samotný ozub koni klus nebo běh neusnadňuje. Důležitý je ovšem pro práci v zápřahu. Také armáda se neskládala jen ze samých jezdců, ale tažných koní bylo třeba pro dopravu materiálu k jejímu zabezpečení. Ale nyní něco k mému nálezu. Má hned několik zvláštností. Za prvé hřeb s velkou hlavou přímo za ozubem. Je na něm vidět zbroušení, které potvrzuje, že byl aktivně využit. V tomto případě nešlo o náhradu ozubu, ale zvětšení došlapové plochy. V některých případech se za ozub kovářsky navařoval i železný klínek. Jedná se vlastně o vytváření falešného trapézového ozubu. Podkovám vybaveným trapézovým ozubem se někdy říká turnajové, ale hlavně byly důležité pro koně v zápřahu. Další zajímavostí je malý otvor o průměru přibližně dva milimetry. Zde nebyl otvor dodělán a jedná se jen o jeho naznačení. Hřeb podkovák té doby by se do něj nevešel. Největší zajímavostí je pozůstatek hmatce, který byl vytvořen hřebem nebo vkován jako nýt. I když se jednalo o hřeb nebo nýt, tak svým umístění funkci hmatce zastával. U tohoto typu podkovy s klíncovitým ozubem jsem se s něčím podobným nesetkal. V jedné koláži jsem se snažil porovnat i výšku samostatně nalezeného ozubu s výškou ozubu na torzu podkovy. Ostatní obrázky jsou o zajímavostech přírody Valašska. Jak u nás na Valašsku rostou hřiby a modranka karpatská. ROSSY