Zákolník s oblou stříškou - záblatník

28. 03. 2019 Autor: Rossy 9605× 10

„Vy sedláci málo dbáte, jen když máte muziku; peníze si naděláte ze starých záblatníků. “
Takto je i v lidovém popěvku uchován tento zvláštní zákolník, který bych Vám dnes rád představil. Ve své práci z roku 1984 Kování středověkého vozu ho uvádí i s nákresem R. Vermouzek. Snad jedním z potvrzení, že se už ve středověku používal, je jeho nález v severním obléhacím táboře z roku 1437 u hradu Sion. Autor práce Archeologie konfliktních areálů v Čechách v 15. století Mgr. Petr Koscelník, přímo uvádí, cituji: „.... K vozům dále náleží dvojice zákolníků, z nichž jeden bychom mohli považovat za unikátní nález tzv. zákolníku se stříškou... “ Tento je také v práci zobrazen a opravdu se jedná o zákolník s oblou stříškou, tedy záblatník.
S názvem záblatník i s popisem předmětu se setkáme například v Českém jazykovém atlasu, v Názvosloví hospodářského nářadí z roku 1913 nebo v jednom z nejstarších českých vědeckých časopisů, který byl založen v roce 1891 - Český lid. Už v té době byl brán spíše za zákolník nepoužívaný - zastaralý. V jeho datování se můžeme tedy pohybovat v rozmezí pozdního středověku až vrcholného novověku. Zákolník - záblatník se používal jako ochrana před blátem, které by jinak dopadalo na hlavu a osu kola menších celodřevěných vozů. Tedy vozů i s dřevěnou osou a jen plechovými kroužky vyvložkovanou hlavou kola. Dále sloužil jako stupačka. V nálezech není příliš častý, proto bych se rád s Vámi o tento historický artefakt ukázkou podělil.
ROSSY

Autor: Rossy

Komentáře

Přispívat do diskuze a hlasovat pro vybrané komentáře mohou jen registrovaní. Prosíme, zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Rossy

28. 03. 2019, 15:39

Jen ještě odkazy na uvedené práce o kterých jsem v příspěvku mluvil.

Mgr. Petr Koscelník ARCHEOLOGIE KONFLIKTNÍCH AREÁLŮ
V CECHÁCH V 15. STOLETÍ
https://theses.cz/id/qno510/? furl=%2Fid%2Fqno510%2F;so=nx;lang=en

Vermouzek, R. 1984: Kování stredovekého vozu,
http://archeologiatechnica.cz/sites/default/files/2018-10/at_03_14.pdf

Na tuto práci navazuje
Analýza kovových součástí vozů ve středověku aţ raném novověku Bohumil Visinger
https://otik. uk. zcu.cz/bitstream/11025/10279/1/bakalarska%20prace-Visinger.pdf

Názvosloví hospodářského nářadí 1913 https://www.jstor. org/stable/42689081?seq=1/subjects

Krajové pojmenování zákolníků ČJA - Český jazykový atlas https://cja. ujc. cas.cz/e-cja/heslo/2673

Rossy

28. 03. 2019, 15:55

Kresba z roku 1815 kde je s velkou pravděpodobností podobný zákolník
https://screenshotscdn. firefoxusercontent.com/images/98990ba1-ae37-4803-92c2-816415399e22.png
Foto podobného vozíku, kde je už železná osa a zákolník už slouží spíše jen jako stupátko.
https://screenshotscdn. firefoxusercontent.com/images/07a824fc-cb0a-4832-a3d8-c10401b56c58.png

kolovrat71

28. 03. 2019, 18:54

Rossy

28. 03. 2019, 20:39

No, vždy když vidím, že mi to už kolovrat71 odklikl, nedá mi to abych ještě něco nepřidal. Je to část popisu vozu z roku 1884. Všimněte si, že i v té době se ještě někde vyráběly vozy stejné jako v pozdním středověku s minimem železných součástek. Je tam i ten záblatník .

Bulharské obydlí a život v něm.

Líčí J. A. Voráček.

(lUustrujc prof. J Mrkvička v Plovdivě )
(Pokrařování)
Tiskem a nákladem J. Otty.
1884.

Neméně vážným činitelem v oboru hospodářství jest vůz
(bulh. a šrb. kola). Název „kola** jest všeobecný, totiž pro všechny
druhy vozů, af to již „těliga* (v. taliga), ^karflzra", nebo „phaěton".
Všechny tyto druhy jsou čtyřkolé, a sice těliga a phaěton jsou
o perách, kdežto „karůzra" je bez per, sloužíc ke hrubým pracem.
Jednotlivé částky jsou tyto : Čtyři kola (kolela), skládající se opět
z určitého počtu špicí (kraka n: nohy), soustředěných ve hlavě
(glavina). Loukotě zovou se „obsidy' nebo „naplaty**. Dřevěné
hřeby, vázající loukotě jednu ke druhé, zvány „pišhci**, nebo
„čopove*. Aby hlava (náboj) nepukla, stažena je dvěma železnými
kruhy (grivny). Někdy bývá i ta čásf nápravy (osa) která do du-
tiny hlavy zabíhá, železnými pláty potažena, aby se náprava tak
lehko neošoupala. Přední kola zadních menší bývají. Mimo to
zevnějšek zejména loukotí velmi neúhledný bývá a kostrbatý, tak
že se zdá, jakoby kola ani točiti se nemohla. Železných obručí
na kolách není. Na konci nápravy jest dírka pro zákolnik. nebo
záblatník (zakolesnica, tur. cejne), který má ten účel, aby jako
zákolnik kolo před spadnutím chránil, nebo jako záblatník prachu
a blátu do vnitř dutiny hlavy vzcházeti zabraňoval, jak tomu sama
forma se stříškou nasvědčuje. Dlouhé dřevo, spojující předek
i zadek vozu, sluje „raztoka** nebo ^strčuga", to pak, kde klaníce
(koliki) zadělány jsou, ^stolt" a spodnější čásf ^bahutec". Vpřední
nápravě zadlabána je voj, která skládá se z dvou částí a sice
z počátku širší (žabka) a pak užší, k níž připevněno vlastní jařmo.