Zákolníky

Zákolníky jsou všude a tvé kousky jsou klasické, kromě toho největšího. Ten se mi zdá nějaký vyrobený z toho co dotyčnému padlo do ruky včetně zajišťovacího řetězu.

To:jajan. To se pleteš je to také klasika jen ne tak častá. Řadí se spíše k typům "záblatníků". A řetězy byla vybavena spousta zákolníků.

Jen podotknu. Záblatníky byly zákolníky vybavené oblou stříškou používaných u vozů s dřevěnou nápravou, vlastně s dřevěnou osou kola. Ty zákolníky ve tvaru omega, kterým se také říkalo hřeb s pérem, jsou nejmladší a používaly se hlavně u vozů s železnou osou. Nepoužívají se vesměs déle než 200let.

Abych vám úplně dovysvětlil co je to záblatník pak je tu jedna citace z časopisu český lid...... Na konce navléká se kolo. Aby nespadlo, dávají se na špic »štesle«, čili »piksly«, t. j. navlékají se jako čepice. Špic má v sobě dva otvory, rovněž i štesle. Těmito otvory se prostrkují »zákol-niky« a sice zákolník čís. 1. do otvoru 1., a čís. 2. do otvoru 2. tak, že kroužkem zákolníku vykukuje konec piksly. Místo zákolníku dával se dříve »záblatník«, který dělal nad pikslou stříšku. Mezi zákolníky navléká se na štesli »lišně« (jinde: lišen), ovšem jen tehdy, kladou-li se na vůz žebřiny, nebo asuněk.

U nás se říká fasuněk.

To: fagin. Ono pomalu nemá smysl ty předměty tady pojmenovávat. Lépe je jen poukázat, kde se na ráfovém voze nacházely. Ty názvy jsou natolik krajově odlišné, že člověka mohou uvést jen v omyl. Mnohdy je jeden název společný pro dva různé předměty. Například podložce pod zákolník se někdy říká žabka/někdy psáno žapka/ stejně se ovšem nazývá ten zákolník na obrázku vlevo ve tvaru omega. Někde se pro tyto podložky užíval název štesle a to jen proto/a to je hodně zajímavé/, že je lidé nepoužívali a připodobnili název k tomu co znali. Také se někdy používal pro tu samou podložku název záblatník. Také jsem se dočetl v odborných pracech archeologů /také jsem to někdy použil/, že líšeň je vlastně klanice. Nebo že klanicí se nazývá pouze železné oko líšně. Přitom líšeň a klanice jsou podle mne dvě rozdílné součástky. To názvosloví selských vozů není a ani nemůže být sjednocené, protože je krajové a navíc tyto vozy prošly

určitým vývojem a za tu dobu některé názvy získaly i nový význam.
Asi tak.

Je dobré se někdy na ty názvy podívat do ČESKÉHO JAZYKOVÉHO ATLASU Dialektologické oddělení Ústavu pro jazyk český AV ČR. Jde to i přes internet.

Opět na jedničku. Fakt je, že tak poctivě věci nestuduji a proto dík, že to někdo udělá a předloží k počteníčku, takže Rossy díky za to!

Na odkazu použití těch novodobých zákolníků a spousta pěkných záběrů žebřiňáků a jiných typů selských vozů a jejich součástí.
http://www.diskutuj. me/clanek/kola-vozy-povozy-881-o84

Jen tak pro zajímavost. V novověku/19.-20.století/se vyráběly krajově tři typy zákolníků pro selské vozy. S kroužkem, s péry/křídlový/ a záblatník.
http://cja. ujc. cas.cz/CJA3/files/03-0338.pdf
A na tomto odkazu popopis použití zákolníku s kroužkem.
http://tyfoza. no-ip.com/ceskylid/html/knihy/ceskylid22/texty/0165-0329.htm

Na tomto odkazu zákolník, který nemám... s kroužkem... přímo osazený na zajištění kola.
http://www.adpic. de/data/picture/detail/Hoelzernes_Wagenrad__356707.jpg
A jiný artefakt.
http://www.haller-zeitraeume. de/upload/bilder/LuensWeb. jpg