Zákončí?
Dekuju
Přispívat do diskuze a hlasovat pro vybrané komentáře mohou jen registrovaní. Prosíme, zaregistrujte se nebo se přihlašte!
Nejoblíbenější
Hřebík | |
Prosím určení | |
Stříbrná neděle | |
Vyklizení statku před bouráním | |
Neznámá loďicka, první republiky? |
Doporučené detektory
|
Nejkomentovanější
Sekerka s křidélky | |
Prosím určení | |
Čs kombinéza, kdo poradí? | |
Mina-TM41? | |
Neznámá loďicka, první republiky? |
Outdoorové vybavení
|
Úvod / Články / Archeologie
2003 - 2024 © DetektorWeb.info - Detektory kovů, detektor web | info@detektorweb.cz
Vytvořilo: Plugo - tvorba e-shopů, tvorba www stránek
Komentáře
outdor
22. 05. 2015, 20:06V mém příspěvku z 21.9.2011 obr. 8... je stejná věcička, jednou se to tu řešilo s výsledkem že to nákončí není, myslím že to bylo označeno jako část přezky.
Rozum
22. 05. 2015, 20:51Ano cast prezky...
Rossy
23. 05. 2015, 21:36No, hodně často se to určuje jako nákončí, myslím konkrétně obrázek 5,6. Také jsem četl, někdo tvrdí, že je možné použití jako zápona i když protikus jsem ještě neviděl. Nebo možná viděl a nevěděl že patří k tomuto artefaktu. Jako přezku si to ale představit nedovedu. Jedině v případě, že by ta odlomená část byla přezka, ale viděl jsem tento artefakt i kompletní a na druhém konci byly jen otvory pro přinýtování. Možná existuje víc variant které neznám.
Rossy
23. 05. 2015, 21:42Máte někdo odkaz jak takováto kompletní přezka, nebo zápona vypadá a jak funguje?
ferdinand1622
24. 05. 2015, 07:05Rossy dekuju
ferdinand1622
24. 05. 2015, 07:07Tento prispevek se me neobevil v prispevkach co mam delat
Rossy
24. 05. 2015, 14:14No a ohledně datování artefaktu na obrázku 5,6. I v německy mluvících zemích ho určují jako nákončí řemene a datují do 14.století.
Riemenzunge. 14. Jh. Kupferlegierung
Rossy
24. 05. 2015, 18:52Tak jsem se dal do pátrání sám, abych zjistil co myslí v Německu tím označením Riemenzunge. Utvrzován zažitou pravdou např. na LP, že se jedná o součást opasku, prošel jsem historické opasky a bohužel nenašel žádný vybaven tímto nákončím. Pak jsem vsadil na knižní kování a narazil na tyto dvě odborné práce. Je docela možné, že pokud se nejedná přímo o knižní kování tak jeho používání jako knižní kování bylo obvyklé. Bavím se stále o artefaktu na obr. 5,6.
http://www.academia. edu/1348822/Buchschlie%C3%9Fe_oder_Riemenzunge_aus_Sellessen_Kreis_Spree-Nei%C3%9Fe_Wer_kennt_Vergleichsfunde
http://www.academia. edu/1746914/Buchschlie%C3%9Fen_des_Sp%C3%A4tmittelalters_in_der_Lausitz
Rossy
24. 05. 2015, 20:06V této ucelené práci se tímto kováním zabývají kompletně a kladou pro a proti. Tedy jestli se může jednat o knižní kování nebo kování opasku.
http://www.academia. edu/1352999/Zwei_sp%C3%A4tmittelalterliche_Buntmetallbeschl%C3%A4ge_aus_der_Niederlausitz_und_ihre_Parallelen
Hlavně jsou tam i fotografie a kresby komletních kování, které podle mne vylučují možnost, že by se jednalo o přezku, jak tu někdo vzpomínal.
https://html2-f. scribdassets.com/2ilvea6lkw1dxr3c/images/10-9b2c23a7c2.jpg
konec
outdor
24. 05. 2015, 20:49Ještě je možná dobré vzít v úvahu materiál této věcičky, podle mě (alespoň u té mé) se jedná o AB... arsenbronz..... proto si myslím že to tak staré nebude.
Rossy
24. 05. 2015, 21:36No, kdysi jsme se tu bavili o arsenbronzových knoflících. Odkazoval jsem na jednu práci která se tím zabývala. Tam autor tento termín u knoflíků zpochybňoval. Rozbory kovu a obsahu arsenu dokazoval, že u spousty knoflíků a jiných výrobků se arsen do výrobku ostával v prvopočátku nepřímo a to v souvislosti s ložisky měděné rudy která byla v místě těžena a která arsen obsahují a jejím nedokonalým zpracováním.
Ještě z dávnějších dob jsou známy nálezy měděných sekerek u kterých bylo rozbory zjitěno, že se jedná o arsenbronz a to v době kdy lidé ještě bronz neznali.
Ale je to jen úvaha.
outdor
24. 05. 2015, 22:26to Rossy.... Docela rád bych nahlédl do té práce o které píšeš... mě se toho nepodařilo moc zjistit o AB, jaké je vůbec zastoupení prvků v této slitině a jestli je AB vůbec bronzem. Jednou jsem vedl debatu po mailu s Jezerem abych zjistil víc, docela mě překvapilo jeho tvrzení že třeba u nás není známé místo, kde by se knoflíky z AB vyráběly... údajně všechno dovoz z Německých zemí..., to se mi zdá až neuvěřitelný, vždyť to tu nosil každý..., že by za ty stovky let co se to vyrábělo nevznikla jediná výrobna u nás?.... atd. budu rád když do toho budu moct nahlédnout.
Rossy
24. 05. 2015, 23:19To:outdor. Musím to pohledat. Bylo to na zahraničních stránkách. Ta debata zde vznikla u jednoho příspěvku, kde se lidé podivovali nad tím, že některé knoflíky typově stejné i zdobením nemají vždy charakter arsenbronzu a zdůvodňovalo se to tím, že toho arsenu tam jednou dali do taveniny víc a někdy na to snad zapoměli. Dával jsem i tabulky těch rozborů z Německa. Někde toho arzenu bylo jen stopové množství.
K té možné výrobě u nás jsem uváděl obec Tisá. Ta je známa výrobou knoflíků a hamry a tavírny kovů, tam byly už před třicetiletou válkou. Navíc tu výrobu zahajovali němci a bylo známo že kopírovali úspěšné typy knoflíků, např. i francouzské a navíc přinášeli zkušenosti s touto výrobou. Možná právě to různé množství arsenu může vypovídat nejenom o nekvalitním zpracování měděné rudy ale také o výrobách v různých místech.
Pohledám a když najdu tak to sem dám.
Rossy
25. 05. 2015, 05:41To:outdor. Tato stránka je o arsenbronsových knoflících. Jestli nerozumíš tak dej do překladače. Na straně kterou otevřeš první se také o materiálu knoflíků hovoří. Musím se ještě podívat kde jsem vzal ty tabulky rozborů.
http://www.scheibenknopf. de/entwicklungmaterial.php
outdor
25. 05. 2015, 10:43Rossy.., dík, už se v tom probírám.
Rossy
25. 05. 2015, 15:55Ještě k těm ostatním nálezům. Například obrázek 3,4. považuju za zlomek knižnío kování tohoto typu http://3.bp. blogspot.com/-32sJ77tG-8g/Tcv2tU2kkCI/AAAAAAAAAYk/bEBwNlWxgwI/s1600/Krantz1.jpg
Vlastně, pokud by byla pravda, že se možná artefakt na obr. 5,6 používal také jako knižní kování pak všechny nýlezy by byly pozůstatky knižních kování.
Rossy
25. 05. 2015, 18:39Když porovnáme tyto historické "nákončí" s některým knižním kováním novějším, není divu, že se v zahraničí zabývají myšlenkou, že jako knižní kování mohlo být použito. Porovnejte sami.
https://html2-f. scribdassets.com/2ilvea6lkw1dxr3c/images/10-9b2c23a7c2.jpg
http://marenshus. blogspot.cz/2009_11_01_archive. html
Rossy
25. 05. 2015, 18:42Tdy je to novější. http://marenshus. blogspot.cz/2009_11_01_archive. html
Ferona
04. 06. 2015, 09:40Rossy velice zajímavá úvaha!
Rossy
28. 06. 2015, 13:25Ještě tedy něco k obrázku 7,8.
Nákončí slouží k lepšímu provlečení konce pásu přezkou a má zabraňovat jeho následnému poškození a roztřepení z opotřebení, pak tento artefakt to moc nesplňuje. Existovalo ovšem u dlouhých opasků 14.století něco, čemu se říkalo opaskový/řemenový/ medailon. Byly honosné, kruhového tvaru se spíše trojúhelníkovým krčkem s dvěma otvory vedle sebe pro přinýtování. Mnohdy ale tyto opasky nebyly vybaveny přezkou, ale záponou. Toto může být nějaká levnější varianta opaskového medailonu. .
Rossy
28. 06. 2015, 13:34A ještě znovu něco k fragmentu na obrázku 5,6. Tentokrát citace z české práce, která se mimo jiné tímto typem kování zabývá. Práce se jmenuje Opasek jako symbol a součást mužského oděvu ve vrcholném a pozdním středověku.
Cituji:..... konstrukčně bychom mohli chápat kování jako opaskové nákončí, pokud by ovšem šíře nejužší části nedosahovala pouhého 1cm. Mimo to analogie, zmiňované Zdenou Měchurovou, spíše odkazují na jiný druh kování, nejspíše knižní vazby......
Rossy
02. 07. 2015, 16:56No, ale abych byl spravedlivý. Můžeme toto "nákončí" také datovat a určovat podle "replik" pásů které se vyrábí v Polsku.
http://www.lorifactor. pl/sklep/galerie/0/067m-pas-sredniowieczny_3132.jpg
Jsou to ale jen "složeniny" z různých samostatných nálezů. Například u tohoto pásu je napsáno... Spona z oblasti Anglie a jednoduchou montáž konci pásu z archeologických vykopávek v Gdaňsku......
Také je vidět, že aby to jako nákončí fungovalo, musel autor tohoto pásu samotné "nákončí "oproti nálezům v přinýtované části rozšířit a pás na konci nepřirozeně zúžit.
ferdinand1622
11. 07. 2015, 21:22Zajimave