Zapomenutá historie - sapa
Nedaleko Vizovic dožívá zajímavá památka. Sapa. Na jejím zániku se podepsalo scelování polí a pokusy o zalesnění. Tato terénní stavba nebyla nikdy přesně datována. Také se přesně neví, kým a za jakým účelem byla vybudována. Poprvé se její fotografie objevila v práci historika Rudolfa Hurta v roce 1985. Naposledy v knížce Mgr. Radomíra Kališe v roce 2018. Datování, dle autorů, se pohybuje od 17. do 19. století. Doplnil jsem historickou fotografii o výřezy z vojenských mapování, lidarové snímky a současný i historický letecký snímek.P. S. Pozná se detektorář z Pardubicka, který se v okolí pohyboval v osmdesátých letech minulého století?
ROSSY
Přispívat do diskuze a hlasovat pro vybrané komentáře mohou jen registrovaní. Prosíme, zaregistrujte se nebo se přihlašte!
Komentáře
kolovrat71
15. 03. 2019, 18:46.
Rossy
15. 03. 2019, 19:51I když to kolovrat71 už odklikl, jen tak pro zajímavost proberu jednotlivá staletí tak, jak autoři široce sapy datují a jak jsem se je dohledal já. Tedy 17.století. Klikaté zákopy zvané sapy už hloubili Švédové za třicetileté války, ale jako zákopy přibližovací při dobývání měst. Jejich spojenci Valaši vedli spíše válku partyzánskou. Po napadení protivníka se ukrývali v lesích. V knize R. Hurta je u obrázku uvedeno, že valy byly pravděpodobně vybudovány v pruských válkách na ochranu obyvatel blízké obce Slušovic. V roce 1742 bylo městečko vypáleno Prusy. Právě v té době se tam dle některých autorů měli obyvatelé ukrývat. Rok 1866 Prusko – Rakouská válka. Ta je zpracována nejpodrobněji. 16.července 1866 zaplavilo rakouské vojsko celé Vizovice. Kolony vojáků, vojenských vozů, dělostřelectva, jezdectva se táhly až k horám. V knize Boje v Čechách a na Moravě v roce 1866, která vyšla v roce 1883, se uvádí i pohyb jednotlivých jednotek které směřovaly k Vizovicím z různých směrů. Právě druhý proud sestávající ze čtyř brigád táhl přes Slušovice přímo místy kde se nalézají zákopy. Právě součástí tohoto proudu byla i setnina zákopníků.
Ještě něco k samotným zákopům. Sapy se nachází v blízkosti, dříve velmi významné, tzv. hradské cesty. Byly pravidelně klikaté v úhlu přibližně devadesáti stupňů. Možná právě proto povozy používaly cesty, jak je vidět v mapách a fotech, podél těchto zákopů. Dle pamětníků, ale vždy po sto metrech z této ůžlabiny vedl výjezd-vjezd.
Rossy
16. 03. 2019, 13:04Obraz 17.století přibližovací zákopy - sapy
https://zkm. de/media/styles/r17_1280/public/bild/2014_masp_pieter-snayers_die-belagerung-von-gravelines. jpg? itok=a-w5w1tu
Pozůstatky klikatých zákopů z roku 1747 z války o děditství Rakouska
https://screenshotscdn. firefoxusercontent.com/images/86b3aa6c-e9eb-4e70-a6de-396e9bb8d8ca. png
První světová válka. Nákres typů a použití klikatých zákopů
https://previews. agefotostock.com/previewimage/medibigoff/d8073a677c10c660f10c89fccc82ed48/ere-hisl034-ec717-h. jpg
Vietnam 1968
https://i. pinimg.com/736x/cf/4d/69/cf4d698bd08706172a282a73b917be49--american-war-american-history. jpg
Rossy
17. 03. 2019, 10:53Jen tak na okraj. Ten detektorář byl pod obrázkem uveřejněném v populárně naučném časopise v roce 1990 označen p. Krempl mladší. Ten časopis už dlouho nevychází. Měl se účastnit zajímavého projektu na kterém byl zainteresován i spisovatel faktu Miroslav Ivanov. Tento projekt odmítli zaštítit archeologové. Neměl jejich důvěru. Přišel rok 1989, nikdo už nepokračoval, projekt se zastavil a hlavní iniciátoři zemřeli.
hebel
10. 04. 2019, 13:51Hodně zajímavý!!