Železitá konkrece

12. 04. 2019 Autor: Rossy 10493× 13

Jak uvádí historik R. Hurt ve své práci, snad během třicetileté války vzniká (na popud Jana Fridricha Minkvice I. z Minkvicburku, správce a držitele lukovského panství) nedaleko lokality kde hledám, železný hamr. S tím, že surovina pro něj byla těžena v blízkém okolí. Bylo to ovšem jen do doby, než byla ruda vytěžena a železný hamr zanikl. K těžbě docházelo z povrchových odkryvů ve svazích. Vždy jsem si přál najít rudu, která se zde těžila a potvrdit místo, kde se tak dělo. Podle mne, možná už mnohem dříve než v 17.století. Ve flyšových sedimentech se daly očekávat pelosideritové konkrece nebo limonity, ale nikdy jsem na ně neměl štěstí. Posledně jsem si donesl něco, o čem jsem se domníval, že železná ruda může být. Bylo to v jednom odvalu po těžbě dokonce i s rozbitým džbánem datovaným archeologem do pozdního 16. až 18.století. Chtěl jsem se ujistit, že to, co jsem našel, železná ruda je, a tak jsem se na radu archeologa obrátil, po nezbytných měřeních a výpočtech, na odborníky v oboru geologie. Zaslal jsem jim fotografie a následná zjištění. Rozměry cca 65 mm x 55 mmx45 mm - hmotnost 220 g, hustota 3,25 g na cm-3. Zajímavostí byla reakce na neodymový magnet o průměru 48 mm. Dokázal jsem rudu pohybem magnetu rozhoupat, dokonce se i přichytila, ale přizvednout nešla. Začalo mne zajímat co se ukrývá pod vrstvou limonitu, ale protože mi bylo líto rozbít tento jediný kus, musel jsem si zajít na stejná místa pro druhý. Po jeho rozbití se jevil lom lasturovitý s charakterem povrchu jako u rozbitého porcelánu. Barva byla šedá a při určitém sklonu mírně jiskřila, což jsem se v jedné koláži pokusil ztmavením fotografie vystihnout. Nalámaný materiál do váhy pěti gramů už šel magnetem zvednout. Zaslal jsem i fotografii místa nálezu s peckami pískovce prosyceného limonitem a udal lokalitu. První, amatérský geolog, s praxí přes dvacet let u nás i v zahraničí, mi odpověděl okamžitě a při mých pochybnostech to ještě jednou zopakoval - magnetit. Druhý, profesionál, mi sdělil, že podle fotografie, i přes uvedené informace, se to špatně určuje, ale přesto by zhruba odhadoval možná na nějaký železitý kvarcit nebo konkreci s limonitovým povlakem. Tomu by prý odpovídal i slabý magnetismus.
Zajímal by mne i Váš názor.
ROSSY

Autor: Rossy

Komentáře

Přispívat do diskuze a hlasovat pro vybrané komentáře mohou jen registrovaní. Prosíme, zaregistrujte se nebo se přihlašte!

kolovrat71

12. 04. 2019, 17:44

hebel

12. 04. 2019, 18:21

Jako vždy precizní! V tomhle by ti poradil Cílek, kdyby sem chodil.

Rossy

12. 04. 2019, 18:43

Oslovený odborník, geolog z přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně, ještě na mou otázku, jestli se tento typ rudy používal k výrobě železa odpověděl, že i ve středověku to byla regulérní, snadno dobyvatelná, železná ruda.

Kahánek

12. 04. 2019, 21:06

Rossy, také bych v tom viděl limonitovou konkreci. Starci ho spracovávali, železa je v konkrecích velmi pomálu, ale i tak z toho dokázali Fe dostat. Kvalita a výtěžnost Fe byla sice mizerná, ale na mnoha místech byli rádi i za to. Je to hezký nález a doklad o práci našich předků.

Rossy

12. 04. 2019, 22:00

To: Kahánek. No, ona ta vydatnos železných rud, které se zpracovávaly byla někdy jen 12 -16, ale i 4% Fe. Jak mi napsal geolog, rudní polohy byly z dnešního pohledu velmi málo vydatné a práce měla tehdy úplně jinou hodnotu než dnes.

Zilvar z chudobince

13. 04. 2019, 07:36

U nás jsem v lese našel pícky na tavení železa. Poblíž hroty z kuší a podkovy asi tak 11 století. Ale i železná sekyrka. Údajně se tu těžilo už za keltů. Jinak v okolí se těžilo až do 60 let našeho století.

mr.casnik

16. 04. 2019, 23:41

Ono je limonit vlastně směsí oxidů a hydroxidů železa s proměnlivým obsahem kovu. Tak jako můžou ušlechtilejší rudy degradovat na limonit, může i limonit rekrystalizovat na ušlechtilejší rudy. jednou jsem v křemenné žíle našel pseudomorfózu limonitu po pyritu a k mému nemalému překvapení byla taky magnetická. To mi nedalo ji nerozbít a v centru přecházela hnědá barva do černé s náznaky krystalizace, kteréžto úlomky skákaly na magnet velice ochotně a to ani nebyl Nd. U jiných vzorků ze stejné lokality jsem tento jev nezaznamenal, tudíž musel vzniknout za specifických podmínek. Jak níže píše Rossy někdy se zpracovávaly i železné okry s výraznou příměsí jílovité složky a nízkým obsahem kovu...

Rossy

17. 04. 2019, 08:59

To: mr. casnik. No, pro mne by bylo takovou metou, kdyby se někdy v budoucnu podařilo prokázat, že železné nálezy púchovské kultury z této lokality byly vyrobeny z železa této rudy.

mr.casnik

17. 04. 2019, 09:40

To by asi chtělo několik vzorků na mikrosondu, několik artefaktů na metalografii a někoho kdo to v rámci výzkumu cvakne. Do jaké míry by to bylo průkazné netuším...

Rossy

17. 04. 2019, 15:14

No, byl jsem loni na podzim u hradu v Malenovicích, kde archeologové prováděli pokusnou tavbu železa. To je ta poslední koláž v mém příspěvku. Rudu si dovezli odjinud a jak jsem se bavil s archeoložkou, určitě by si přáli tavit místní rudu. I kyž se našly raně středověké úpravny rud v blízkém okolí mého nálezu, těžba zatím nikde prokázána nebyla. Já mám nějaké strusky, vypálenou mazanici a jeden kus surového železa jsem si už k rozboru dával a zde ho presentoval.
http://www.detektorweb.cz/index.4me?s=show&i=43147&mm=1&vd=2
Snad pro začátek by stačilo dost rudy k tavbě.

Přispívat do diskuze a hlasovat pro vybrané komentáře mohou jen registrovaní. Prosíme, zaregistrujte se nebo se přihlašte!

	Zákop
	Stříbrná neděle
	Známka
	Bílokarpatské minobraní
	Šavle SS Rotfrei - originál?

	Zákop
	Sekerka s křidélky
	Známka
	Šavle SS Rotfrei - originál?
	Prosba o určení nálezu