Železomanganové konkrece II

Ahoj Rossy, opět zajímavé, díky za příspěvek. Jinak bych Ti se vší skromností poradil nespojovat zánik Velké Moravy s hutnickými problémy (obsah Mn) na ložisku železných rud. Lokalit se železem je po celé republice stovky, ne-li tisíce. Kdyby byla Velká Morava závislá jen na železe z pelosideritových konkrecí z jednoho místa, tak by to nebyla Velká Morava, ale Malá Morava s obyvateli kterým to tak úplně nemyslí.

To:perunit. Tak jsem to nemyslel. Byla to opravdu jen reakce na článeček který jsem objevil a na to, že mnohá ložiska železných rud mohla být využívána i dříve. Ukončení těžby mohlo souviset nejenom z vydatností ložiska, ale i s postupujícím se snižováním kvality rudy. Pro zajímavost ještě jednou ten článeček a všimněte si ten nadpis je s otazníkem.

Konec Velké Moravy urychlil mangan?

Při terénním průzkumu ložisek železné rudy na Babím Lomu s archeology AÚ AV a MTM Brno nás překvapilo množství zanechané rudy. Proč byla vyčištěná a roztlučená ruda a zanechána na místě? Soudili jsme na válečné boje, ale archeologické výzkumy Nechvalína i stražovického mohylníku ukazují na poměrně klidné přežívání zdejší komunity až do 11. století. Dr. Jiří Merta, odborník na archeologii železa, našel zřejmě možné vysvětlení. Při pravidelných rekonstrukcích taveb používají ukrajinskou rudu, protože na Moravě již žádná není. Proto zajásal při pohledu na velké množství železné rudy. Když ji však použili k tavbě, nedala použitelný výtěžek. Železo vždy doprovází mangan. Obsah manganu v konkrecích stále hlouběji těžených vrstev postupně zřejmě stoupal. Mangan má o 200 °C nižší teplotu tavení než ocel. Výsledkem byla tavba s vysokým podílem manganu. Nebylo možné ji kovat ani kalit, byla křehká, nedržela ostří. Kvalitní železná ruda byla vytěžena, horníci dobývali již jen nekvalitní surovinu. Hutníci v Ratíškovicích a Rohatci se dostali do problémů, které neuměli vysvětlit. Vždyť na pohled se tato ruda nelišila od kvalitní. Pokoušeli se zřejmě hledat náhradu v méně kvalitních krevelech jílových vrstev. Výrobu začaly tehdy také nové železářské provozy v okolí Blanska a hlavně ve Slezsku. Těžké boje Přemyslovců s polskými panovníky o Slezsko se přisuzují boji o zdroje železa zřejmě plným právem. Velká Morava zoufale bojovala o své přežití. Ke všem nepříznivým okolnostem se však přidala i krutá příroda. Neměli k obraně dostatek železa.

No, v tom článku se to sice týká konkretního lomu, ale Slované měli celkem problémy s místní kvalitní rudou a následně i technologií výroby zbraní. V určité době vyhlásili například Frankové embargo na vývoz mečů Slovanům aby je vojensky oslabili.

Ahoj Rossy, já vím, žes to tak nemyslel, jen diskutuješ to téma. Článek co uvádíš bohužel spojuje věci na základě spekulací "nekvalitní ruda - málo železa - nebylo železo na zbraně" Jenže v článku je o rudě z Ukrajiny, z Moravy a Francké říše. Co bohatá ložiska v Čechách, na severní Moravě, atd. No nic, každý si může napsat a opublikovat kde co, tak proč i pisatel článku by si nemohl napsat svoje - asi místní patriot co Velkou Moravu vnímá asi jako nějakou velmoc s kompletní surovinovou základnou :-)

To: perunit. Zdravím. Mě se ten článek zdál zajímavý pro ten mangan v rudě a a také proto, že je to spojeno se jménem Dr. Jiří Merta.
Celý článek je v tomto časopise https://1url.cz/pKqLD
Ovšem na Tvé upozornění jsem si dohledal autora, který za tím stojí.
Je to jen část z publikace či knížky s názvem Velehrad hledejtev propasti Nákla od autora Jana Galatíka No, tak jsem si dohledal něco o tom autorovi a.............
http://www.e-stredovek.cz/view.php? cisloclanku=2012120002
Máš pravdu.

Ahoj Rossy, tak jsem přečetl pojednání o onom autorovi a pochopil... chudák si podle reakcí může ušít z ostudy kabát. Někdy je dobrý si říct nejenom jak by se to dělat mělo (Tvůj přístup), ale i jak by se to dělat nemělo (pohádkář Galtík). Zdar a sílu

Jen tak pro zajímavost, když už jsem vložil i příspěvek o křesací ocílce Krymských Tatarů nalezenou v lokalitě s pozůstatky po těžbě pelosideritů. . Jen upřesnění - Krymští Tataři napadli jihovýchodní Moravu společně s Turky-Osmany.
Je zajímavé, že tyto dvě níže uvedené informace nám možná mohou upřesnit, kdy zhruba železný hamr vznikl a, jestli to dobře chápu, kdy pracoval. To nevylučuje, že se tam mohlo těžit dřív i později v jiných místech pro jiné zpracovatele. Cituji......................

Jak uvádí historik R. Hurt..... , snad během třicetileté války tu vzniká na popud Jana Fridricha Minkvice I. z Minkvicburku, správce a držitele lukovského panství železný hamr s tím, že surovina pro něj byla těžena v blízkém okolí.

Jak uvádí - Jindřich Chylík – hospodářský historik Moravy a Slezska...... Na panství lukovském pracoval železářský hamr před vpádem Turků v roce 1663

V článku vydaném roku 1949 cituje historik J. Chylík listinu, kde majitel lukovského panství Bedřich Minkvic oznamuje Moravskému guberniu, že železné doly a hutě byly tu pro tatarský vpád roku 1663 zastaveny.

Odkazy na dvě odborné práce o jedné experimentální tavbě, kde byla použita železná ruda
z bývalého ložiska pelosideritů ze Strážovic u Kyjova.
První práce byla publikována v roce 2020.
http://bullmineral.cz/paper/download/233/fulltext
Druhá práce byla publikována na jaře 2021.
http://bullmineral.cz/paper/download/277/fulltext

Fe-Mn konkrece III - experimentální tavba
https://www.detektorweb.info/index.4me?s=show&lang=1&i=74212&mm=2&xb=2&vd=1

Pražení železné rudy - animace
https://www.youtube.com/watch? v=35RuRN61Fao
Vznik pelosideritu - animace
https://www.youtube.com/watch? v=Ew2y1Kr4ygw