Zeměbranecký pěší pluk č. 30

Zdar všichni, tak se mi poštěstilo zase po dlouhé době na chvilku někam vyrazit z toho věčnýho pracovního koloběhu at už v práci a nebo doma, ale to asi všichni moc dobře znáte. Bylo celkem hezky, ale nikam daleko se mi moc nechtělo a tak nedaleké políčko za barákem, které dříve celkem slušně dávalo to jistí. Sedám tedy do mého přibližovadla u vyrážím na místo. Po příjezdu zjišťuji, že na poli je ještě nesklizená kukuřice, takže zklamání a otázka co teď? Nedalo mi to a rozhodl jsem se pole objet kolem lesa. Někdy na druhé půlce bývala jiná sadba. Zajížďka asi 3km, ale to mi zas tak moc nevadí a navíc je tam lepší místo pro parkování. Přijíždím k místu a hurá. Sklizeno a pooráno, takže ideální podmínky pro polní relax. Hurá tedy do terénu. Přiznám se, že zrovna do této části pole jsem ještě nikdy nedošel, a tak jsem byl zvědavý co mi padne pod cívečku. Zhruba po hodince brouzdání oranicí, pár mincích a trochou bordelu mi na lopatě přistál tento odznáček. Říkám si, (no vida! ) ale přitom jsem neměl ani páru o co jde. Zkratky Německé, listí okolo taky podobné odznakům! No uvidíme co vyzradí Google. Tak dávám do sáčku a ještě asi půl hodky šmejdím než to zabalím a jedu k domovu. Po příjezdu usedám k netu a pátrám. Už po zadání zkratek je vyhráno. Je to RU čepicový odznak třicátého zeměbranného pěšího pluku. Takže radost z úlovku posílila a stejně tak zvědavost a představy co tam třeba zase padne příště. No a teď něco málo co jsem vypátral k tomuhle fešákovy.

Peší pluk Landwehru č. 30 (LIR 30)
K. K. Landwehr-Infanterieregiment Hohenmauth Nr. 30 (Založený v roce 1898)
Mírová dislokace pluku v roku 1914:
velitelství pluku a I, II. a III. prapor: Hohenmauth nadřazené útvary: 51. peší brigáda Landwehru 26. peší divíze Landwehru (IX. armádní zbor)
Stav pluku v auguste 1914: velitel - Oberst Rudolf Kasel národnostní zložení: 68% Česi, 28% Sudetští Němci, 4% ostatní doplňovací obvod: Hohenmauth a Koniggratz (v současnosti Vysoké Mýto a Hradec Králové v České republice)
Zařazení pluku v auguste 1914:
LIR 30 v seskupení 51. peší brigády Landwehru 26. peší divíze Landwehru (IX. armádny zbor) – pluk určený pro frontu v Haliči proti Rusku
No a ještě něco málo jak to se všemi všechno začalo. Landwehr Infanterie Regiment Nr. 1 - 37 • stříbrné knoflíky s arabskými čísly 1 - 37 • knoflíky s číslem jednotky nosilo mužstvo na náramenících blůzy (Waffenrock), důstojníci měli blůzu bez nárameníků a číslo jednotky se nacházelo na knoflících k zapínání.

Pro vytvoření pluků, bylo nejdříve nutno udělat několik důležitých kroků. Tím prvním bylo zřízení domobrany (k. k. Landsturm), k čemuž došlo v roce 1886 (i když se zpočátku jednalo pouze o materiálovou a evidenční agendu).
Následoval krok druhý, kdy tato nová složka převzala úkoly v průběžném cvičení osob, které z jakýchkoliv důvodů nebyly zařazeny k prezenční službě v žádné složce branné moci.
Vývoj pokračoval třetím krokem, kdy se začala - hlavně pro pány z generálního štábu - rýsovat velmi lákavá možnost využít vzniklé zeměbranecké prapory jako pravidelnou lehkou pěchotu.
Následovalo prodloužení prezenční služby na 12 měsíců, což se stalo úpravou branného zákona v roce 1889 (později byla prodloužena, shodně s armádní pěchotou až na 24 měsíců).
Zároveň také byla pro zeměbranu zřízena náhradní záloha, v které do ní zařazení odvedenci vykonávali prezenční službu v délce původních osmi týdnů.
Předlitavská zeměbrana byla rozdělena do 39 doplňovacích odvodů a začala (stejně jako společná armáda) dostávat pravidelný kontingent branců 10.000 mužů ročně, schvalovaný Říšským sněmem na 10 let – tzv. decentát (netýkalo se Tyrol a Vorarlberska, kde platil jiný status).
Tento stav platil až do roku 1912, kdy byl, další úpravou zákona počet branců značně navýšen. A teprve až po těchto krocích, tedy na jaře roku 1889, bylo možno začít podnikat kroky k začlenění praporů do plukovní organizace.
První zmínky o plukovní organizaci předlitavské zeměbrany, začaly pronikat na veřejnost na jaře roku 1889 ve formě novinových článků, které také později podrobně a zcela legálně rozkryly celou novou plukovní organizaci. Celkem bylo v Předlitavsku postaveno 23 zeměbraneckých pěších pluků, které fungovaly jako taktický stupeň.
Prapory v nich zařazené, si totiž udržely své číslování a ekonomickou nezávislost, stejně jako své vazby na magistráty mírových posádek.

Jednotlivé prapory si zachovaly i svou evidenci zeměbranců a domobranců, v organizačním schématu nově vytvořených pluků však chyběl náhradní prapor. Nově vzniklé plukovní štáby měly v době míru pouze kontrolní a sjednocující funkci a do mírového života zeměbraneckých garnizon zasahovaly jen minimálně.
Od října 1898 pak začala probíhat jeho rozsáhlá reorganizace, která byla ukončena k 1. říjnu 1899. Teprve po postavení zeměbraneckých pluků mohly vznikat vyšší taktické stupně velení – zeměbranecké brigády a divize.
Tak do snad jste si početli a kápli na něco nového jako já, tak hodně zdaru všem a pěkný nálezy!!!