Zničený tank

Konec války byl na spadnutí a zdánlivě nekonečný had ustupující německé armády se plížil klikatou cestou malé vesnice. Trvalo to celý den a noc, než se druhého dne dopoledne rozšířila zpráva, že ústupovou cestu přehradili Rusové. Propukl zmatek. Celá ta masa lidí a techniky udělala čelem vzad a v panice se hrnula zpět. Úzká obecní cesta se brzy ucpala a tak si každý hledal vlastní cestu přes pole, nebo zahrady. V nastalém zmatku na poli nedaleko vesnice zapadl jeden z ustupujících tanků, který jeho osádka záhy opustila. Nedlouho po odchodu vojáků se vesničané seběhli k opuštěnému tanku. V tu chvíli na obzoru zastavil opožděný náklaďák plný německých vojáků. Velitel vozu tank chvíli pozoroval dalekohledem a pak vydal rozkaz jednomu z vojáků. Mezi tím se vesničané v tušení, že to nedopadne dobře, rozutekli po okolí. Vybraný voják vzal pancéřovou pěst a ze vzdálenosti asi 100 m na tank vypálil. Zásahem pěsti se tank roztrhl a začal hořet. Vybuchující munice začala tank trhat na kusy, které létaly až do vesnice.
Takto mi celou událost popisoval pán, kterému v té době bylo 8 let. Vypravil jsem se do těch míst na průzkum a toto je výsledek pátrání. Pár článků pásu, kusy pancířů a vrtule chladiče. Podle jednoho z pancířů to vypadá na Sd. Kfz. 165 Hummel.
S tou vrtulí, která se našla asi 200 m od vraku, si nejsem jistý, protože jsem zatím nesehnal podklady pro její identifikaci. Podle materiálu, tvaru lopatek a kódu výrobce ETN by měla být německá a tak doufám, že pochází z onoho zničeného tanku.
Hledání zdar a technice zvlášť přeje
Vana