Znovuzrozená Beta Minor se poprvé vznesla před veřejností

Uvedení „staro-nového“ letounu Be-50 Beta Minor do provozu je významným okamžikem pro české letectví. První oficiální let stroje, který po dvě desetiletí vznikal v Leteckém muzeu Kbely pod vedením Jana Klabana a nyní je součástí sbírek VHÚ, se odehrál 19. června 2015 na letišti v Mladé Boleslavi, u Leteckého muzea Metoděje Vlacha.

Letouny Beneš-Mráz Beta Be-50 Minor stály na počátku jedné z úspěšných řad strojů předválečné československé firmy Beneš – Mráz ve východočeské Chocni. Mezi roky 1936-1939 bylo vyrobeno celkem 43 letounů. Po osmdesáti letech od vzletu prvního prototypu (1935) se 19. června 2015, na mladoboleslavském letišti u Leteckého muzea Metoděje Vlacha, vznesl nový letoun Be-50, a to s výrobním pořadovým číslem 44. Tento letoun byl stavěn po více než dvacet let v rámci Vojenského historického ústavu Praha, v Leteckém muzeu Kbely jako létající historický exponát. Práce probíhaly pod vedením restaurátora letadel Jana Klabana a četného okruhu jeho přátel, odborníků a za přispění mnoha firem. Letadlo bylo stavěno podle původních plánů získaných z choceňské firmy a dle dobových technologií; nejde tedy o repliku historického letadla, ale další kus z kdysi již ukončené série. Oficiální uvedení letadla do letového provozu znamenalo skutečně významnou chvíli jak pro Vojenský historický ústav Praha, do jehož sbírek Be-50 náleží, tak pro všechny letecké odborníky a nadšence. Ředitel VHÚ, plukovník Aleš Knížek v úvodním projevu na celé akci zmínil onu dlouho cestu, která vedla od původní myšlenky až k její realizaci a ocenil úlohu, kterou Jan Klaban v celém procesu sehrál. Vedle díků ze strany VHÚ se Janu Klabanovi také dostalo zaslouženého a dlouhého potlesku vestoje od všech přítomných. Jan Klaban, jenž po více než dvacet let stavěl letoun Be-50


Poděkování za pomoc při celé akci míří také k Leteckému muzeu Metoděje Vlacha, Úřadu pro civilní letectví, Řízení letového provozu České republiky a společnosti Air Service Pilot Klub Strunkovice, která nyní tento stroj ze sbírek VHÚ provozuje. Ředitel VHÚ Aleš Knížek křtí letoun Be-50


Po křtu letadla už následoval okamžik, na který se všichni přítomní asi nejvíce těšili: první oficiální vzlet letadla Beneš-Mráz Be-50 Beta Minor. Do kokpitu tohoto dvoumístného dolnoplošníku usedli pilot Jaroslav Krištof a Bohumil Rosička. Motor zprvu nechtěl naskočit, ale po několika pokusech se nahození zdařilo a letadlo narolovalo na startovací dráhu. Vzlet byl plynulý a bez obtíží a letoun pak několikrát přeletěl nad zraky přítomných diváků, aby posléze bezpečně dosedl opět na zem. Cesta započatá už koncem osmdesátých let 20. století tak byla nakonec korunována skutečným úspěchem. Stará a zároveň nová Beta Minor se vydala na svoji pouť.
Z HISTORIE LETOUNU

Na jaře 1935 založili inženýři Pavel Beneš a Jaroslav Mráz letecký podnik v Chocni, v němž zahájili vývoj a výrobu letadel pro moderní letecký výcvik a turistiku. Ing. Pavel Beneš byl v té době již uznávaným leteckým konstruktérem, pracoval např. pro firmu Avia. Druhým z prototypů, které v Chocni vznikly, byl dvojmístný celodřevěný letoun Benešovy konstrukce Be-50 Beta Minor, s československým řadovým vzduchem chlazeným čtyřválcem Walter Minor 4 o výkonu 90 koní. Šlo o dvoumístný letoun dolnoplošné konstrukce, místo pro pilota a dalšího letce bylo odkryté.

Dne 31. srpna 1935 letadlo zalétal pilot Josef Koukal a neshledal na něm a jeho vlastnostech žádné významnější nedostatky. Na délku měřil 7,85 metru, rozpětí křídel bylo 12,16 metrů. Vážil 460 kilogramů a byl schopen doletět do vzdálenosti 750 kilometrů. Maximální rychlost stroje byla 195 kilometrů v hodině.

V březnu 1936 předala choceňská továrna aeroklubům první letouny, které objednalo Ministerstvo veřejných prací. Celkem jich pak továrna dodala více než čtyřicet. Velmi oblíbené stroje se využívaly k výcviku, letecké turistice a dokonce i k akrobacii. Účastnily se i leteckých soutěží doma i v zahraničí, např. populárních etapových letů.

Poslední, 43. sériově vyrobená Be-50 byla zalétána 19. května 1939, tedy již v době protektorátu. Všechny Bety byly zabaveny, část předána Slovenskému štátu, ostatní převzala Luftwaffe. Žádný z původních letounů se přitom nezachoval do dnešní doby.

Na letouny Be-50 navazovala i úspěšná řada Be-51 vyráběná od roku 1937. Šlo o turistický dolnoplošník, který měl krytou kabinu pro dva letce.


NOVÁ A ZÁROVEŇ PŮVODNÍ BETA

Když koncem osmdesátých let minulého století uvažovali pracovníci kbelského leteckého muzea o stavbě létajícího historického letounu, padla volba právě na Be-50. Dal se použít spolehlivý motor Walter Minor 4-III o výkonu 105 k (77 kW) a byly k dispozici téměř všechny tovární výkresy, které byly zapůjčeny z výrobního závodu v Chocni. Za myšlenkou postavit a hlavně znovu dostat do vzduchu tento stroj stojí zejména pilot, letecký nadšenec a restaurátor Jan Klaban.

Nynější „Beta“ tedy není běžnou replikou původního stroje, ale jde o 44. postavený exemplář typu Be-50 Beta Minor, navazující na stroje vyrobené firmou Beneš – Mráz do roku 1939.

Práce na stavbě zahájil Jan Klaban v dílnách Leteckého muzea Kbely patřícího pod Vojenský historický ústav Praha v první půlce devadesátých let. Od počátku byly díly Be-50 vyráběny prakticky stejnou technologií jakou používala bývalá choceňská továrna. Výroba kovových částí byla prováděna převážně v leteckých podnicích, dřevěná konstrukce vznikala v kbelském muzeu. Dřevěných dílů se muselo vyrobit více než 5 500, např. pro jednu polovinu křídla jich bylo třeba přes 1700. Pro trup přes 800, pro ocasní plochy cca 400. Použitým materiálem je „letecký“ smrk, částečně borovice, překližky jsou z buku a břízy. Se stavbou nezištně pomáhalo Janu Klabanovi mnoho aviatických přátel i firem, bez nichž by se letoun těžko dočkal dokončení.

Trup byl z větší části dokončen v roce 2007; oproti původnímu modelu je dnes vybaven povinnou radiostanicí, odpovídačem a nouzovým vysílačem polohy. Motor Walter Minor 4-III poprvé běžel v září 2011. Veřejnosti byla Beta, ještě jako statický exponát, poprvé předvedena při zahájení sezóny Leteckého muzea Kbely v dubnu 2013.

V roce 2014 byl letoun zapůjčen z Vojenského historického ústavu Praha provozovateli, kterým je Air Service Pilot Klub Strunkovice o. s. , za účelem jeho uvedení do letového provozu. Nedlouho poté jej pracovníci VHÚ přemístili po zemi do Leteckého muzea Metoděje Vlacha v Mladé Boleslavi k vystavení v nové expozici. Tam byl definitivně zkompletován a čekal na oficiální zálet.

Po dohodě s Úřadem pro civilní letectví o zapsání do Leteckého rejstříku pod historickou imatrikulací OK-EAA a vystavení potřebných dokladů se záletu ujal Jiří Unzeitig, uznávaný zkušební pilot. Beta letěla poprvé 22. května 2015, poté pokračoval ověřovací zalétávací program s konstatováním, že stroj nemá prakticky žádné negativní vlastnosti.

Slavnostní křest letounu Be-50 Beta Minor, patřícího do sbírek Vojenského historického ústavu Praha, a jeho první oficiální let, se uskutečnil dne 19. června 2015 na mladoboleslavském letišti, u budovy letos nově otevřeného Leteckého muzea Metoděje Vlacha. Zde bude také letoun umístěn.
VHÚ-RED