Zvonce a vliv hnoje na životní úroveň
Nedávno se objevil na diskusním fóru Detektorwebu dotaz, co se dá najít v místech bývalého ovčína /salaše. / Ten, který jsem procházel já, je uváděn v dokumentech z roku 1671. V té době bylo salašnictví vrchností podporováno a zakládány přímo panské salaše. Možná nejsem dost všímavý, ale v prezentacích se zde často neobjevují kované plechové zvířecí zvonce, i když je určitě nacházíte.Předkládám na ukázku jeden kravský a jeden ovčí zvonec. Jejich tvar se po staletí neměnil. A proč v prostorách ovčína i kravský zvonek? Alespoň v našem kraji nebylo obvyklé až do začátku 19.století, aby lidé chovali hovězí dobytek ve větší míře, mimo tažných zvířat, doma. Šlo o zvyk ještě z doby předbělohorské. Za určitých podmínek ho umísťovali celoročně do těchto salaší. Mělo to ovšem svoje stinné stránky. Nedostatečná produkce hnoje pro hnojení polí a tím nízké výnosy. Dobytek se pásl volně v bukových lesích a na pastvinách. Teprve v počátcích 19. století, kdy se dobytek začíná ve větší míře odchovávat doma v chlévě, zvýšily se výnosy obilovin natolik, že vnikaly přebytky, které se daly zpeněžit. Tím se začala zvyšovat životní úroveň prostých lidí. ROSSY
Přispívat do diskuze a hlasovat pro vybrané komentáře mohou jen registrovaní. Prosíme, zaregistrujte se nebo se přihlašte!
Komentáře
Rossy
02. 05. 2011, 15:29Při úmrtí jednoho starousedlíka v roce 1737 bylo uvedeno ve výčtu majetku 45 kusů hovězího dobytka umístěného různě po salaších a pasekách. Přitom v té době průměrné výnosy nebyly sto pokrýt spotřebu domácnosti. A náklady na osivo byla běžná dlužná částka. Z hovězího dobytka který byl takto umístěn se jednalo převážně o voly neboť ti byli dobrým obchodním artiklem. V té době byl totiž vůl nejoblíbenějším tažným zvířetem. Bylo by zajímavé zjistit cenové relace nákladů na odchov, cenu za prodej zvířat a náklady na nákup obilovin.
Fieldmaster
02. 05. 2011, 17:57Zajímavé
mjrskvara
02. 05. 2011, 19:33Ahoj rossy tak sem trochu zabádal v literatuře a zjistil jsem kolik stojí kráva já vím nejni to sice vůl ale tak alespoň přibližně v roce 1738 stála kravka 8-10zlatých a 1 korec pšenice stál 2 zlaté 18krejcarů průměrný denní plat byl v té době 10 krejcarů záleží ale na druhu práce třeba nádeník má jen 2krejcary a třeba zednický mistr 24 krejcarů toť vše kdyby si chtěl ještě nějaké info nebo kdokoli o cenách atd. tak se ozvěte čau tom mejl pod obálkou
mjrskvara
02. 05. 2011, 19:36jo a zapoměl jsem že 1korec je cca 93,6 litrů obilí
mjrskvara
02. 05. 2011, 19:37jo a zapoměl jsem že 1korec je cca 93,6 litrů obilí
mjrskvara
02. 05. 2011, 19:37jo a zapoměl jsem že 1korec je cca 93,6 litrů obilí
Rossy
02. 05. 2011, 21:39To:mjrskvara. Díky.
Rossy
02. 05. 2011, 22:02Tak jsemtrochu zapátral a například v druhé polovině 18.století vyšel chov páru volů sedláka na 60 zlatých ročně. Z toho bylo 52 zlatých na píci a 8 zlatých na pacholka který se o ně staral.
Rossy
02. 05. 2011, 22:06Chyba. Vpolovině 19.století.
Rossy
02. 05. 2011, 22:12Pár volů stál v roce 1770 30 zlatých.
klarkon
03. 05. 2011, 00:31No a dneska nás vyjde pár volů ve vládě na miliardy a to nemluvím o těch "pacholcích"v parlamentu.
Rossy
03. 05. 2011, 05:43To:klarkon.
sosna
13. 05. 2011, 19:17klarkon
a BÁRTA je upocenej jak stolní tenista po hodině mače nebo já po krpálu s detíkem.
Rossy
17. 07. 2011, 13:39Je zajímavé si tento můj příspěvek dát do kontextu s dnešními Otázkami V, Moravce. Už tu po pár stoletích zase řeší otázku nedostatku hovězího dobytka a tím pádem nedostatek hnoje s širším dopadem pro přírodu z důvodu neosazování ploch pícninami pro ta chybějící zvířata a tím pádem i častější eroze. Jsme asi nepoučitelní.