Zvonek s 5kou dodatek a Napoleon III.

Zapoj strýčka Googla, jak jednoduché . http://colnect.com/cs/coins/list/country/1208-Francie/series/72661-1852~1870_-_Napoleon_III

podobnej zvonek mám též, jinak paráda

Kolegové, měřte své velikosti, udejte svá čísla......
To se nedá, mě to hned napadlo jak za mlada.
Č 3- velikost 6,3 cm
Tady se asi ničeho nedopídíme. Sháněl jsem mamině jeden hmoždíř na doplnění řady. Má je od 12 cm do 3,5 cm. Na A lidi uváděj velikost s tím číslem. Na velikost v cm jsem se musel dotazovat. Tady žádné pravidlo neplatí. Stejné číslo- různé cm. Může to být dáno výrobcem. Tady určitě žádný monopol nebyl
Tak to vidím podobně i u těch zvonečků
Neprubnem to testování v tónině?

Já to jednou testoval(hraju na kytaru), ta 5 bude ladit v Géčku-vsaď se. .

Pánové, co se týká té 5-ky. Neříkám, že nejde o velikost, nebo tóninu, ale možná by stálo za to zvonek zvážit a vyzkoušet jestli nejde o 5-ti násobek nějaké staré jednotky hmotnosti. Pokud ne, tak aspoň zjistíte, že to tak není...

ten zvonek jsem už někdy vyděl, ale nevím jestli tady mincičky pěkné

No, ona v tom může být záludnost různých výrobců. Prohlábl jsem na stole poznámky, protože jsem se o to kdysi pokoušel z dat která lze nalézt na internetu. Jedná se o takové zvonky, které byly nabízeny pod číslem velikosti a byl u nich rozměr. /nevím jak je měřena výška/
3... 63x63
7... 80x83
10... 110x100
14... 126x160
Pak jsem si uvědomil, že se jedná o různé typy zvonků.
Jen ještě upozorním na jednu věc kterou jsem zde myslím zmiňoval. Ve Švýcarsku v současné době, z důvodu hlučnosti, jsou zakázány zvonky od velikostního čísla 8.Tedy ne od určitého tónu ale velikosti. Tak nevím. Určitě by bylo zajímavé ty velikosti vědět, ale mělo by jít, podle mne, o stejného výrobce, nebo stejné typy zvonků.

Rossy-tak mi to nedalo a prohrábl jsem harampádí a v něm zvonky. Tak např. č. 6 nebo č9.(záleží jak se podíváš)=55x45,takže je ještě menší než tento kolegovo s č. 5.Kdysi jsem je zkoušel ladičkou a fakt č. 5 ladil na G. Jinak ten s č. 6 je tady poslední foto dole, první uprostřed. Anebo je to všechno jinak..! http://www.detektorweb.cz/index.4me?s=show&i=15876&mm=1&vd=1

To:romale. V žádném případě si nedělám patent na ruzum a rád bych se dozvěděl jak to opravdu je. Když se podíváš na ty rozměry které jsem uvedl, tak by se mi tam už asi rozměrově nevešla 4 a 5.To už neberu v úvahu, že je 3 rozměrově větší/to číslo uvedl i honda 2/ než tvá 6./
Ale jak jsem uvedl i mnou nalezené rozměry se týkaly odlišně tvarovaných zvonků. /Ten tvar má navíc-mimo materiál- asi na tón také vliv/. To znamená, že se mohlo jednat o různé výrobce z jiným velikostním značením. /A je docela možné i jiným tónovým značením/Také by mne zajímalo, jestli jinak číselně značené typově stejné zvonky mají také jiné tóny.
Zaráží mne také, že se dnes uvádí u těchto pasteveckých zvonků jako rozlišení velikostní číslo a ne tónové.
Prostě nevím

O tom, že byly pastevecké zvonce laděny jsem se dočetl v jedné odborné práci, ale týkalo se to, podle této práce, pouze zvonců plechových. Cituji...
Jsou známy zvonce plechové, lité, dřevěné či vypalované z hlíny. Plechové ovčí zvonce bývaly laděné na určitý tón a  pastýři si je pak vybírali tak, aby dohromady pěkně souzněly. Zvonce se dávaly vůdcům stáda nebo nepokojným zvířatům. Stádo ovcí je klidnější, když má několik ovcí zvonce sladěny neboť zvuk zvonců vytváří síť vztahů.

Ty zvonce se nedaly na určitý tón přímo vyrobit, ale zvláštním způsobem se na daný tón dolaďovaly.

No dát dokupy jedničku, trojku a pětku-tak zní na pastvině krásný akord v terciích. Je to těžký Rossy se něčeho dopátrat po 200-300 letech. Mě ty čísla prostě na velikost nevychází ani náhodou a to mi těch zvonků prošlo pod cívkou už řada, jakýkoliv zvonek má jakékoliv číslo-takže guláš. Jediné co by mohlo vnést řád mezi ty odlitky, je právě ladění. No uvidíme, třeba je tu nějaký badatel-mistr zvonař. Dík za pokec-pozdrav ze západu R.

http://www.treasurenet.com/forums/what/149837-brass-bell-2-a. html
http://www.treasurenet.com/forums/attachments/what/342991d1332408761-brass-bell-2-bell-002.jpg
Na zahraničních detektorářských fórech to očíslování zvonků řeší také.

A toto je asi to poslední, co mohu k tématu zvonků doplnit.
Je to vyjádření kovolitce z Kostelce nad Orlicí, pana Jana Šedy, který právě vyrábí tyto malé, typově stejné zvonky. Cituji:
Čím je stěna zvonku tenčí, tím je zvuk hlubší. Zkrátka, co kus, to originál.
O zvuku rozhoduje i velikost srdíčka. Pravda je, že se takto malé zvonky nedají odlít s dopředu stanoveným tónem, takže například při výrobě zvonkoher se musí vybírat z velkého množství. Ke zvonku jeho zvuk neoddělitelně patří a asi žádný nevydává totožný zvuk. Každý zvoní jinak. Je to složením materiálu, tvarem, velikostí i jeho opracováním.

Po tom, co jsem zde uvedl, se musím přiklonit k názoru, že jednotlivá čísla na zvoncích značí pouze velikost z velikostní řady zvonků různých výrobců, která s vlasním tónem nemají nic společného a shoda je jen náhodná.
konec

Asi máš recht, problém je tedy v tom, že zvonky musí být v identické výrobní řadě(sérii), pak mají čísla značit jejich velikost. Protože nacházíme zvonky od různých výrobců a různých sérií, nikdy to odpovídat nebude(viz. můj 6. a kolegovo 5.)Jinak krásná detektivní práce-měl bych pro Tebe další případ, jukni na to Honza se stím trápil. http://kriminalistika.eu/muzeumzla/vranska/vranska. html

To:romale.

Tak zvonek se dá vyrobit s určitým tónem. Proto máme zvonaře a tajemství zvonu si zvonaři předávají z generace na generaci. Šeda asi o zvonech moc neví... nebo si ho málo poslouchal Rossy. Zajisté hraje roli žebro zvonu a jeho hmota čili velikost. Materiál je nejlepší cínový bronz v podílu 22 cín zbytek Cu. Myslím že není od věci zjistit informace od člověka odborníka nej zvonaře v ČR, Pana Manouška.

To:VitMar. Ale ano. Pokud hovoříš o zvonech velkých a zvonech ze zvonoviny. Ale materiál těchto zvonků se zvonovině ani zdaleka nepřiblížil. A i velké zvony se musí mnohdy také doladit ubráním materiálu. Také si myslím, že tyto pastevecké zvonky neprodukovali, jako ani dnes neprodukují, mistři zvonaři. Jen by mne zajímalo, jestli tím co jsi napsal tvrdíš, že ta čísla znamenají ladění, nebo tón. A o co své tvrzení opíráš.

Dokonce v německy mluvících zemích, jak jsem se dočetl, existuje rčení, "být překvapený jako zvonař", a týká se to právě výsledného produktu a jeho hlasu.

Máš pravdu v tom, že Šeda není vlastně podle tvých měřítek mistr zvonař. Přesto vyrábí zvonkohry které používají například významná hudební tělesa a tak jak jsem napsal se o jejich výrobě vyjádřil.

Krmi83: Díky, kolego, za fotku :)

Rossy, co vím tak opravdové zvonařství ovládá u nás Manoušek a pak Ditrichová. ( i když údajně část tajemství konstrukce získala "jinak" a jejich tradice nesahá daleko-1950). Zvonky samože mohou být nejen ze zvonoviny. Ty vaše si neodvážím z fotky určit. Mosazné? bronzové? Dále, tento zvonek není moc starý, vzhledem ke stavu srdce. A nad tím číslem nespekuluji, proto odkazuji na Manouška, ten by mohl vědět.
Literaturu nějakou mám. Když tvrdíš, že se to ke zvonovině nepřiblížilo, jaké je složení prosím? dík za odpověď.

A pan Šeda? Nepodceňuji jeho zvonky, ale mám výhrady...

Na ty malé se prý používá klasický bronz. Uvádí se ovšem i mosaz. Dokonce se vyráběly ocelové.
Zvonovina je sice také bronz, ale je tam jiný poměr mědi a cínu. /to uvádí i pan Šeda, který je právě odlévá z klasického bronzu-prý kdyby byly ze zvonoviny hůř by zvonily. /
A tady na odkazu video z odlévání malých zvonků pana Šedy.
http://www.irychnov.cz/zpravy/197-video-vyroba-zvonu-a-zvonku-v-dilne-jana-seda-v-kostelci-nad-orlici-v-rodinne-tradici-pokracuje-syn-honza/

Nechci ale zabíhat do detailů výroby malých ani velkých zvonů, nejsem odborník. Celé je to jenom o tom čísle na zvonku a co znamená.

Jinak tyto zvonky se datují do konce19. až počátku 20.století.

Jasný mě by to taky zajímalo to číslo. ALe ještě si  neodpustím jednu poznámku. Zvonovina je bronz k lití zvonků a zvonů. Nejlepší ateriál na zvony, tedy poměr Sn/Cu=22/78. Pak je dobrá ocel, ale jsou problémy s povrchovou kvalitou, kvůli vysokým teplotám tavení. Zvonovina je nej materiál a pokud Šeda říká, že leje z klasického bronzu, tak se nedivím. Ono ta zvonovina je dražší než nějaká obyč bronz neznámého původu. Na malý zvonky a pro hluchý lidi to stačí...

To:VitMar. Já byl nakonec rád, že jsem na takového kovolitce narazil. Mám totiž představu, a to musím citovat:"... v 19. století zvonařství ve jménu úpadku a již zmíněného odklonu od „umění“ k „řemeslu“..., že právě v době, kdy tyto zvonky vznikaly nebyly nijak kvalitní. Navíc, jak jsem psal, jsou to podle mne pastevní zvonky a tak tedy k tomuto účelu úplně dostačovaly.

Na pastevní zvonek určitě. Nicméně je pravda že zvonařství bylo v úpadku, jak píšeš.

Kluci díky za debatu, ale zase moc moudrý nejsem aspon něco z historie zvonků

Dle jednoho starožitníka číslo nesouvisí s velikostí ani laděním. Je to jen číslo, sloužící hospodářům k rozlišení ovcí........ To si dokážu představit :, , Mařeno, poď, podojíme pětku, osmičku a jedenáctku, nakonec střihneme šedesátdevítku, jo? "

To:jr. To je zajímavé. Dával jsem tu odkaz na jeden zahraniční detektorářský veb a tam se zmiňují o tom samém. Mají zvonek se stejně vyraženým číslem na vrcholu jako je v tomto příspěvku a mluví o tom, že je to vlastně identifikační číslo. Že se tak identifikoval dobytek.

Tady je znovu ten odkaz i s historickou nabídkou z katalogu s různými velikostmi jednoho typu zvonku.
http://www.treasurenet.com/forums/what/149837-brass-bell-2-a. html

To:jr. Jenom se pleteš v tom, že se zvonce dávaly všem ovcím ve stádu. Zvonce se dávaly vůdcům stáda nebo nepokojným zvířatům.

Strazny zvonek. zvonilo ye na nej pri vpadu vojsk ťukat se melo pětkrát to tam bylo odlito aby tukač vedel kolikrát pozvonit...

Strazny zvonek. zvonilo ye na nej pri vpadu vojsk ťukat se melo pětkrát to tam bylo odlito aby tukač vedel kolikrát pozvonit... zeton na oriskovou cokoladku...

Jen si ještě neodpustím jednu poznámku. Jedná se o to, jestli tedy jdou tyto malé zvonky na přesný tón odlít nebo ne. Tentokrát budu citovat jednu diplomovou práci, která se zabývá zvony a zvonky jako hudebními nástroji/idiafony/ a cituji z pasáže která se zabývá výrobou zvonkoher kde dodržení tónu zvonku je nejdůležitější. Cituji:... protože jednotlivé zvony musí být přesně naladěny, je takřka nemyslitelné, aby se to povedlo přímo při odlití. Vždy je třeba zvony broušením doladit......