Havárie Messerschmittu na kótě Kykula nad Machnáčom

Na podzim roku 1987 provedla skupina nadšenců pro leteckou archeologii z Trenčína výkop havarovaného německého letadla z 2.světové války na lokalitě Kykula pod Machnáčom nedaleko moravsko-slovenské hranice. V obtížném horském terénu se jim podařilo v hloubce cca 2m odkrýt motor DB 605 se zbytkem kanónu Mg 151/20, kulomet Mg 131 atd. Na základě těchto nálezů byl určen typ letadla jako Bf 109 G. Podle svědectví místních pamětníků došlo k této události na jaře 1945, letadlo dopadlo na terasu obdělávaného pole, německý pilot se zachránil na padáku. Podle renomovaných slovenských historiků (J.Rajninec, Š.Androvič) bylo toto letadlo sestřeleno 19.4.1945 rumunským flakem v prostoru obce Drietoma, když se vracelo z přepadu letiště Piešťany obsazeném rumunským vojskem. V r. 1996 vyšel v časopise HPM článek od Mgr.P.Chrastiny, ve kterém se autor pokusil určit blíže verzi stroje, což se mu podařilo pouze částečně. Ikdyž autor určil verzi motoru jako DB 605 AS resp.D, uvažuje autor mj. o verzích G-6 nebo G-8, G-14, které tímto typem motoru nebyly nikdy vybaveny. Při návštěvě známého leteckého nadšence K.Steklého jsme měli možnost si motor blíže prohlednout a podle výrobního čísla umístěného na držáku klikové hřídele (11701433 -- vyroben v podniku Daimler-Benz v Genshagenu) a typu svíček( Beru F 280 E 43 (G.Nr. 9-4158 A-1)) určit typ motoru jako DB 605 DC, umožňující za použití systému MW 50 dosažení výkonu 2000 k při plnícím tlaku 1,98 ata a otáčkách 2800 ot/m. Minulý rok se tento motor stal součástí sbírky Slavičínského muzea.
Výhradně byly tyto motory použity pouze u Bf 109G-10 nebo K-4, "káčko" jsme vyloučili vzhledem k použité výzbroji- Mg 151/20. Zbývalo určit podnik ve kterém byla tato mašina vyrobena, přímo na místě jsme mohly pouze konstatovat, že to nemohla být varianta G-10 s kanónem Mk 108 (G-10/U4), výhradně produkovaná továrnou WNF. V úvahu přícházely stodevítky vyráběné v Erle (G-10, G-10/R6) nebo průzkumná varianta G-10/R2 z WNF. Omezenou sérii z mateřského závodu Mtt jsme vzhledem k množství vyrobených kusů (cca 80) a použité subvarianty motoru předběžně vyřadily z okruhu kandidátů. Nezbývalo než se vypravit do terénu a pátrát i v archívních pramenech a literatuře.
V letech 2006-2008 jsme toto místo s přáteli několikrát navštívili , vyslechli znovu pamětníky a prohledali místo dopadu a široké okolí. V této oblasti se koncem dubna 1945 bojovalo, o čemž svědčily nálezy pěchotní a minometné munice, jakož i skromný pomník padlým rumunským vojákům. V jedné usedlosti se měl nacházet i kulomet z tohoto letadla, nakonec se z toho vyklubalo torzo Mg 34, po odházení asi 2 metráků kamenů se nám podařilo získat aspoň plech ze zadní časti levé strany trupu stodevítky. Pásmo trosek se táhlo ve směru SZ-JV od epicentra dopadu v délce asi jednoho kilometru. To by ovšem znamenalo, že letadlo přiletělo z moravské strany, což souhlasilo i s pozorováním jednoho pamětníka.Tak by ovšem tato mašina sotva mohla být sestřelena v okolí Drietomy. Korespondence s Dénesem Bernádem, dvorním historikem rumunského královského letectva i debata na internetovém fóru potvrdila , že jedna stodevítka byla skutečně 19.4.1945 rumunským flakem sestřelena, ta však měla dopadnout u obce Ostrov nedaleko Piešťan, pilot vyskočil padákem a byl zajat. Snad se mohlo o jednat o Ofw.Thimma z II./JG 77, který je toho dne pohřešován, bohužel bližší podrobnosti nejsou známy a tak je tato možnost nadále otevřena k diskusi. Pro tuto hypotézu mluví jedině fakt, že II./JG 77 tento den provedla několik hloubkových útoků na pozemní cíle a občas operovala v závěru války na Slovensku. Překvapivý nález uchycení 300 l přídavné nádrže na místě dopadu vneslo další pochybnosti o okolnostech havárie. Na východní frontě se totiž přídavné nádrže používali jen velice zřídka. Fragmenty krytů brzdového obložení kol hlavního podvozku byly typické pro kola o rozměrech 660X190, těmi byly zpravidla vybaveny G-10 vyráběné od ledna r.1945, v tom případě by se jednalo o G-10 vyrobenou v Erle (bloky 150xxx-152xxx, ojediněle závěr 491xxx) nebo spíše o G-10/R2 z WNF (bloky 770xxx-771xxx), neboť vyrobní čísla z Erly nacházíme téměř výhradně v seznamech ztrát jednotek operujících na západě. Zcela jsme vyloučily produkci podniku Mtt, protože ta probíhala v období říjen- prosinec 1944, kdy se ještě "větší" kola nepoužívali. Fragment kovové sedačky (Erla používala překližkovou variantu) mluví rovněž pro WNF, stejně jako provedení táhla aretace ostruhového kola. VOP byly kovové. Tyto indicie nás vedli k tomu, že jsme byly přesvědčeni, že tento mesoun byl průzkumný Bf 109G-10/R2 -- v uváhu tak připadali jednotky 1./NAG 14 operující v březnu 1945 z nedalekého letiště v Trenčianských Biskupicích nebo 1./NAG 2, která působila od února 1945 v Olomouci-Neředíně.
V kolonce ztrát posledně jmenované jednotky figuruje ke dnu 15.4.1945 100 % ztráta Bf 109G-10/R2 W.Nr. 771129 bílá 15 , která havarovala z důvodu poruchy motoru severozápadně od Trenčína, přičemž neznámý pilot se zachránil na padáku. Další stodevítka sice havarovala na jaře 1945 nedaleko (pravděpodobně ten samý den, ale o tom jindy), ale vykopané fragmenty dokazují, že se jednalo o stroj vybavený motorem DB 605 A (AM) a nemůže se tedy jednat o námi sledovanou mašinu. Na základě těchto faktů je zřejmé, že k havárii na Kykule došlo 15.4.1945.
V tento den z letiště v Olomouci - Neředíně vystartovala ráno rotte průzkumných Messesrschmittů Bf 109 s podvěšenými přídavnými nádržemi z jednotky taktického průzkumu 1./NAG 2, pravděpodobně aby zjistila situaci v prostoru Trenčína, kde probíhala ofenzíva 1.rumunské královské armády a 40.sovětské armády, kterou ze vzduchu aktivně podporoval 1.rumunský královský letecký sbor. Ještě před dosažením frontové linie po uletění asi 90 vzdušných km  došlo k poruše pohonné jednotky u Bf 109G-10/R2 W.Nr. 771129 bílá 15. Vzhledem k  hornatému terénu Bílých Karpat a nízké hladině letu pak zřejmě pilotu nezbývalo nic jiného než použít padák a zažít pak ostřelování týlových jednotek Wehrmachtu (pilot nakonec vyvázl bez zranění), které si zřejmě nebyly jisty identitou letadla. V tomto prostoru totiž operovaly i rumunské stodevítky ze Zvolena, koneckonců německé letectvo vyvíjelo v tomto sektoru fronty na rozdíl od protívníka jen malou aktivitu.
Jednotka 1./NAG (Nahaufklärungsgruppe ) 2 byla zformována 1. března 1943 na letišti Kutějnikovo z jednotky 4.(H) Aufklärungsgruppe 10 a po celou dobu své existence operovala na východní frontě, v roce 1945 spadala pod VIII.Flg.Korps 2.Flg.Division Luftflotte 6. Od 8.2.1945 do května 1945 měla svojí základnu na letišti Olomouc -- Neředín (Olmütz-West). Pod velením Lt.Kurta Kohlhagena (RK, 17 v.) prováděla taktický průzkum především v oblasti Slezska a sev.Moravy. 25.3.1945 byl její Staffelkapitän sestřelen a utrpěl smrtelné zranění při pokusu o nouzové přistání ( o tom jindy). 16.4.1945 v 8.hod měla ve stavu ještě 15 Bf 109 G-6/R2, G-8, G-10/R2 a G-10/U4, z toho 11 bylo schopno operačního nasazení. Letoun samotný byl vyroben v průběhu března 1945 v bloku 770900-771199, v poslední asi 100ks sérii, celkem bylo vyrobeno v podniku WNF od ledna 1945 odhadem na 300ks Bf 109 G-10/R2. Na závěr zbývá konstatovat smutný fakt , že se  v archivních pramenech nedochovalo jméno pilota, můžeme doufat, že přežil válku a někdy se objeví jeho svědectví nebo vzpomínka spolubojovníka, která osvětlí jeho identitu.