Jak mohla vypadat vrcholně středověká sekera

Sekera krásná, ale topůrko podle mě ani náhodou. Neladí ani tvarem, ani velikostí. Podle mě bylo delší a buď rovné, nebo zahnuté nahoru.

Jinak já bych s tím taky nezkoušel tesat, materiál bude nejspíš řádně prohnilý... Tak proč to provokovat?

Topůrko je jak od Fóglara

Ale jak se dívám na sekeru, má otvor na vytahování hřebíků, kladívko z druhé stray, tedy vyloženě na tesání určená nebyla, spíš jen na přitesávání/dotesávání hotové práce a přibíjení, případně na opravy. A tedy topůrko nemůže být zahnuté nahoru, jak jsem střelil na začátku, ale rovné.

Burchinal
Taky souhlasim, tohle je novodoby tvar topora. V te dobe byly vetsinou rovne. Tohle je zbytecne pracne na vyrobu a nejaka omotavka na toporu mohla plnit lepsi funkci jak profilovane toporo

nemec jeden bláznivý v tejto problematike sa síce nevyznám, ale je to zaujímavé

Burchinal-toporo mi dělal ten umělecký tesař,takže nemůžu posoudit,fakt je ten,že při otesávání trámu by bylo praktičtější rovné dlouhé.Ale ten otvor podle mne není na vytahování hřebíků.Na to byly sekery příliž slabé a bylo by vysoké riziko zlomení.Ale o tom se na webu už kdysi psalo.

Hezky napsáno, ale topůrko fakt nic moc...

Hezky napsáno, ale topůrko fakt nic moc...

Ano, souhlasím, že ten otvor může být na něco úplně jiného, nebo jen ozdobný, jen tipuju. Nejvíc logický mi ale přijde ten hřebíkový význam. Třeba ne vytahování, ale jen rovnání, nevím, zase tipuju, nevím ani jak tenkrát takové hřebíky vypadaly. Proč jinak by tam dělali takhle složitě tvarovaný otvor?
Sekera je kovaná ke straně, takže je pracovní. Vybrání ostří pod okem sloužilo pro úchop a přesnější práci se sekyrou. Tedy nástroj pro nějakou menší, přesnější a jemnější práci.

Škoda že není fotka i zepředu, aby byla vidět tloušťka materiálu. Sekera vypadá, že je dělaná úmyslně jako maximálně odlehčená. Třeba má ten otvor nějakou souvislost právě s tím - odlehčení sekyry a třeba nějaké zvýšení pružnosti...

U seker pobíječek ty otvory jsou celkem pravidelně a na různě "tlustých sekerách"
http://api.ning.com/files/6yQWTlvHD2EaUHgI0LSnNH24p9BpSujcNoIWA4AwX9j-ZozgVamSkLw-rZy4ynL8vmYC1MBBtavtcWS2XQU4p*a9CSF-buG1/ntes.JPG

Mimo jiné se tyto otvory objevují i u seker křesaček/jsou to ty které které jsou kované ke straně/ a vždy se uvádí,že tento otvor...cituji..je vhodný k vytahování hřebíků.Ale jak už tu někdo napsal je důležitý také k odlehčení sekery.

Moc těmto železům nerozumím, ale na odlehčení mi ten otvor přijde moc malý, bude to zanedbatelný úbytek hmotnosti... Přikláním se k vytahování hřebíků, než se začaly vyrábět a masově šířit, ty co známe, s kulatou hlavou, používaly se kované. Dlouhé jehly čtyřhranného nebo obdélníkového průřezu, konec s hlavou vypadal jako písmeno T. A zlomit sekeru o  hřebík?

Já o tom odlehčení opravdu četl.Dokonce se někde uvaděla váha sekery k délce topora a obě tyto veličiny byly na sobě přímo závislé.Přitom se upřednostňovala velmi krátká topora.Ale ten otvor ,kdyby se jednalo jen o odlehčení by mohl být pouze kruhový.Myslím ,že se tu spojilo obé.Také tu burchinal píše o hřebících.To podle mne mělo také vliv na tvar otvoru,Proto jsou někdy ty základní otvory kulaté a někdy obdelníkové.Na tomto odkazu jsou takové hřeby které se používaly/možná se ještě dnes někde používají/s obdelníkovou hlavou.
http://www.uspza.cz/tiskni.php?id=10608&m=&lang=
Musíme si ale uvědomit jak se takový hřeb sekerou vytahoval.Nebylo to přez ostří ale přez násadu.To ke zlomení opravdu nemohlo dojít.

ZAPOMĚL JSEM.

váha sekery versus délka topora, pak by to mohlo sloužit třeba i k vyvážení nástroje... Univerzální otvor...

K tomu toporu-i mistr tesař se utne K té díře-asi by odlehčení tímto způsobem nebylo logické.Rossy-pravdu máš,páčení by bylo topůrkem.Mě napadá spíš to, že díra pomáhala při zatloukání hřebů,aby dotyčný nedržel hřeb v prstech.Hlavička,malá,nebo profil T 

Pošlu (zítra) sekeru téměř shodnou, a sekeru podle mne vhodnou k vytahování hřebů.Víc jich doma nemám,ostatní jsou v expozici Jihlavského podzemí.

hřebíky s tím bez obav tahat šly. Touhle se ale trány netesaly, ani polštáře, jen se upravovaly svlaky na přeplátování, na sekání trámů měly ty sekery dělší břit a už tulej na topůrko byla vyosená, šla mírně doprava s ní i topůrko, které se pak zase vracelo do osy břitu. Dělalo takový oblouk. To kuli tomu, že tesař stál na druhé straně tesaného trámu a aby udržel přímku a navykloubil si u toho obě ruce musela být sekera vyosena.

To:vitav.Je to ten Karel?
http://www.dispecerka.cz/clanky/125-historicke-sekery-z-jihlavska/

A ještě k tomu topůrku.Cituji ze stránek, kde se středověkými sekerami/14.století/ zabývali a právě se tam objevilo topůrko podobné tomu které tu představil vitav.Cituji............s topůrkem bych si nedělal hlavu, heraldické pojetí sekery v Polsku vyobrazuje "topor" v naší době právě takhle ;) rovná topora se používala také, je to dané účelem...

Rossy- ano.To je ten Karel

vitav-sekerka nádherná, ak by sa dala na mail poslať fotka pohľadu z hora a rozmery tak by som bol povďačný!
ďakujem

Pofider- výška 17,šířka ostří 10cm.fotka shora bude zítra

vitav-ďakujem veľmi pekne vážim si to!