Úvod / Články

Několik nábojnic a něco k nim

10. 02. 2011 Autor: Strojař 15155× 40

Občas se ze objevují dotazy na nábojnice větších ráží, tak jsem se odhodlal sepsat toto malé vodítko v rozsahu odpovídajícím mé skromné sbírce se stručným komentářem a fotografií ke každému kousku. Pro ty zvídavé doplňuji, že se jedná kompletně o elaboráty nebo školní proveení. Pokud jsem se někde v komentáři dopustil nepřesnosti nebo neúplnosti rád se seznámím s doplněním, pokud tak nebylo učiněno z  důvodu úspory místa a času. Laborováním a konstrukcí střel se zde nezabývám, neboť to je ta část náboje, která při nálezu patří pyrotechnikovi a nikoli našemu zkoumání. Tento příspěvek se má týkat nábojnic.

.50 BMG – 12,7x99 (USA)

Synonyma: .50 Browning, .50 Browning US Government, .50 Browning MG, 12,7 mm Browning,

.50 M2, .50 M1, .50 L 11, 12,7 mm M.1947, 12,7 mm Patrone 48, SAA 9340

.50 Browning Machine Gun nebo také .50 BMG je náboj vyvinutý pro kulomet M2 Browning. Začal se používat v roce 1921.

Koncept tohoto náboje byl vytvořen v průběhu 1. světové války Johnem Browningem jako odpověď na požadavek protiletadlové zbraně. Náboj samotný byl vytvořen výrazným zvětšením náboje .30-06 Springfield. Kulomet Browning vz. 1924, pro který byl vytvořen zase vznikl zvětšením kulometu M1919/M1917. Kulomet Browning vz. 1924 a spolu s ním náboj .50 BMG se používal hlavně v letadlech během 2. světové války. Ale také namontovaný na vozidlech, nebo v opevněních. jenom příležitostně byl používán pěchotou. V roce 1933 dochází k zavedení dodnes používaného označení M2.

Díky svému výkonu byl vhodný proti letadlům a při použití průbojné střely i pro ničení betonových bunkrů, různých dalších objektů a lehkých obrněných vozidel. Hojně byla též kulomety v této ráži osazována letadla jak bitevní, tak bombardovací.

Náboj .50 BMG a jeho cvičná verze

12.7x108 (SSSR)
12.7mm těžký kulomet Degťarev

Tento náboj byl zaveden v roce 1934 jako konkurent německého 13 mm protitankového náboje a amerického .50 BMG. Náboj byl použit v druhoválečných sovětských kulometech DK a DŠK 38 s pásy po 50 nábojích jako protiletadlové a pozemní proti lehce pancéřovaným cílům. Byl též použit v univerzálním leteckém kulometu Berezina (UB) montovaném např. do letounů I-16 a I-153.

Tento sovětský náboj byl po válce vyvážen do 49 zemí a též licenčně vyráběn v řadě zemí, mimo jiné i u nás ve Vsetíně (czo).

Náboj 12,7x108 ve školních provedeních mosaz ocel

Srovnání nábojů .50 BMG a 12,7x108

14.5x114 (SSSR)

14.5mm protitankové pušky PTRD & PTRS, těžké kulomety KPV a KPVT

Tento náboj byl vyvinut s pokusnou protitankovou puškou Rukavišnikova v roce 1939, ale Rudá armáda neměla v počátku války uspokojivou protitankovou pušku, neboť armádní špičky považovaly německé tanky za silně pancéřované a tudíž měly protitankové pušky za zbytečné. To se ale ukázalo brzy jako mylná úvaha a tak vzešel požadavek na urychlené dodávky protitankové pušky již v červenci 1941. Jednoduchá a levná puška Degťareva PTRD byla jednoranná 2 m dlouhá zbraň o hmotnosti 17,3 kg. Simonovův vzor PTRS byl samonabíjecí se zásobníkem na 5 nábojů. Délka 210 cm, hmotnost 20,9 kg. Zavedeny byly na podzim 1941 a celkově jich byl vyrobeno na 400 tis. Ks.

Kulomet KPV byl výtvorem Semjona Vladimirova a byl zaveden v roce 1944 pro obrněné transportéry. Funguje na principu zákluzu hlavně.

Náboj byl vyráběn v řadě zemí včetně Československa ve Vlárských strojírnách Slavičín (dtp).

Náboj 14,5x114 mosazná nábojnice a ocelová nábojnice ve školním provedení

 20x99R (SSSR)
20mm letecký kanón ŠVAK

Předchůdcem tohoto náboje je náboj 12,7x108R ŠVAK, podobný Degťarevovu náboji, ale méně úspěšném. Lišil se rantlem a jiným tvarem zahrdlení.

Z něho byl zkrácením a odstraněním zahrdlení vytvořen velmi úspěšný a užívaný náboj s ráží 20 mm. Úmyslem bylo vytvořit novou zbraň pouze výměnou hlavně. Byl zaveden do výzbroje v roce 1936 jako výzbroj letadel. ŠVAK je zkratka slov Špitalnyj-Vladimirov Aviacionnaja Krupnokalibernaja puška. Automatika odběrem plynů, délka ve dvou variantách 1760 nebo 2210 mm. Kadence 800 za minutu, hmotnost 42 nebo 56 kg. Kanónem byly vyzbrojeny stíhačky např. Jak 1, Jak 7B, I 16, LaGG 3, La 5, I 153P atd.

Nábojnice 20x99 spolu se svou předchůdkyní-matkou

20x138 Rheinmetall-Solothurn
Flak 30-38, vložná hlaveň pro kanóny ráže 100 mm (100 mm tankový kanón, 100 mm kanón Vz. 53)

Náboj navrhla počátkem 30. let firma Rheimetall – Borsig. Výroba byla realizována v sesterské firmě Waffenfabik Solothurn ve Švýcarsku. Jako náboj pro německé ozbrojené síly byl přijat pod označením 2 cm Flak (Flieger-Abvehr-Kanone = protiletadlový kanón). Náboj, který byl vyráběn i v muničkách na našem území byl široce rozšířen na všech bojištích.

20mm Flak 30 protiletadlový kanón byl navržen Rheinmetallem. Prvotní použití našel již v roce 1934 u německého námořnictva. Později vznikla také verze pro německou armádu. Kanón byl používán během celé války a ani zavedení modernějších zbraní nepřineslo její vyřazení. Délka hlavně 2300 mm, dostřel 2000 m, kadence 280 ran/min.

20mm Flakvierling 38 protiletadlový kanón byl výrobkem společnosti Mauser. Hlavní jeho předností byla rychlost střelby - 420 ran za minutu. Pro ještě lepší efektivitu proti nepřátelským letadlům se na jednu lafetu umisťovaly čtyři tyto kanóny (Vierling = čtyřče).

Trofejní zbraně byly používány naší armádou jen krátkou dobu po válce a byla k nim používána válečná munice. Ve druhé polovině 50. let byla vyvinuta vložná hlaveň pro úspornou školní střelbu kanóny ráže 100 mm. Ve druhé polovině 60. let, když došly zásoby originální munice byla zahájena výroba náboje v Povážské Bystrici (aym)

20x138 nábojnice ocelová plátovaná tombakem, nábojnice mosazná (obě Německo) náboj do vložné hlavně, nábojnice ocelová fosfátovaná, zinkovaná (ČSSR aym)

23x115 (SSSR)
23mm NR/NŠ a GŠ letecké kanóny

Tento náboj byl poprvé použit do leteckého kanónu NŠ 23 zavedeného do výzbroje v roce 1945. Vznikl z polotovaru pro náboj 14,5x114 „roztažením“ krčku a osazením střelami 23 mm.

Kanón NŠ 23 měl nahradit starší typ VJa, ve skutečnosti vznikl jako zmenšenina kanónu NŠ 37. Funkce zákluzem hlavně, kadence 550 ran/min, hmotnost 37 kg. Osazen na MIG 9, MIG 15 v synchronizované podobě jako NŠ 23S na vrtulových letounech Il 10, La 7, La 9.

NR 23 byl k dispozici v roce 1949 a byl založen na konstrukci VJa. Funkce odběrem plynů, hmotnost 39 kg, kadence 850 ran/min. Osazen na MIG 17. Kanón GŠ 23 zavedený v roce 1965 je dvouhlavňový s kadencí 3000 – 3400 ran/min, osazen v MIG 23 & 27. Později vyvinutá verze šestihlavňového rotačního kanónu GŠ-6-23 sovětské označení 9-A-768 má neskutečnou kadenci 9 – 10 000 ran/min.

Náboj byl vyráběn i u nás ve Slavičíně (dtp).

Nábojnice 23x115 spolu se svou předchůdkyní-matkou

Náboje 23x115 na ukázku s různou konstrukcí střel

23x152B (SSSR)
23mm letecký kanón VJa, protiletadlový kanón ZSU

Náboj zavedený v roce 1941 byl vyvinut pro letecký kanón VJa Volkov Jartsev. Kadence 600 ran/min, hmotnost 68,5 kg, délka 2140 mm. Základní myšlenkou bylo postavit zbraň, která si poradí s německými tanky. Funkce odběrem plynů, zásobování pásem.. Základní výbava ve dvou kusech pro bitevník IL 2 Šturmovik. Prostřelil pancíř 25 mm ze 400 m.

Kanóny ZSU byly konstruovány jako pozemní, jedno, dvou a čtyřhlavňové s vysokou kadencí 4x1000 ran/min jako zbraň proti nízko letícím cílům.

Nábojnice 23x152B

30x155B (SSSR)
30mm NR-30 letecký kanón

Tento náboj použitý v leteckém kanónu NR 30 byl zaveden v roce 1954. Nabíjen byl ocelovým článkovým pásem čímž dosahoval kadence 850-900 ran/min. Funkce odběrem plynů, hmotnost 67 kg. Délka 2160 mm při hlavni dlouhé 1910 mm. Efektivní dálka střelby do 800 m. Montován byl do SU 7, SU 17, MIG 19S, a MIG 21. Náboj byl kromě jiných zemí vyráběn i u nás.

Náboj 30x155

30x165 (SSSR)
30mm 2A42 protiletadlový a GŠ 30 letecký kanón

Náboj byl zaveden na konci sedmdesátých let minulého století. Je používán v kanónu 2A42 v BVP 2 nebo helikoptéře Mi 8. Další typ kanónu 2A72 je osazen do vozidla BVP 3 a dalších.

Jako letecké kanóny jsou známy GŠ (Grjazev-Šipunov) nasazené v letounech MIG 29, SU 27 SU 25 s rozdílem zápalky, která je zde elektrická. Použití našel i v lodních protiletadlových systémech. Náboj byl vyráběn i u nás v ČR.

Náboje 30x165 v různém provedení střel

30 x 211 (ČSR/ČSSR)
náboj pro český kanón 30 mm M53 a M53/59 protiletadlový dvojkanón Ještěrka

Tento náboj a na něj navazující automatický kanón byl původně vyvinut na sklonku třicátých let minulého století ve Zbrojovce Brno. Vývoj probíhal dále pod dohledem Němců i během války. Kanón měl německé označení MK 303 a byl určen jako protiletadlový. Po válce vývoj pokračoval a vyústil v kanón M53. Později byl přepracován na samohybnou dvouhlavňovou verzi M53/59 na podvozku PV3S znám jako Ještěrka. Náboj byl vyráběn v Povážské Bystrici (aym). Shodou okolností existuje též podobný sovětský náboj 30x210B, ale náboje nejsou zaměnitelné. Ten sovětský je kromě jiného na elektrický odpal, nábojnice mosazná.

Náboje 30x211 s různou konstrukcí střel

37x155 (SSSR)
37mm N-37 letecký kanón

Použití v leteckém kanónu N 37 odvozeném od válečného kanónu NS 37. Byla snížena hmotnost i dynamický účinek na letoun. Zaveden byl v roce 1946, neboť se ukázala větší potřeba použití ve vzdušných soubojích než ničení pozemních cílů. Kadence 400-450 ran/min, nabíjení článkovým pásem. Osazen na letounech MIG 15 a MIG 17, zásoba střeliva 40 ks. Náboj byl vyráběn jak s mosaznou, tak ocelovou nábojnicí. Vyráběn byl i u nás (evr - Nýřany).

Nábojnice 37x155 v mosazném a ocelovém provedení

37x198 (SSSR)
37mm NS-37 letecký kanón

Tento náboj byl vyvinut pro kanón Špitalného Š 37. Ten se však ukázal jako nespolehlivý a byla namontována pouze malá zkušební dávka do bitevníků LaGG 3 a Il 2. Pokusný Š 37 byl nahrazen spolehlivějším NS 37 Nudelmana a Suranova v roce 1942. Ten měl hmotnost 150 kg, délku 3410 mm a střílel 250 -260 ran/min. Prorážel pancíř 40 mm. Osazen byl na LaGG 3, Il 2, SU 8 a Jak 9T. Jeho dynamický účinek na letoun byl značný, takže piloti byli trénování na střelbu dávkou pouze do tří výstřelů. Později byl nahrazen kanónem N 37 viz výše.

Nábojnice 37x198

Nábojnice 23x152B a 37x198 na pohled menší a větší sestra

57x348SR (SSSR)
57mm sovětský protiletadlový kanón S-60

 Kanón na tento náboj byl vyvíjen v 50. letech a zaveden do výzbroje koncem dekády jako S-60 protiletadlový kanón. Hmotnost měl 4750 kg, hlaveň dlouhou 4390 mm s výraznou úsťovou brzdou a sklopným ochranným štítem. Kadence 105-120 ran/min, výškový dostřel 8800 m, obsluha 9. Byl umístěn na čtyřkolovém podvozku. Byl též používán proti pozemním obrněným cílům i jako podpůrný palebný prostředek. Nábojnice mosazná. Náboje byly vyráběny kromě jiných zemí jako Bulharsko, Čína, Egypt, Jugoslávie, Polsko a SSSR také u nás. Sovětské nábojnice z počátku výroby a novější polské mohly být dodávány i v ocelovém provedení. V některých případech byl použit i křemíkový bronz.

57x398 (ČSR/ČSSR)
57 mm PLK ČS vz. 52

 Protiletadlový kanón vyvinutý ve Škodě Plzeň, zaváděný do armády v počátku 50. let jako vz. 52 ČS. Byl vytlačen a nahrazován Kanonem S-60 a v počátku 70. let úplně vyřazen. Parametry: Hmotnost 5050 kg , hlaveň 4000 mm, kadence 170-180 ran/min, výškový dostřel 10200 m, obsluha 6. Nábojnice mosazná, vyráběno Kovohutě Nýřany (evr)

57x480R (SSSR)
57mm ZIS-2 protitankový kanón, ASU 57 výsadkový transportér s kanónem

 V roce 1940 obavy z těžce pancéřovaných německých tanků vyústily v požadavek na výkonnější protitankové dělo. Na základě tohoto požadavku bylo upraveno plukovní dělo ráže 76,2 na ráži 57 mm. Původní nábojnice byla opatřena krčkem a osazena průbojnou střelou ráže 57 mm. Kanón začal být sériově dodáván od počátku roku 1941 pod označením ZIS-2 Koncem téhož roku byla výroba přerušena ze strachu těžce pancéřovaných německých tanků a drahé výroby dlouhé hlavně. Tento názor však byl brzy pozměněn, náklady sníženy a tak v červnu 1943 byla zahájena znovu výroba, tentokrát jako model M1943 aby se začal vypořádávat s tanky jezdícími po ruské zemi. ZIS-2 měl hlaveň dlouhou 4160 mm, hmotnost 1150 kg a vycvičená posádka čtyř mužů byla schopna manuálně střílet 12-15 ran/min na dálku až 8400 m. Ukořistěné kanóny byly Němci označovány jako 5,7 cm Pak 208(r).

Po válce byl kanón dodáván také jako samohybný na čtyřkolovém podvozku s 10 kW motorem pod označením Ch-26 (M1955). Rovněž byl použit v podpůrném výsadkovém transportéru ASU-57. Kanóny byly kromě SSSR zavedeny i v armádách Bulharska, NDR, Maďarska, Polska, Rumunska a u nás. Nábojnice byly mosazné nebo i ocelové. Náboje byly vyráběny pouze v SSSR.

Všechny tři nábojnice 57 mm pro porovnání

a) 85x630R (SSSR)
85 mm PLK vz. 44 (SSSR)

Protiletadlový kanón zavedený v počátku 50. let do ČSLA a později licenčně vyráběn i u nás.Průměr rantlu 118 mm. Náboj rovněž vyráběn i u nás (wxh).

b) 85x630R (SSSR)
85 mm Tank T34, 85 mm protitankový kanón vz. 52 (ČSR), 85 mm PLK vz. 39 (SSSR)

Rozšířený náboj vyráběn i u nás na Slovensku Nováky wxh. Průměr rantlu 112 mm

Náboje se liší především rantlem, jsou nezaměnitelné.

100x695R
100 mm SHk vz. 44 (SSSR), 100 mm TK řady do T55 (SSSR), 100 mm PTK vz. 53 (ČSR)

 Zbraně převzaté do výzbroje a vyráběné licenčně u nás včetně střeliva. Nábojnice mosazná nebo ocelová (wxh), průměr rantlu 147 mm. Vyskytuje se i nábojnice zkrácená na 400 mm, je to varianta používaná při cvičeních k dosažení efektu výstřelu. Rovněž se s ní střílely slavnostní salvy, proto také někdy zlidověle zvaná salvovka.

Mosazná nábojnice pro kanóny ráže 100 mm

122x285R (SSSR)
122 mm houfnice vz. 38 a vz. 38/74, samohybné dělo SU-122

Sovětská houfnice vz. 1938 – ráže 122 mm byla zkonstruována roku 1938, její sériová produkce začala v roce 1940. V letech 1940 - 1955 byly vyrobeno přes 19 tisíc kusů této vynikající zbraně, která byla používaná jak za druhé světové války, tak i v konfliktech druhé poloviny 20. století. Houfnici vz. 38 měl ve výzbroji již 1. československý armádní sbor v SSSR, po válce i československá armáda, v roce 1974 byl zaveden modernizovaný vzor 38/74. Dostřel s plnou náplní byl 11800 m, používána byla jak k nepřímé střelbě, tak přímé. Houfnicí 122 mm bylo též vyzbrojeno samohybné dělo SU-122. Nábojky byly jak mosazné tak i ocelové. Průměr rantlu 137 mm. Střelivo bylo vyráběno i u nás. V počátku 90. let vyřazena z výzbroje. Zkrácená nábojka 122x268R byla dodávána jako cvičná, pouze k dosažení zvukového efektu.

Mosazná nábojka ve variantě cvičná

28x66R PK-3M-1, 28x115R PV-35/PV-50 (SSSR)
Letecké pyropatrony

Pyropatrony ráže 28 mm s mechanickou iniciací jsou základní pyrotechnické prvky leteckých záchranných prostředků. Slouží k pohonu pyromechanismů zajišťujících funkci záchranných systémů pilota. Používají se v záchranných prostředcích letadel jako odhození krytu kabiny, zážeh hlavního motoru sedačky K-1 nebo KM-36 apod.

Zde jsou na závěr dvě na ukázku, zajímavostí je systém zápalek, bránící záměně, dvojitá zápalka je navíc jistící prvek.

Prameny:

Christian Koll: Russian Ammunition
Karol Smatana: Zabudnutá munička na Považí
Internet

Závěrem chci poděkovat kolegům a přátelům zde z DW Klarkonovi a Minerovi. Každý z nich v tomto příspěvku najde svou stopu.

Strojař

 Autor: Strojař

Komentáře

fagin

10. 02. 2011, 20:09

Tak jsem si hezky početl před spaním.

KHF

10. 02. 2011, 20:35

Moc pěkně udělané, rychle jsem přejel až na konec v očekávání ráže 152 z Dany. A tonení Hezky udělané

knecht

10. 02. 2011, 20:38

Bezva článek,jenom bych si chtěl ujasnit náboj 114x14,5.Někde jsem četl ,že se do kulometů začal používat až po válce.

Strojař

10. 02. 2011, 20:49

Knecht: to bude nepřesnost ve formulaci. KPV byl dokončen ale v době války nebyl už do výzbroje zaveden.

klarkon

10. 02. 2011, 20:53

KHF : nechtěj všechno najednou, příště bude pokračovat přes lodní šestanáctipalcový děla až k Husajnově "metrový" rouře. Co kdyby jste to našli. Krásný článek.

UCAdmin

10. 02. 2011, 20:58

Strojař - díky za velmi pěkně zpracovaný článek

Tatino

10. 02. 2011, 22:12

Vdaka za poucny clanok Niektore z tu uvedenych nabojnic, ci nabojov, nachadzame pomerne casto. Pravdaze aj mnohe ine a preto sa chcem opytat, budu aj dalsie diely?

Strojař

10. 02. 2011, 22:15

Tatino: když seženu materiál, aby bylo o čem psát.

Mazurek

10. 02. 2011, 22:15

palec nahoru bohužel v ikonkách není
těším se na pokračování

Sevca

10. 02. 2011, 22:32

Tedy smekám tohle muselo dát práce. Velmi pěkný přehled

Sevca

10. 02. 2011, 22:33

Nu myslím že ani projektil do Babylonu ci baby babylonu nikdo nenajde a do HARPU uz vubec ne 

a.c.a.b

10. 02. 2011, 22:38

pěkná práce

Tatino

10. 02. 2011, 22:56

Hm, mozno by mohli pomoct aj kolegovia hladaci. Napriklad poslat fotky najdenych nabojnic... Unas mame napriklad vela nalezov znicenych velkych nabojnic zo Skody Plzen. Ale aj nemecke, ci madarske. Ak vam to pomoze, rad poslem fotky.

Hanss1893

10. 02. 2011, 23:14

Jurys

10. 02. 2011, 23:52

Velice výžívný článek. Děkuji

Krutor

10. 02. 2011, 23:58

Strojař: Vynikající práce, velmi výživné a ucelené. Jen si doplň k náboji 30x155, že se kanon NR30 montoval i do SU22. Jinak, pokud by jsi chtěl i fotku kompletního náboje s několika články pásu, tak mohu posloužit....

Krutor

11. 02. 2011, 00:12

klarkon,Sevca: Zmínili jste obří dělo, Husajnovu "hračku". Myslím si, že Gerard Bull plánoval tím dělem komerčně střílet satelity na oběžnou dráhu. V Americe pochopení nenašel, tak se sčuchl se Saddámem. Při 5x menších nákladech by komerční kosmodromy zruinoval. Satelity do jedné tuny. Na ohrožování okolních států to dělo určitě nebylo. Tyhle koncepce už vyšuměly s 2svět. válkou. Takhle velké dělo neutajíš a po prvním výstřelu by ho stejně našli a zničili. Bohužel Bull moc kecal a tak ho před jeho domem někde v Holandsku nebo Belgii někdo rozstřílel samopalem. Od té doby ticho po pěšině. Spojenci lhali o způsobu použití děla. Četli jste o tom něco?

Krutor

11. 02. 2011, 00:17

Strojař: Ještě jsem si vzpoměl, že menší pyropatrony sloužily taky k natahování závěrů u leteckých kanónů. Možná se někomu ještě doma válí, já jsem je asi už zahodil.

Strojař

11. 02. 2011, 05:24

Krutor: díky, ale s tou fotkou 30x155 by to mělo být v pořádku. Nedostala se tam nedopatřením, snad to během dopoledne už bude dobré. Ten článek ale nemám. To je fakt. Mám jen 23x115

Sudajev

11. 02. 2011, 09:11

nádhera, děkuji Sudajev

HonzaSandalek

11. 02. 2011, 09:19

klarkon

11. 02. 2011, 10:55

Krutor : O Gerardu Bullovi a jeho pracích jsem četl několik obsáhlých článků, dokud dělal pokusy pro amíky a vylepšoval střelivo a děla r.155mm (má je třeba Jihoafrická republika)tak byl tolerován.Pak ho ambice zavedly k Husajnovi a to už se amíkům a hlavně izraelcům nelíbilo. Replika části "Babylonu"je umístěna mezi Brandýsem nad Orlicí a Bezprávím-je pěkně vidět z vlaku.

Krutor

11. 02. 2011, 12:15

klarkon: Já spíš myslel to o tom "babylonu", "superbabylonu" atd. Myslím si, že používat takové dělo na bombardování okolních států v současnosti je logický nesmysl. Saddám mě dost jiných prostředků (rakety scud) třeba. Skutečný důvod byly nejspíš ty satelity. Pokud by se to povedlo, měl by Saddám prostředek, jak dostávat satelity na oběžnou dráhu a obrovské zisky na úkor USA, Francie, Ruska, Číny, Indie.... Takhle by západ finančně poškodil víc než bombardováním. V tom se točí miliardy (stamiliardy) ročně.


Strojař: Pokud chceš fotku toho článku, tak sem dej email. Mám doma ještě nějaké články, o kterých nic nevím, tak bych to mohl vyfotit a poslat naráz.

klarkon

11. 02. 2011, 12:24

Ja,ja,Krutor.Fotky článků pošli mě, já je když tak Strojařovi přepošlu a něco možná taky poznám.

knecht

11. 02. 2011, 12:52

Já se také přimlouvám za pokračování,klidně i menších ráží. Spousta dotazů se zde opakuje,třeba by podobný článek o klasické pěchotní munici pomohl.

Krutor

11. 02. 2011, 13:28

OK večer to tam bude.

dundee

11. 02. 2011, 14:15

Pekná práca, a nejaké ďalšie prírastky sú už pre teba nachystané

klarkon

11. 02. 2011, 18:13

Krutor : máš to poslaný.
Strojař : nic zvláštního to nebylo-pás k rus.7,62mm kul.PK, 12,7 JakB a 30mm granátometu AGS,fotky jsou u mě a články fyzicky taky.

Luftreisen

11. 02. 2011, 18:34

Pěkný příspěvek, už se těším na pokračování

hesos

11. 02. 2011, 18:47

kurna to musely být šlupky když s těma velkýma stříleli

KHF

11. 02. 2011, 21:27

Klarkon: Husajnovo rouru nemusím, ale tu 152 mm Danu mám v luxus stavu. Opravdu luxusní článek. Dík za duševní krmení

klarkon

11. 02. 2011, 23:12

KHF : TEN NAPSAL STROJAŘ.

KHF

12. 02. 2011, 22:23

Já vím, že Strojař, jen jsem od sebe neoddělil odpověď Tobě a pochvalu Strojařovi, tím jsem mu nechtěl popírat autorská práva.

marczus

14. 02. 2011, 08:20

super clanek.zpracovano profesionalne.diky

Strojař

14. 02. 2011, 20:24

I hdyž se do teďka nepodařilo doplnit fotku náboje, 30x155, kterou jsem dodal, ale nějak "vypadla" příspěvek snad splnil to, co jsem jím myslel, dát trochu souhrnnou informaci o (převážně) jedné skupině nábojů pro účely identifikace. Pokud se záměr povedl, je to dobře. Za projevy uznání děkuji.

Radush2

14. 02. 2011, 20:57

članok je super mam jeden dotaz do akych typov kanonov sa použival naboj 57x348SR počas druhej svetovej vojny

Strojař

14. 02. 2011, 21:54

Radush2: do žádné, viz výše: " Kanón na tento náboj byl vyvíjen v 50. letech"

klarkon

14. 02. 2011, 21:55

Náboj 57 x 348SR byl zaveden a používán pro PLK S-60 a ZSU-57-2 až po druhé sv.válce. http://forum.valka.cz/viewtopic.php/t/958

RybarM

14. 03. 2011, 21:17

sniper72

25. 10. 2011, 17:59