Úvod / Články / Archeologie

Přesleny

06. 12. 2006 Autor: Kejzlar 10130× 33
Přeslen je ve světě znám cca od 7.tisíciletí před naším letopočtem, na našem území je doložen od staršího neolitu do novověku. Patří však mezi předměty s malou datovací schopností. Drobné exempláře lze jen stěží odlišit od korálků. Nacházejí se jak na sídlištích, tak mimo ně, v hrobech žen, ale i mužů. Podle některých teorií mohlo být užíváno přeslenu též k rozdělávání ohně, tomu by nasvědčovaly nálezy mimo kulturní plochy a v hrobech mužů. Tvary přeslenů byly různé: diskovité, soudečkové, válečkové i jiné. Často se zdobily různými vrypy, výstupky a podobně. Materiál byl velmi rozmanitý: hlína, střepy z nádob, kámen, sklo, kov, kost a dřevo.
Předení se v nejstarší době provádělo na ručním vřeteně, které sestávalo z dřevěného dříku tloušťky 6 až 12 milimetrů a délky 25 až 50 centimetrů. Na dříku byl, přibližně ve spodní třetině, nasazen přeslen. Jeho hmotnost určovala minimální pevnost nitě. Svisle visící vřeteno muselo totiž správně napínat předenou nit. Ruční vřeteno se v domácké výrobě na území našeho státu udrželo až do konci 19. století.

Obrázek:

1) přeslen – olovo, Anglie 13.století.
2) přesleny – olovo, Anglie 14.století.
3) přeslen – sklo, 2.-3.století.
4) přeslen – keramika, 14-16.století
5) přeslen – keramika, malovaný. Anglie 16.století.
6) přesleny – olovo, Anglie 16.století.
7) přesleny – kost, Řím 2-3.století
8) přesleny – nálezy z našeho území.
9) česká přadlena z Velislavovi bible (kolem r. 1320)
10) rekonstrukce užití středověkého přeslenu
11) řecká nádoba 5.století před naším letopočtem

Kejzlar

 Autor: Kejzlar

Komentáře

M

06. 12. 2006, 11:17

super. myslím že teď už hodně lidí bude vědět o co jde

mashinepistole

06. 12. 2006, 11:42

To na tretej fotke by mohlo byt Benatske sklo , ak ma pamet neklame malo by sa to volat filigran . Unas ma jdene zberatel s takehoto skla nejaku malu nadobku a nukali mu za to viac ako 20000sk

Kejzlar

06. 12. 2006, 11:59

Nejde o filigrán, ale je to millefiori, vzniká z různobarevných tyčinek či zlomků skla jejich druhotným natavením. Tato technika je používaná již od pravěku a zejména za Říma byla velmi populární. Nejstarší nálezy z našeho území jsou z doby laténské. Největší centrum výroby v novověku jsou Benátky.

pierrre

06. 12. 2006, 12:46

Prima článek, na druhém fotu ten krajní vpravo sem našel.

Kelt

06. 12. 2006, 13:21

krásnej článeček a hezky poučnej budou následovat další ?

Kejzlar

06. 12. 2006, 13:44

Kelt: budu se snažit! Ostatní: Také bych rád věděl jaké téma - to nechám na Vás, napište si co Vás zajímá z archeologie a podobně, v případě že budu mít k tomu podklady rád napíšu článek. Připravuji něco o přezkách, klíčích atd.

saman07

06. 12. 2006, 14:07

Perfektní, jsi jednička!

mashinepistole

06. 12. 2006, 15:34

Kejzlar >JJ , ano ano kus som sa sekol .

mashinepistole

06. 12. 2006, 15:44

Roby sa to z tyciniek ktore maju v priereze ten kvet , tycinka sa nareze alebo nalame na platky ktore sa  potom priliepaju na sklo a zatavia sa donho . Ono sa to potom roztecie a vyzera to takto. Pomedzy tie kvety vydno nekvalitne zete ne sklo zafarbene oxidom zeleza na zeleno . V tej dobe este nevedeli robyt priezračné sklo bez bublin a neziaduceho sfarbenia .

bELLa

06. 12. 2006, 16:17

užasné...jen nějak zapomínáš na náplň pro warshop.cz

Bugsy

06. 12. 2006, 16:44

Pěkně napsaný a poučný.

Kejzlar

06. 12. 2006, 16:48

Bella: o přesleny se na warshopu nikdo nezajímá a prsteny jsou tam lépe zpracované

Jim

06. 12. 2006, 16:57

Opravdu pěkně napsáno a výstižně podáno. Přiznám se, že donedávna jsem němel potuchy, co to přeslen je.

simsa

06. 12. 2006, 17:12

Paráda,rád jsi něco takové přečtu a poučím se.

knedlajz

06. 12. 2006, 19:21

Kejzlar:čoveče dost dobrý,poučný a pěkně zpracováno.Co takhe udělat článek o Germánských mincích,kmenů ce byli na Moravě a Čechách? Knedlajz

GEGE

06. 12. 2006, 19:54

Kejzlar

06. 12. 2006, 20:09

knedlajz: germánské kmeny mince nerazily. Mince se na jejich území vyskytují Římské a v pozdním období jsou známé napodobeniny, ovšem ne jako platidlo, ale jako ozdoba.

detectt

06. 12. 2006, 22:48

Ted uz vim ,co jsem to nasel

detectt

06. 12. 2006, 22:51

Ted uz vim ,co jsem to nasel

jenk007

07. 12. 2006, 10:30

Díky za vysvětlení, ten na 10mám.Je olověný.Myslel jsem že je to
zátěž na ryb.síť.

nováček

07. 12. 2006, 17:41

já mám zase ten na 8 je pěkně kulatej

knedlajz

07. 12. 2006, 19:05

Kejzlar:Čoveče s těma mincema nevím,nevím od dvou na sobě nezávislích lidí jsem slišel že v malé míře razili i svoje,ale skutečně jen málo a snad i jenom spoře zdobené.Jestli máš možnost zklus po tom popátrat.Čau Knedlajz

Fatman

08. 12. 2006, 21:36

Hezká práce

lupen

09. 12. 2006, 10:15

Moc dík za tyhle informace. Těch olověných jsem už několik našel, ale nevěděl jsem o co jde. Informace nad zlato.

Kejzlar

09. 12. 2006, 11:45

Chtěl bych všechny poprosit zda by mi mohli zaslat kvalitní fota svých přeslenů, případně i s místem nálezu. Rád bych je trochu zkatalogizoval. Předem děkuji.

Marouš1

09. 12. 2006, 18:59

Zase jeden profi článek. Klobouk dolu a závidím ten čas, který tomu obětuješ.

Pavlík

11. 12. 2006, 10:51

Mám jeden přeslen z mladší doby bronzové - pěkný a zachovalý. Je fakt, že až dosud jsem nevěděl, k čemu to sloužilo, takže díky. Místo nálezu nevím, podědil jsem to po dědovi, který to našel snad někde v okolí Třebíče.

morpeh

28. 12. 2006, 12:38

Také jsem několikrát četl, že ty  růžové břidlicové ruské přesleny nějakou dobu se použivaly i jako platidla - existuje totíž jediné náleziště tohoto kamenu v Europě.

berber

05. 03. 2007, 10:46

Kejzlare, rád ti pošlu fotku svého přeslenu ( není to spíše vřeteno k přeslenu?), ale neumím najít tvůj e-mail. Berber

kmetas

08. 07. 2007, 18:53

Kutíl&mm=1&vd=0>

13. 07. 2009, 16:47

velmi pěkné přesleny

tomihlav

23. 02. 2010, 19:34

ježkovy zraky já jich pár našel a nikdo ani známej numismatik nevěděl co to je.Byly olověné a vzhledem odpovídali přeslenu.

tomihlav

24. 02. 2010, 07:36

jo a pokud jde o můj názor na tuhle věc tak jde o zapalovač/starověký/ten můj co jsem nalezl byl bez jakýchkoli ozdob