Fotografování nálezů

Tento můj počin sice úplně nekoresponduje s obsahem těchto stránek, nicméně kvalita fotografií nálezů je zde dost často diskutované téma, tak myslím, že si zde své místo najde a pokud třeba jen jedinému hledači pomůže, či poskytne nějakou užitečnou informaci při focení jeho nálezů pak jsem ho nepsal zbytečně. Tento článek je velmi stručným výtahem z této problematiky jen pro tento náš účel, tedy publikaci fotografií (pořízených obyčejným fotoaparátem) na internetových stránkách. Existují například profesionální fotoaparáty, které dokáží sami eliminovat některé jevy, které zde popisuji, majitelé těchto fotoaparátů však tento článek jistě číst nebudou, také se zde nebudu rozepisovat o složitých programech na úpravu fotografií, které dokáží také bez problémů odstranit níže popsané nedostatky vzniklé při focení. Obrovské množství a rozmanitost těchto programů však nedovoluje abych se zde jimi zabýval, navíc tyto programy nevlastní všichni a pro ty z vás kteří je vlastní a umí s nimi zacházet budou informace v tomto článku také bezvýznamné.
Tady je tedy pár tipů jak vychytat některé nedostatky, které se tu řekl bych nejčastěji objevují.

Odlesky
Odlesky na předmětu a okolí se občas u nematných předmětů objevují. Jsou samozřejmě způsobeny bleskem nebo jiným zdrojem přímého světla. U plochých předmětů se jim dá většinou předejít focením pod mírným úhlem, tak aby se přímé světlo z blesku neodráželo do objektivu. U členitých nebo zaoblených předmětů u kterých dojde k odrazu z jakéhokoli úhlu focení se dá použít jiný zdroj nepřímého světla. Někdy postačí jen lampička, která se otočí proti bílému stropu nebo zdi vedle níž pak předmět osvícený odraženým světlem (a bez blesku) fotografujeme. Také se dá použít například prostěradlo na které se svítí zezadu z větší vzdálenosti lampičkou a z druhé strany před něj položíme focený předmět. První možnost se mi však zdá jednodušší. U předmětů s vysoce lesklým povrchem se tím odlesky nedají zcela odstranit ale dají se alespoň minimalizovat. Osobně musím říci že dávám přednost focení za denního světla a bez blesku, ne vždy je to však možné.

Volba pozadí
To bych řekl že je nejčastější chybou, která se objevuje. Při focení drobných předmětů, které zabírají jen malou část budoucí fotografie je volba barvy, nebo spíše odstínu (tmavosti) pozadí dost důležitá. Fotoaparát nastavuje clonu a intenzitu blesku podle tmavosti celé fotografie. Pokud tedy bude pozadí příliš tmavé nastaví se malá clona a silný blesk tak, aby fotoaparát zachytil detaily i na tmavém pozadí v důsledku toho dojde k přesvětlení výrazně světlejšího předmětu, ten bude skoro býlí a detaily na něm budou špatně čitelné. Naproti tomu při použití výrazně světlejšího pozadí se nastaví velká clona a slabý blesk v důsledku čehož se tmavší předmět ještě více zatmaví. Pozadí by proto mělo mít vždy odstín alespoň přibližný focenému předmětu. Pro lepší představu přikládám fotografie jedné mince na různých pozadích- 01 příliš tmavé pozadí (černá látka), 02 příliš světlé pozadí (křídový papír), 03 vyvážené (šedá látka)



(Použil jsem odstíny šedé pro lepší představu, pozadí samozřejmě může mít jakoukoli barvu, jak jsem již zmínil záleží jen na odstínu! Dá se toho samozřejmě využít i naopak, chceme-li předmět zesvětlit či ztmavit záměrně.)

Stíny
Členitý povrch barevně jednolitých předmětů se dá dobře zvýraznit stínem. Při osvícení bleskem zpříma se někdy plastické výstupky na předmětu ztrácejí. Nasvítí-li se předmět z jiného úhlu, tak aby výstupky vrhaly stín a fotí se bez blesku dá se plastický povrch předmětu velmi dobře zvýraznit. Obrázky 04 s bleskem a 05 bez blesku s bočním nasvícením.



Velikost předmětu na fotografii
To je asi druhý nejčastější nedostatek. Velikost předmětu na fotce je malá a při zmenšení snímku autory webu před jeho uveřejněním (což je pochopitelné kvůli obrovskému množství dat které se zde nachází) se předmět nebo detaily na něm zmenší natolik, že jsou téměř nerozpoznatelné. Chceme proto aby předmět zabíral co největší plochu snímku, aby byl nejlépe od kraje ke kraji. Jak tedy vytvořit takoví snímek-

Makro
Asi všechny moderní digitální fotoaparáty jsou vybaveny funkcí makro. Tato funkce bývá označena symbolem tulipánku a umožňuje fotit na velmi malé vzdálenosti, řádově jen několik centimetrů. To většinou postačí na pořízení velmi detailních fotografií. Na fotkách pořízených v makro režimu se však na větších a členitých předmětech často objevují rychlé přechody ze zaostřených částí na rozostřené, podle toho jak jsou vzdálené od objektivu. Čím je vzdálenost mezi objektivem a předmětem kratší, tím bývá tento jev "zúžení rozsahu zaostření" (způsobený nastavenou hodnotou clony) výraznější. Řešením může být vyfocení z větší vzdálenosti a pořízení výřezu z fotografie (viz. níže).

Skenování
Například mince se dají i skenovat. Někdy se tím dá dosáhnout dost dobrých výsledků, neprojevuje se zde například čočkový jev, který je při focení v makro režimu kvůli malé ohniskové vzdálenosti již dost výrazný, nebo nepravidelné nasvícení snímku. Software skenerů většinou sám umí pořídit výřez ze skenované plochy, tedy že naskenuje jen označenou část, tím se dá dobře docílit potřebného výsledku.

Výřez
Jak jsem již zmínil není možné se zde rozepisovat o všech možných programech na úpravu obrázků. Spousta z nich je vybavena množstvím dalších užitečných funkcí jako je ostření, jas, kontrast nebo třeba vkládání výřezů (obě strany mince na jednom obrázku). Já se však omezím jen na výřez z fotografie a to v programu, který je součástí každých Windows a má ho proto skoro každý z vás (s tučňákem zkušenosti nemám). Jde samozřejmě o program Malovaní (také- Paint, PaintBrush, PBrush…) s ikonkou skleničky se štětci nebo malířské palety. Pravda, práce v tomto programu je poněkud neohrabaná, ale pro náš účel postačí.
Otevřeme tedy obrázek v programu Malování (přetažením obrázku myší na okno spuštěného programu nebo Soubor\Otevřít… atd.). Na panelu nástrojů zvol "Výběr" tlačítko se symbolem přerušovaného obdélníčku. Vybranou část obrázku označ stisknutím levého tlačítka myši v požadovaném levém horním rohu výřezu a tažením (tlačítko stále stisknuto) do pravého dolního rohu (nebo naopak či křížem to je jedno). Po puštění tlačítka zůstane vybrané pole olemované přerušovanou čarou.



(Někdy se nevejde celý požadovaný výběr do okna programu. Malování bohužel nemá lupu v záporných hodnotách, nedokáže tedy zmenšit obrázek a požadovaný výřez za okrajem okna pak nejde označit, řešením je označit (vyříznout) celí vložený obrázek- Úpravy\Vybrat vše).
Teď jde výběr uchopit levým tlačítkem a posunout do levého horního rohu (je li roh mimo okno posouvá se výběr střídavě s okrajovými posuvníky), nebo klávesami Ctrl+C (kopírovat) a po kliknutí mimo vybranou plochu Ctrl+V (vložit) se výřez hned vloží až do levého horního rohu. Po umístění do levého horního rohu se kliknutím levého tlačítka mimo vybrané pole výběr usadí.



Tím je tedy určena horní a levá strana budoucího obrázku. Po přesunutí do pravého dolního rohu (posuvníky) se uchopí roh obrázku (za modrý čtvereček) a levým tlačítkem se posouvá k levému hornímu rohu až na pravý a spodní okraj požadovaného výběru. Po puštění se obrázek pod a vpravo od linky ořízne a tím se určí spodní a pravá strana nového obrázku.



Teď už stačí obrázek jen uložit- Soubor\Uložit jako… a zadat název a typ souboru (viz níže). Pro srovnání ještě jedna a tatáž fotografie před a po úpravě- obr. 09 celá fotografie, obr. 10 výřez z této fotografie.



Komprimace obrázku
Nejčastěji používané formáty jsou bezpochyby .bmp a .jpeg. Bezkompresní .bmp do kterého je nejlépe ukládat obrázek mezi jednotlivými úpravami v různých programech, aby se opakovaným ukládáním zbytečně neztrácela kvalita, obrázky v .bmp však zabírají výrazně více místa a pro práci na síti (e-mail) jsou prakticky nepoužitelné. Při posledním ukládání je proto nejlépe uložit obrázek do kompresního formátu .jpg. Do formátu .jpg většinou ukládají i digitální fotoaparáty. Formát .jpg může mít různou kompresi (velikost), u některých programů, tak může uživatel při ukládání do tohoto formátu sám nastavit velikost komprese a tím ovlivnit konečnou kvalitu i velikost obrázku. Program Malování má kompresi nastavenou na pevnou hodnotu ta je zhruba taková, že obrázek 1Mpix v .bmp o velikosti 3,5 MB zkomprimuje přibližně na 130 KB formátu .jpeg. To se ovšem může trošku lišit podle barevnosti, členitosti či ostrosti obrázku (možná se to trochu liší i podle verze programu, to nevím, teď nemám možnost to ověřit). Komprese obrázku má samozřejmě vliv i na jeho kvalitu, pro náš účel je však malá, okem téměř nepatrná ztráta kvality výměnou za podstatně potřebnější zmenšení velikosti obrázku jen malou daní, a to hlavně kvůli e-mailu.

Závěrem bych možná ještě dodal, že je dobré k neznámým předmětům při focení přikládat měřidlo, nebo nějaký jiný všem známý předmět, který je zrovna po ruce (zapalovač, sirku, známou minci, …). To aby si ostatní čtenáři webu mohli udělat alespoň přibližnou představu o velikosti předmětu, zvláště pak pokud dotyčný žádá o pomoc s identifikací.

Nejsem ani profesionální fotograf ani počítačoví grafik, všechny informace v tomto článku jsou jen mé postřehy, za případné nepřesnosti či chyby se proto omlouvám a budu rád, když mě opravíte.

Ozzelot